Handsome Prince [VKOOK]

41.

,,Jsme doma!" křikl Taehyung, když se i spolu s jeho dědečkem vrátili domů.

Přišel do kuchyně, kde jej první ihned zaujal Jungkook s trošku pochmurnělým výrazem.
Usmál se a chtěl k němu přijít, ovšem cestu mu zkřížila Taehyon.

,,Taehyungie, pamatuješ si ještě Yongsun?" zeptala se a ukázala na židli vedle sebe, na které seděla světlovlasá dívka.
,,Potkala jsem ji na trhu a řekla jsem jí o tobě. Hned si tě vybavila!"

Dívka se postavila a trošku nervózně se na Taehyunga podívala.

,,A-ahoj, Taehyungu. Jsem Yongsun. Jako děti jsme byli přátelé," usmála se.

,,Ano, pamatuji si tě," usmál se také Taehyung.

,,Vážně?" Yongsun se rozzářily oči štěstím a chytila Taehyunga za ruku.
Taehyung jen s úsměvem přikývl.

Jungkook si nad tím vším jen skousl ret a nepřestával si hrát s prsty.

Taehyung se poté od Yongsun odtáhl a mezitím, co přecházel k Jungkookovi, se rozhlížel kolem sebe.

,,Páni, je tu nějak čisto," vydechl užasle, když už stál před Jungkookem.

,,Ano, Jungkook to vzal opravdu nějak vážně a vydrhl tady snad každý milimetr," ozvala se se smíchem Taehyon.

Taehyung už Jungkooka hladil po tváři a ten se na něj s úsměvem díval.
Poté jej Taehyung chytil za ruce a vytáhl ho na nohy, načež si jej k sobě přitáhl kolem pasu.

,,Jsi šikovný," zašeptal mu do rtů a poté se mu na ně přitiskl těmi svými.
Jungkook ho mezitím hladil po vlasech a přitahoval si ho k sobě za zátylek blíž.

Po nějaké době se odtáhli a láskyplně se na sebe usmáli.

,,Taehyungie? Yongsun s tebou chtěla o něčem mluvit-.."

,,Oh, ale ne, madam Taehyon, nebylo to nic podstatného, nechci obtěžovat," začala se z toho Yongsun vykrucovat.

,,Ale to je v pořádku, drahoušku, klidně si promluvte. Jungkooku, prosím, pojď se mnou!" požádala Jungkooka, ten přikývl a chtěl se dostat z Taehyungova sevření, ovšem ten jej semknul ve své náruči ještě pevněji, naklonil jej na stranu a znovu se mu vášnivě přisál na rty.

,,Mmh~.." zamumlal do polibku se značným pobavením.

,,Moc mi chyběly tvé rty, Kookie," zasmál se Taehyung a Jungkook také.
Poté už se konečně s Taehyon odebral pryč.

,,Tak," posadil se Taehyung a podíval se na Yongsun, ,,cos mi to chtěla?" usmál se.
Yongsun sklopila hlavu a také se zpět posadila.

,,Dlouho jsme se neviděli..."

,,No...to opravdu ne..."

,,Víš...abych nechodila okolo horké kaše...v dětství jsem k tobě chovala jisté city. A...když jsi tenkrát odjel a dlouho jsi se nevracel, zapřísahala jsem se, že až tě zase uvidím, pokud by k tomu ještě došlo, řekla bych ti co k tobě cítím.
Ale...já se budu vdávat..."

Na to si Taehyung úlevně oddechl.

,,Tak...to je přeci skvělé, ne?" usmál se na ni šťastně.

,,Ne! Ne, není to skvělé! Vůbec to není skvělé!" vyjela na něj Yongsun se slzami v očích.
,,P-promiň, já-.. Víš, když jsem se od Taehyon dozvěděla, že jsi tady, blikla ve mě naděje. Naděje, že si nebudu muset vzít muže, který je o devatenáct let starší než já..."

,,A to jsi si chtěla vzít mě?" zeptal se Taehyung.

,,Heh, to by bylo to nejlepší, co by mě potkalo. Ale stejně by to rodiče nesvolili.
Chtěla jsem s tebou hlavně utéct pryč..."

,,Utéct? Yongsun, já jsem teď utíkal skoro tři měsíce!"

,,A našel sis přítele," vydechla smutně a posrmkla.

,,Yongsun, Jungkook je někdo velmi výjimečný-.."

,,To ty jsi přece taky!"

,,Ne tolik jako on-.."

,,Pro mě jsi výjimečný!"

,,Miluji tě, Taehyungu!" křikla s pláčem a poté se zarazila.

,,Byli jsme děti," mluvil dále klidně Taehyung.

,,Už ani ne takové. Bylo nám čtrnáct, když jsi naposledy odjel... Ale já tě měla ráda už od našeho prvního setkání..."

,,Neměj strach, jsem zvyklá na odmítnutí, ale...od tebe by mě bolelo nejvíc."

,,Já nejsem jediný?"

,,Byla jsem už víckrát zamilovaná. A měla jsem i pár románků, ale... když jsem si vzpomněla na tebe, nebo o tobě začala mluvit, v brzké době to skončilo. Moje láska k nim nebyla nikdy tak strašně silná, jako ta k tobě..."

Taehyung si povzdechl a zakroutil hlavou.

,,Yongsun, podívej se na mě."

Dívka zvedla svůj uslzený pohled a zadívala se Taehyungovi do jeho nádherných očí.

,,Máš překrásné oči..." vydechla.

,,Ty taky, ale ještě krásnější by byly bez těch slz."

,,A pomohl bys mi se těch slz zbavit?"

Taehyung se nechápavě zatvářil a zamračil se.

Yongsun se postavila a nahla se k Taehyungovi přes stůl.

,,Ne, Yongsun, tohle ne!" křikl Taehyung pohotově, když jej chtěla políbit.

,,Dokážu milovat jen jediného člověka, který je pro mě výjimečný. Ale ty to bohužel nejsi." na to se Taehyung postavil. Zamířil ke dveřím, ale ještě se u Yongsun zastavil a jemně ji pohladil po rameni.

,,Je mi líto..."