Handsome Prince [VKOOK]

84. - The End

,,Princi, pořád jen pláčete. Máte úplně opuchlé oči. Spal jste vůbec?"

Jungkook posmrkl a nakonec jemně zakroutil hlavou.

,,Ale divíš se mi, Jimine?" pohlédl na sluhu svýma skleněnýma očima.

,,Na svatební den by se mělo plakat jen štěstím... Ale rozumím Vám, princi... Chápu, jak náročné to pro Vás musí být..." řekl Jimin a poté sklopil pohled.

,,Princi...kapitáni Jung Hoseok a Min Yoongi...neviděl jsem je s vámi přijíždět..."

,,Heh, to asi proto, že je Namjoon nechal uvěznit."

V tu chvíli sluha tiše zalapal po dechu a upustil na zem bílou hedvábnou látku, která tvořila část Jungkookova svatebního obleku.

,,Jsi v pořádku?"

Sluha se ihned probral a sklonil se k zemi, aby mohl látku zvednout.

,,Omlouvám se..."

,,Princi, mohu Vás dooblékat a poté na chvíli odejít?" zeptal se nervózně Jimin.

,,Pokud potřebuješ, tak můžeš i teď."

,,To ne, princi, slíbil jsem, že Vás kompletně dooblékám a připravím k obřadu..."

,,To zvládnu sám, Jimine. Neboj se, nezadělal bych ti na průšvih. Vidím, že jsi celý nervózní. Běž si zařídit vše, co potřebuješ, já to zvládnu, ano?" posmál se Jungkook a pohladil Jimina po paži.

Jimin se na něj chvíli zíral, jako na svátý obrázek, poté se ale jemně poklonil a opustil princovu komnatu.

Chodbou se rychle vydal do sklepení zámku, ale tak v polovině byl zastaven otázkou jednoho člověka, který se v chodbě též nacházel.

,,Kam máš tak rychle namířeno, Jimine?" zeptal se jej generál Seokjin.

Jimin zamrzl a pomalu se k němu otočil.

,,V-vy...si pamatujete mé jméno?"

,,To při takové pohledné osobě nelze zapomenout," usmál se vřele generál a Jimin jemně zrudl ve tvářích.

,,Jsem generál Seokjin, starší bratr krále Namjoona," chytil jemně Jiminovu ruku a sklonil k ní hlavu na důkaz políbení.

Zaskočený sluha zrudl ještě víc.

Takhle galantně se k němu ještě nikdy nikdo nechoval...

,,Hah, tohle jsem ještě nezažil. Aby se generál choval takhle galantně k někomu tak podřadnému, jako je sluha..." řekl nakonec na pravou míru s jemným smíchem v hlase.

,,Ty jsi však vyjimečný..."

,,A čím pak?"

,,Krásou," pousmál se generál a sluha se stydlivě uchechtl.

,,A kam jsi tedy tak pospíchal?"

,,Eh-..to je teď už asi jedno... Kam jste měl namířeno Vy, smím-li se zeptal?"

,,Do žaláře," řekl rovnou Seokjin.

,,No...to já původně taky," pousmál se nakonec nervózně sluha.

,,Doprovodím tě?"

Jimin se jemně zasmál a potom stydlivě přikývl.

,,Potřebuju tam taky něco vyřešit, ale...po obřadu bychom mohli někam zajít, nemyslíš?"

,,Chcete někam jít s nepodstatným sluhou?"

,,Nepodceňuj se tak...myslím, že se za tvou půvabností musí otáčet i samotný nejkrásnější princ."