,,Nebudu se s tebou o tom dohadovat, Jungkooku!" řekl přísně muž svému synovi.
,,Ale otče-.."
,,Něco jsem snad řekl! Prostě si ho vezmeš a hotovo!"
,,Ale já ho nechci!"
,,To je mi jedno! On chce tebe a to je hlavní!"
,,Chcete abych si ho vzal jen proto, že se bojíte, že by na vás a na vaše království zaútočil!"
,,Jungkooku..." vydechla nevěřícně princova matka.
,,Tak to by stačilo! Okamžitě padej do pokoje! Tohle už si opravdu přehnal, princi..."
,,Stejně jsem se měl k odchodu!" prskl naštvaně černovlásek, otočil se na patě a odešel z místnosti.
Ale hned poté co zavřel dveře, si svá ústa zakryl dlaní ruky a velice rychlým krokem, skoro až během, utíkal do své komnaty.
Rychle za sebou zavřel a zamkl dveře a poté se zhrouceně povalil na postel.
Tam svou hlavu zabořil do hedvábného, královského prostěradla a nechal své slzy a vzlyky vylézt na povrch.
Nechtěl si nikoho brát...
A už vůbec ne nejobávanějšího vládce široko daleko.
Spoustu království totiž získal tím, že zničil krajinu na daném území a jejich obyvatele mnohdykrát utýral.
A s takovým tyranem má Jungkook strávit zbytek svého života?
Jen nad tou myšlenkou se princovi opět zaplnily oči slzami a znovu se naplno rozplakal.
Najednou však uslyšel tiché zaklepání.
,,Um, princi Jungkooku?" ozval se zpoza dveří křehký, dívčí hlas, jež patřil jedné mladé komorné.
,,Co chceš, Ryujin?" prskl podrážděně Jungkook směrem ke dveřím.
Chvíli bylo ticho. Odhadl, že se Ryujin nejspíš trochu zaskočila nad jeho netradičním chováním.
,,P-promiňte mi to princi... N-nechtěla jsem vás nějak podráždit...
Váš otec ale vzkazuje, že Vám má už zítra přijet Váš snoubenec a máte se podle toho zářídit...",,Už zítra?" podivil se Jungkook.
,,Ale co... Ať jde třeba k čertu!" zakřičel a naštvaně kopl do jedné ze skříní, jež se v jeho pokoji nacházela.
,,Princi Jungkooku..." vydechla překvapeně Ryujin, podobně jako předtím Jungkookova matka.
,,Co? Jsi zaskočená nevychovaným, naštvaným princem Jungkookem? Tak si začni pomalu zvykat, protože i já jsem jenom člověk!" zakřičel Jungkook přímo na Ryujin, když otevřel dveře.
,,Princi Jungkooku! Chovejte se slušně!" nařídila mu Ryujin, avšak Jungkook si jen odfrkl.
,,To jo! Ještě ty mi říkej co mám dělat nebo s kým mám strávit zbytek svého života!" prskl a znovu zabouchl dveře.
,,Prin-...ach.." povzdechla si Ryujin, otočila se a okráčela chodbou pryč od Jungkookovy komnaty.
,,Krásný a pohledný sice je...ale za manžela bych ho s tímto chováním rozhodně nechtěla..."
Achoj! ☺️
Tak a máme tu nový příběh.
Pokud Vás však nezaujal hned ze začátku, prosím, dejte mu ještě šanci 🙏 Slibuji, že to bude i zajímavější 😉💜(A pro ty, co četli i můj minulý příběh, je tu stále i ten slíbený Sope 😉)
Purple you! 💜
~🥀Wildrose🥀~
ČTEŠ
Handsome Prince [VKOOK]
Fanfiction,,J-já h-ho n-nechci, Tae! P-prosím! Já ho nechci!" ,,Jungkookie-.." ,,B-byl t-tak h-hrubý...T-tak s-strašně h-hrubý... Prosím pomoz mi..." Taehyung něžně chytil Jungkooka za bradu a podíval se do jeho uplakaných očí. ,,Tak se mnou uteč, Jungkooku...