Handsome Prince [VKOOK]

16.

Taehyung se ráno ocitl otočený k princi Jungkookovi zády, avšak princ jej stále objímal paží kolem pasu.

Nevěděl proč, ale donutilo ho to se usmát.

Pomalu se otočil k princi čelem a chvíli zíral na jeho spící tvář.

Poté však vytáhl svou ruku zpod peřiny, kterou byl přikryt, a opatrně pohladil prince po tváři.
Tím mu i odhrnul černé vlasy, které mu padaly do obličeje.

Usmál se a rozhodl se vstát, poněvadž chtěl princi ještě poklidit a přichystat mu věci na jeho poslední svobodný den...

Jenže jakmile se posadil, princovy ruce ho znovu okamžitě sevřely a stáhl si ho zpět k sobě.

,,Ještě chvilku," zamumlal princ s úsměvem a objal ho pevněji.

,,Princi...ne že by se mi Vaše přítomnost nelíbila, ale já poté budu muset jít ještě za svým pánem a přichystat ho..." řekl nervózně Taehyung, ačkoliv si princovu péči velice užíval.

,,Meh, pošlu za ním Jimina," zamrmlal princ Jungkook.

,,Jimina? Oh, ne, princi, to nemusíte! Chtěl jsem potřebné věci přichystat i Vám a pak bych až-..." Jungkook Taehyunga umlčel přiložením svého ukazováčku jeho rty.

,,Pošlu za králem Namjoonem Jimina. Je to můj osobní sluha a ty zase jeho, takže když si vás vyměníme, nic se nestane..."

Možná...

,,Pomůžeš mi jen s výběrem šatů a doplňků. Na snídani stejně musíme dojít dolů, když je dnes ten můj...ach...poslední svobodný den..." řekl princ sklesle.

Taehyung na něj pohlédl a všiml si jeho posmutnělého výrazu.

,,Co se děje, princi? Copak Vy si opravdu mého bratra nechcete vzít?" v tu chvíli si leknutím zakryl ústa a doufal, že to princ Jungkook přeslechl.

Ten se na něj ale okamžitě podíval a zhluboka se nadechl.

,,Namjoon je tvůj bratr?"

,,N-ne," špitl Taehyung, ale už teď věděl, že kope sám sobě hrob.

,,Taehyungu," podíval se na něj princ přísným pohledem, kterým si jasně vyžadoval znát pravdu.

,,P-prosím, princi! Prosím, neříkejte Namjoonovi, že o tom víte! Udělám co chcete, přísahám! Pokud jsem se Vám zhnusil, klidně mne můžete teď hned vyhodit na chodbu, ale opravdu Vás prosím, n-neříkej-..."

,,Taehyungie," Taehyung se mohl rozpustit, když uslyšel z princových úst své jméno v takovém citovém zabarvení.

Naposledy ho takhle slyšel od své matky, předtím než zemřela v kaluži krve uprostřed korunního sálu.

Princ ho pohladil po tváři a Taehyung si skousl ret.

,,Vyhodit na chodbu? Tebe? Copak jsem Namjoon?" Taehyung na něj pohlédl svýma uslzenýma očima a poté opět ucítil jak jej princ Jungkook objal a přitiskl si ho k sobě.

,,Taehyungie... Budeme ještě ležet, dobře? Jakmile tady zaklepe Jimin, řeknu mu, že už tady mám tebe a že má jít za Namjoonem. A až poté vstaneme, souhlasíš?" Taehyung v jeho náruči přikývl a objal ho kolem pasu.

,,Děkuji Vám, výsosti..."

,,Ale kuš! "Princi Jungkooku", nebo nejlépe jen "Jungkooku", ano?" usmál se Jungkook a pohladil Taehyunga po černých, kudrnatých vlasech.

,,Dobře...Jungkooku..."