Handsome Prince [VKOOK]

48.

Když ráno sešli Taehyung s Jungkookem dolů a zamířili do kuchyně, u dřevěné postele seděla stejně jako včera Taehyungova babička Taehyon. Byla celá v černém oděvu a u nosu si držela bílý látkový kapesník do kterého i tiše vzlykala.

Taehyung se nad tím pozastavil a mírně ztuhl. Poté však pomalým krokem přicházel blíž a blíž k posteli, kde se nacházel Taehyun.
Jeho tvář byla velmi bledá, oči i ústa měl zavřené a dlaně měl položené na hrudi.

,,Dědo-..?" zalykl se Taehyung a položil svou ruku na dědečkovy sepjaté dlaně. Byli ledové.

Taehyung zdrceně poklekl vedle postele a chvíli hypnotizoval Taehyunovu tvář...

,,D-dědečku," zkusil to podruhé, ovšem opět se mu odpověď nedostala.

,,T-Taehyungie," vzlykl za jeho zády Jungkook a položil mu ruce na ramena.
Taehyungovi se zrychlil dech a pohlédl na svou babičku, která zakroutila hlavou.
Z jeho úst začaly pomalu vycházet čím dál tím víc hlasitější vzlyky, Jungkook se k němu ihned vrhl a začal ho k sobě tisknout co nejvíc.
Do toho i on tiše plakal, ovšem především se snažil Taehyunga utěšit.

,,N-neboj se, Taehyungie, neboj se... Jsem tady... Jsem tu pro tebe...neboj se..."

Taehyung mu vzlykal v náruči opravdu dlouho, poté ho však surově odstrčil, sebral motyku jež se nacházela v předsíni a vyrazil ven.

,,Taehyungie-..!"

,,Kookie, nech jej," zadržela Jungkooka Taehyon. ,,Má vztek a smutek zároveň... To tak bývá. Nechce nikomu ublížit a proto to chce ze sebe vybít jiným způsobem..."

Jungkook roztřeseně vydechl a sklopil hlavu.

,,Hlavně ať neublíží sobě..."