Handsome Prince [VKOOK]

15.

,,Nemyslíš si, že už to trošku přeháníš?!" zařval Namjoon na Taehyunga klečícího na podlaze a zvedl ruku, poněvadž se ho chystal praštit.

Taehyung rychle odvrátil hlavu na stranu a křečovitě sevřel víčka k sobě.
Ale místo facky uslyšel jen tiché, trhané vydechnutí.

Namjoon vzal Taehyungovu bradu mezi palec a ukazováček a zadíval se mu do očí.

,,Víš moc dobře stejně jako já, že kdybych tě teď praštil, už bych pak nedokázal přestat. Vztek, který se mnou lomcuje, je tak silný, že bych byl schopen tě i zabít...
Ale to nemohu udělat...
Zbývají mi ještě dva dny do svatby, kdy tě budu ještě potřebovat...
Ale po příjezdu zpět do naší země, už to zase bude jako dřív...
Už zase budeš v mnohem větším ohrožení života než jsi teď..." mluvil mu Namjoon tiše u obličeje a Taehyung raději ani nedýchal.

,,Ovšem...nesnesl bych ten pocit, kdybych s tebou dnes musel spát v jednom pokoji. A v tomto případě," Namjoon chytil Taehyunga za límec saka, postavil ho na nohy a odvedl ho až ke dveřím pokoje, kde ho vyhodil na chodbu.

,,Budeš spát tady! A je mi jedno, jak si usteleš! Klidně si i někam zalez abys tu nebyl přímo na očích, ale opovaž se tím někoho obtěžovat!" prskl ještě a poté prásknul dveřmi.

Taehyung ještě chvíli pozoroval dveře, poté si přitáhl kolena k hrudi a objal se pažemi.

Celým jeho tělem začala pomalu otřásat zima a tak si začal dýchat na dlaně aby se trošičku zahřál.

Ale pořád to nechápal...

Přesně teď už měl ležet mrtvý v kaluži krve...nebo alespoň takhle to předpokládal.

Ale nad jeho očekávání to dopadlo nadmíru dobře...tedy až na to, že bude celou noc spát na chodbě, kde byla k tomu všemu ještě opravdu velká zima.

Ale pořád žil... pořád žil, ačkoliv si myslel, že už po dnešku nebude...

Ale i tak...ten tanec s princem Jungkookem mu za to opravdu stál...
Ještě nikdy nic tak překrásného nezažil...

Jemně se usmál, poté se opřel hlavou o zeď a vydechl.

,,Hej, psst, Taehyungu," uslyšel někoho šeptat jeho jméno.

Zamračil se a otočil se za hlasem.

Uviděl světlo z jedné z místností, které na chodbě byly, a v ní prince Jungkooka, který na Taehyunga volal a ukazoval mu, aby k němu přišel.

Taehyung polkl, rozhlédl se kolem sebe, poté se nejistě postavil a zamířil k princi.

Ten ho okamžitě chytil za zápěstí, jakmile k němu došel, a vtáhnul ho do svého pokoje.

Poté se ještě taky rozhlédl po chodbě aby zjistil, zda je někdo nepozoroval, a poté zavřel dveře.

,,On je blázen!" vyjekl naštvaně, přešel k Taehyungovi a sundal mu sako.

,,Vyhodí tě na chodbu i přesto, že nemá ani ponětí o tom, jaká je tam zima! Vždyť jsi se mohl nachladit!" kroutil hlavou a mezitím pověsil Taehyungovo sako na věšák.

,,O...o čem to mluvíte, princi?" zeptal se hraně nechápávě Taehyung a princ pozvedl obočí.

,,Taehyungu...já nejsem blbej...A boty dolů!"

,,C-co, proč-..?" ,,Šup!" přerušil ho Jungkook a Taehyung si tedy nejistě boty sundal.

,,A teď do postele!"

,,K-kam?" Taehyung se rozhlédl kolem sebe.

,,Do mé postele," ukázal Jungkook na své královské lože, Taehyung se zděsil a začal rychle kroutit hlavou.

,,T-to nepůjde, princi! Klidně si ustelu na koberci nebo klidně i na podlaze, ale-..." ,,Na podlaze?" zasmál se princ Jungkook.

,,Prosím tě, už nemluv a pojď si lehnout," usmál se Jungkook, chytil Taehyunga za ruku, dotáhl ho k posteli, kde ho i uložil a poté i přikryl peřinou.

Pak si lehnul vedle něj a trošku znervózněl.

,,Um, máme jen jednu přikrývku...a nechci kvůli tomu budit Jimina, poněvadž po dnešku vypadal velmi unaveně...nebude ti vadit když-..." ,,Ale jistě, princi, jen si ji vezměte," Taehyung ze sebe začal rychle stahovat peřinu, ale princ Jungkook ho zastavil.

,,Myslím, že každému bude stačit kousek. V noci, i když se tu topí, bývá i zde celkem zima " usmál se, zakryl zpět Taehyunga a poté si i on k němu vlezl.

,,Uh, je tu vážně poněkud chladno," zašeptal si pro sebe Taehyung, když už se domníval, že princ spí.

,,A divíš se? Vždyť máš celá záda odkrytá," usmál se Jungkook, otevřel oči, nahnul se nad Taehyunga a zakryl ho úplně.

Poté zpět ulehl, ale Taehyungovi to nedalo a přisunul se k princovi blíž.

Už byl opravdu velmi blízko jeho těla, polkl a nadechl se.

,,P-princi...m-myslíte, že b-byste mohl-..." na to se princovy paže omotaly okolo Taehyunga a sevřely ho v hřejivém objetí.

,,Tohle?"

,,Ano..." vydechl spokojeně Taehyung, usmál se a schoval si svou hlavu do prohlubně Jungkookova krku.

,,Dobrou noc, Taehyungie~..."