My horse Harry ~ Larry ✓

56.

"Žárlit? A na mě? Tak to opravdu nechápu, proč by to dělal. Viděli jste ho vůbec? Vždyť to byl krásný kluk," vysvětlil jsem jim.
"A viděl jsi už sebe, Louisi?" Niall u toho nadzvedl obočí a pohladil mě společně s Harrym po vlasech. Zarazil jsem se.

"Ty jsi krásnější a máš dokonce i něco, co Alex neměl," zamumlal jsem mu spokojeně do vlasů.
"Mozek v hlavě?" optal se Niall se smíchem.
" I to, ale hlavně city, a nejsi jenom tak kluk na pohrání. Navíc jsi krásný a inteligentní, tak si to uvědom."

Pozorně jsem ty dva poslouchal. Tedy spíše více Harryho než Nialla, ale to nevadí.
Pořádně jsem se natiskl na jeho velkou hruď a usmíval se od ucha k uchu.
"Kluci, mám vás rád. Co bych si bez vás počal..."

"Možná dítě," zasmál se Niall a já se neudržal a musel se zasmát taky.
"Niallere, ty jsi takový hovado!" zabručel jsem a věnoval mu malý pohlavek.
"Raději udělej snídani a dones ji do stáje. Jdu se připravovat na závody," nakázal jsem a raději už Louise tahal ven.

"No, Nialle, to je možná pravda. Ale já bych ho nepočal ani s vámi," zasmál jsem se.
"Co ty víš," mrkl na mě a mně úsměv zmizel ze tváře. C-co?
Naštěstí mě Harry zatáhl ven na čerstvý vzduch. Snad se mi ta hlava provětrá.

"Blázen!" zasmál jsem se na Louiho, když už jsme byli venku a mířili do stáje.
"Takže, hlavně nesmíme nic zapomenout, je to daleko a nebudu se pro to vracet," nakázal jsem mu a začal v hlavě vytvářet seznam věcí, co nesmím zapomenout.

"Nesměj se mi. Co ty víš. Niall má možná nějaký zmutovaný sperma a chce mi udělat dítě i když jsem kluk. Sakra!" Neměl jsem z toho moc dobrý pocit. Snad to byla jenom sranda.
"Tak jo,tak  řekni, čím začneme," řekl sem už klidněji, když jsem byli v stáji.

"Hej, ty můj blázne, když už ti někdo udělá děťátko, tak to budu já!" zasmál jsem se a kousl ho do nosu. Sebral jsem seznam, který jsem rychle prohlédl a začal listovat v seznamu. U toho jsem diktoval Louimu lehčí věci a sám jsem bral ty těžší.
Za chvíli jsme měli všechno hotové a naskládali je do přepravníku. Když bylo všechno hotové, šel jsem jěště za Estem, který si poběhoval ve výběhu. Vypadal v pořádku a spokojeně.
"Tak, Lou, dnes hotovo, snad jsme nic nezapomněli."

To byla ale blbost. Harry by to dítě nechtěl. Sám to včera řekl. Ještě, že jsem kluk a těhotný být nemůžu...
Všechno, co mi podával jsem bral a společně jsme se uložili na místo.
"Určitě je to všechno?" optal jsem se ještě pro jistotu. Harry to naposled zkontroloval a zavřel přepravník.

"Jup, určitě všechno! Máme to, co potřebujeme na závody. Všechno máme, už jenom koně nezapomenout," zafučel jsem a koukl na Louiho, který jenom tak přenášel váhu z jedné nohy na druhou.
"Myslíš, že bude mít už Niall hotovou svačinu?"

Stál jsem tam a čekal na něj. "To by bylo super! Už mám hlad," zasmál jsem se a začal ho tahat směrem k domu.
"Snad nám udělal něco dobrého," rozplýval jsem se. A on? Jen se mi zasmál. Oba jsme vešli dovnitř a zašli do kuchyně. Naštěstí tam Niall opravdu byl a dělal nám něco k jídlu.
"Hmmm, voní to hezky," vypískl jsem šťastně.
"Snad to tak bude i chutnat," zasmál se. "Všechno jste sbalili?"

