My horse Harry ~ Larry ✓

25.

"Skvělé!" pochválil jsem ho a pokračoval v tréninku. Šlo jim to skvěle. Jak Zetoře, tak Louisovi. Na konci jsem si Zetoru přivolal k sobě a pohladil ji.
"Skvěle, oba!" usmál jsem se na ně oba.
"Tak dnes konec. Měl bych taky trénovat, nechci ale ublížit noze. No myslím, že ty se Zetorou budete moct jet s náma na závody. Neumíte sice skákat, ani drezúru, no na těhlech závodech jsou skvělé soutěže i pro začátečníky, jako například obratnost v sedle. Všechno jen pro začátečníky, pro lidi, co neumí moc jezdit. A to zvládneš bez problémů. Jestli budeš chtít... Pokud budeš chtít."

Byl jsem moc rád, že nám to spolu se Zetorou šlo. I Harry to řekl! A prej nám to šlo moc dobře...
"Soutěž? Já? Tak Zetora možná, ale s jiným jezdcem," zasmál jsem se a pohladil to moje zlatíčko po hřívě.
"Já si nemyslím, že bych měl. Určitě bych ještě Zetoře nějakým chybným krokem ubližil a právě o to já nestojím."

Prošel, jsem rád, že si to uvědomuje. "Zvládl si opět můj test, skvělé Loui gratuluji." Zasmál jsem se zářivě a pohladil Zetoru po hlavě.
"Jsi opravdu šikovný, Loui. Tak a teď ji vem jěště vykrokovat kolem jízdárny. Uvolni se a ovladej ji jenom nohama a svým těžištěm."

On to byl test? Mně to hned připadalo divné, že by mě tam poslal...
Seskočil jsem dolů ze Zetori a udělal to, co po mně chtěl. Párkrát na mě zařval, že tohle ne tak, tohle tak. Než mi to nakonec šel sám ukázat.

Ukázal jsem mu, co a jak a nakonec to zvládl.
"Šikulka!" pochválil jsem ho nakonec, kdy už to zvládal bezchybě a jemně držel balanc na Zetoře. Skvěle! Byl jsem spokojený, že to zvládá tak dobře.
"Tak a teď do stáje, vykartáčovat a oddech. Oba si ho zasloužíte, dnes jste to zvládli na jedničku, ty i Zetora. Máte pochvalu. A za odměnu pro ni bonusová mrkev a pro tebe koláč na terase."

Seskočil jsem dolů a pohladil Zetoru po hřívě. "Jsi moc šikovná, víš to holka?" usmál jsem se na ni a ona šťastně zařehtala.
"Tak pojď, jdeme na tu tvou mrkev," zasmál jsem se a vydal se k boxům, kde jsem jí tu odměnu i dal.
"Ať ti chutná."

Ihned jsem šel dolů a připravil mně i Louisovi talíř s čerstvým koláčem. Mňamka! Už jsem jen čekal, kdy přijde na terasu od Zetory. No byl jsem opravdu rád, že se jí věnuje víc než musí, bylo mi jasné, že je v dobrých rukou. Za chvilku se však i on zjevil ve dveřích.
"No že sis dal na čas."

Ještě jsem se chvíli mazlil s tím mým zlatíčkem. Byla tak moc šikovná. Nejraději bych s ní byl nejraději. Ale bylo mi jasné, že kdybych moc meškal, Harry by se asi nepotěšil. Už když jsem byl při terase, hodil po mně pohled 'no konečně'.
"Promiň," špitl jsem s rudými tvářemi a skočil na židli vedle něj, přede mnou koláč.

"To je v pořádku, je mi jasné, že jste se mazlili. Tady máš ten slíbený koláč, dobrou chuť." Usmál jsem se a položil jsem před něj talíř.
"Tak co máš v plánu na zbytek dne?" optal jsem se zvědavě, zatímco jsem sám ujídal z koláče přede mnou a po očku pozoroval dění v ohradách pod domem.
"Něco speciálního na dnes, nebo ne?"

"No, vlastně-" musel jsem se zastavit, abych dojedl sousto té dokonalosti v mé puse.
"Ten koláč je opravdu vynikající," prohodil jsem a pak se vrátil zpátky k hlavnímu tématu.
"No, dokud nebude po mně něco chtít ségra nebo mamka, tak asi ne. Ale nejspíš jen lehnu do postele a od toho nic nedělaní usnu," ušklíbl jsem se.

"Hah, to bych si taky přál. Já se do večera asi nezastavím, ale, bohužel, byl jsem dlouho mimo, a tak to musím doběhnou, koně potřebují nové postroje do vozu kvůli oslavám, na které s nimi táta jězdí a ostatní taky. A někteří jezdci mě požádali, abych obědnal nové sady pro koně, už se i složili. A taky musím objednat štítky na stáj pro Storm a Nosyho. Kupa práce," zasmál jsem se nervózně a podrbal se na zátylku.