Handsome Prince [VKOOK]

29.

Pohled obou spočal na vysokém muži.

Králi Namjoonovi...

,,Pusťte jej. Vím, že jste si chtěla užít víc, ale i na to zbyde čas, nebojte."

Skoro nahá hospodyně z Taehyunga slezla, odfrkla si a přišla k Namjoonovi.

Ten jí do ruky hodil měšec se zlatem a poté se odebrala pryč z místnosti.

Namjoonův pohled spočal na Taehyungovi a s rozzuřeným výrazem k němu přešel.
Chtěl jej chytit pod krkem, ale Taehyung mu stihl chytit zápěstí a prudce jeho ruku odstrčit.

,,Co si to dovoluješ?! Právě odporuješ králi této země!"

Taehyung se zarazil.

,,T-této z-země?"

,,Přesně tak! A teď mi okamžitě řekni, kde se nachází princ Jungkook!"

Taehyung polkl, ale poté se zamračil.

,,Tak to už bych byl radši znásilněn tou hospodyní," řekl s menším pobavením v hlase.

,,Vidím, že ti nějak narostlo sebevědomí, sluho...
Copak ti přijde normální mi unést snoubence?!"

,,Unést?" vydechl nevěřícně Taehyung.

,,Je to tak! A za tohle tě stihne trest smrti.
Ale až poté, co najdeme prince Jungkooka-.."

,,Já ho neunesl! Šel se mnou dobrovolně poté, co jsi ho tak nechutně a hrubě zneužil!"

To už Taehyungovi přiletěla silná facka.

,,Nebýt mé touhy po tom, tě za tohle pomalu a bolestivě mučit v žaláři, zabil bych tě už teď a tady." řekl Namjoon potichu.

V tu chvíli přiletěl do místnosti jeden z královských mužů.

,,Výsosti-..."

,,Už jste ho našli?"

,,Ne, výsosti. Za to nevíme, kde se nachází naši kapitáni..."

,,Y-Yoongi, přestaň, prosím," vzlykl tiše Hoseok, jehož krk byl v Yoongiho péči.

,,Miluju tě," zašeptal mu Yoongiho do ucha a políbil ho na něj.

,,Miluju tě," zašeptal mu i do druhého.

,,T-ty si ani n-nedokážeš představit, jak mě t-tohle ničí..."

,,Tebe?"

Hoseok znovu nechal stéct pár slz po tvářích a přikývl.

,,Tebe to ničí? Tebe? Hoseoku, ty ani nevíš, jak vnitřně trpím, když tě vidím a nemohu si tě k sobě přitáhnout a vylíbat z tebe duši..."

,,Myslíš jen na sebe!" křikl Hoseok a Yoongi se zarazil.

,,T-to s tím Jiminem mě zamrzelo. Hodně. Ale...podívej se jak se teď chováš-..!"

,,A jak se mám chovat?! Nikdy mi nedáš příležitost ti to vysvětlit!"

,,Dal bych ti jí! Ale nemůžeš čekat, že ti jí dám hned!
Místo toho mě vždycky někam zatáhneš a já se pomalu bojím abys mě ještě z toho vzteku a zbrklosti pomalu neošukal!"

Yoongi prudce vydechl, poté pomalu Hoseoka pustil a posadil se.

,,Takže...ty se mě bojíš?" zeptal se a zadíval se do stěny.

I Hoseok se zvedl a posadil se.

,,N-nevím, co od tebe mám čekat-.."

,,Chápu to... Dali jsme se dohromady tak strašně rychle... Vlastně jsem se tě tenkrát ani neptal na souhlas...
Prostě jsem to udělal, protože jsi mě neskutečně moc přitahoval.
Sice jsi to byl nakonec ty, kdo mě žádal abych od tebe neodešel, ale...na tom stejně zase tolik nesejde...
Promiň mi to... A...ačkoliv tě šíleně moc miluju...už tě nebudu obtěžovat..."
Yoongi polkl, zvedl se a chtěl odejít, ale Hoseok ho zastavil.

,,Počkej!"

,,Y-Yoongi," vydechl, zadíval se Yoongimu do očí a zakroutil hlavou.
,,J-já-.." Yoongi mu však přiložil ukazováček na rty.
Pohladil ho palcem po tváři a poté spojil jejich čela.

A Hoseok se na to celé vykašlal...

Pořád se na Yoongiho zlobil...hodně. Ale jeho touha po něm ho překonala.
Yoongi na něj měl totiž až moc velký vliv.

Spojil jejich rty v dravém vášnivém polibku a Yoongi se s ním svalil na postel.
Byl připraven udělat cokoliv, co po něm Hoseok bude chtít.

Ovšem to by se někdo nemohl začít probojovávat dovnitř zamčenými dveřmi...