Jemně jsem přikývl a sedl si za stůl s pohledem na Louise, který kolem poskakoval jako hopík.
"Uklidni si tu raketu, jinak nedostane najíst!" pohrozil Niall s vařečkou v ruce a plácl s ní Louisovi přes zadek.
"Raketo, už by stačilo, sedni si," nakázal jsem Louimu, protože jsem čekal, že na něj Ni vyklopí celou omáčku.

Celkem to štíplo, au! "Nialle," vypískl jsem a pošouchal si bolavou půlku. Hned mi přistála rána i na druhé půlce.
"To aby ti to nebylo líto," mrkl na mě. Raději jsem si tedy sedl, abych už další ránu nedostal.

"Tak, raketo, jsem rád, že sedíš jak máš!" zasmál jsem se a pohladil ho po vlasech, když si sednul vedle mě.
"Ale hezky to pláclo," zasmál se Niall popod jeho imaginární knír, zatímco nám na talíře nakládal rizoto.
"To voní!" pochválil jsem ho a mlsně se koukal na mou porci. "Mňam!"

"Vypadá to skvěle," přitakal jsem a sám se pustil do své porce. Bylo to opravdu dobré.
"Nialle, z tebe bude kuchař," zasmál jsem se, když už jsem to měl všechno snědené.
"Myslíš? No já bych raději zůstal u koní," zasmál se taky.
"Ale i tohle by ti šlo," mrkl jsem na něj a šel omýt nádobí.

"Vykašli se na koně a vař, všem bude líp!" zamručel jsem i s plnou pusou té dobroty. Byl jaký byl, ale vařit uměl dokonale!
"Tohle mi bude chybět, když půjdeme na závody. Snad tam budou vařit aspoň z poloviny tak dobře," mumlal jsem si pořád to svoje. Po chviličce jsem měl prázdný talíř a spokojeně se usmíval.

Musel jsem nad nimi zavrtět hlavou. Raději jsem se dál věnoval nádobí po nás, ale i po Niallově kuchtění.
Niall mi donesl i Harryho talíř a stoupl si vedle mě. Rukou mě hladil po boku. Harry nic neříkal, ale cítil jsem jeho pohled na nás dvou.

Musel jsem pozorovat Louise s Niallem. Nevadilo mi, že je k němu milý, ale obával jsem se, že mu zase ublíží. Dával jsem pozor na jeho ruce, až se nakonec vrátili ke mně a skončili jsme na gauči. Kluci koukali film a já vyplňoval přihlášky na zítra. Musel jsem jěště vyplnit několik dotazníků a registračních karet.

Niall tam pustil nějaký film a Harry nás nevnímal, seděl při nás a věnoval se papírům.
Když jsem se zadíval na ten film, došlo mi, že to měl být horor, ale naštěstí nebyl strašidelný. Myslím, že mi to Niall opsal jako Husí kůže, nebo tak nějak se to jmenovalo.
Abychom Harryho nerušili, Niall si mě přitiskl k svému boku a kde tam mě líbal na krku a ramenou, rukou hladil můj bok. Asi to byla nějaká jeho omluva za včerejšek.
Ještě by to měl asi nějak vynahradit Harrymu...

Vyplňoval jsem tuny a tuny papírů, pořad to stejné... jméno, doprovod, jméno závodícího, kůň, pokoj, a dokola a dokola to samý. Už jsem to psal skoro automaticky a za chvilku to bylo všechno hotovo.
"Konečně to mám," protočil jsem oči a otočil se na něj. Když jsem se ale koukl, nemohl jsem skoro uvěřit svým očím. Niall se jemně staral.
"Hej a co já! Já nedostanu omluvu?"

"Jasně, že dostaneš," usmál se na něj Niall. Ale pak se podíval na mě, zapřemýšlel se a pak se ušklíbl zpátky na Hazzu.
"Ale až později, teď se omlouvám Louisovi," mrkl na mě u poslední věty a dál se věnoval mé kůži.

Nespokojeně jsem zavrčel a sebral si počítač. Když tady chtějí být spolu sami, dopřeju jim to. Vylezl jsem nahoru do mého pokoje a zapl si notebook. Co jiného dělat. Koukal jsem počasí a kdo všechno přijede na závody... aspoň nějak jsem čas zabít musel, než si to tam ti dva rozdají.