Handsome Prince [VKOOK]

71.

Dveře cely se otevřely a dovnitř vešel muž s tácem jídla.

,,Ale ne..." vydechl Taehyung a vyděšeně na jídlo zíral.

,,Ty to nechceš nebo co?" prskl po něm muž a Taehyung rychle sklopil uslzený pohled.

,,K-králi Namjoone?" vydal ze sebe Jungkook.

,,Jakýpak králi? Vždyť budu brzy tvým manželem. Stačí, když mě budeš oslovovat pouze jménem."

Jungkook se odmlčel a poté pokračoval: ,,Co se stalo s generálem Jung Hoseokem? A kapitánem Min Yoongim? Vždy jsem ho viděl po vašem pravém boku."

Namjoon se prudce nadechl a poté se uchechtl.

,,Myslíš si, že poté, co Jung Hoseok dvakrát zatajil to, že vás našel, jsem ho nechal na svobodě?"

,,D-dvakrát?"

Jungkook na něj nechápavě a zároveň vyděšeně zíral.

,,Poprvé vás tenkrát objevil v lese. A za nějakých záhadných okolností vás nechal znovu utéct..."

,,O-on se ohledně toho sám přiznal?"

,,Hm, víceméně...spíše se přeřekl."

Jungkook vydechl a sklopil pohled.

,,A podruhé...odvedl záměrně pozornost, když jsme tehdy byli v tom hostinci a málem jsem vás dopadl."

,,Hoseok jistě žádnou pozornost záměrně neodvedl! Vždyť o nás nemohl vědět!"

,,Právě, že o vás věděli s kapitánem Minem Yoongim jako první!"

,,A pak se tam dobýváme několik minut do pokoje, kde se prosím pěkně ti dva vykusují!"

,,P-prosím?"

,,Poslal jsem je zpět do zámku, kde jsem je oba nechal zavřít do žaláře."

Jungkookovi se to nechtělo věřit.

,,Stejně mi ale nejde do hlavy, jak jsi dokázal sundat toho vojáka, vzít si na sebe jeho zbroj, omráčit dalšího a poté s Taehyungem utéct..."

,,Dalšího čtvrt roku jsme se pak potáceli po celém tvém království, ale vy už jste zřejmě byli někde až za jeho hranicemi. Tss...to by mne opravdu nenapadlo," zakroutil Namjoon hlavou a povzdechl si.

Jungkook jen se sklopenou hlavou mlčel.

,,C-co tedy máte...se mnou a s Taehyungem v plánu?"

,,S tebou. Hm," ušklíbl se Namjoon a vytáhl z kapsy malou krabičku, ze které vytáhl Jungkookův zásnubní prsten.

,,Až se vrátíme na zámek, první věc, co udělám je, že ti navléknu zpět tento prsten, který jsem ti dal v den našich skromných zásnub. Popravdě řečeno...od té doby jsem ho na tvé ruce neviděl. Dokonce ani na našem předsvatebním plesu. Jehož doba mezi ním a svatbou se rapidně prodloužila.
Ach...měl jsem ho u sebe celou tu dobu, co jsem tě hledal, a pokaždé, co jsem se na něj podíval, jsem myslel na tebe a na to, jak tě najdu-.."

,,Už dost! Přestaňte mluvit tak, jako kdyby jste mne miloval! Protože vím, že to tak není! Už dávno vím, že to tak není! Nejsem tupec! Takže se vás ptám ještě jednou, Kime Namjoone... Oč vám jde?  Vím, že o mou lásku k vám ne..."

,,O tvou lásku ke mně? Hah, i kdyby, bylo by mi to jedno. Ale musím uznat, že jsi bystrý chlapec. Alespoň už nemusím před tebou hrát tohle divadlo."

,,A teď k věci... Víš, jsi opravdu krásný a hlavně přitažlivý. A sex s tebou je vážně nezapomenutelný... Ale přeci jen to není hlavní důvod."

,,Víš, zejména skoro každý měsíc se koná setkání nejmocnějších vládců. Heh, já mezi nimi samozřejmě vedu. Je to až směšné, když sleduji, jak se ostatní panovníci hádají o to, kdo je mi více podobný, nebo kdo nemá daleko o toho, být s mocí stejně, ba dokonce i výš než já. Bavím se nad tím...
Samozřejmě, že tyto spekulace se nedějí přede mnou, ale za mými zády. Páč kolikrát se mi i někteří panovníci bojí pohlédnout do očí...směšné, ale dodává mi to sebevědomí, že ze mne mají takový respekt.
Musel jsem si podplatit několik menších panovníků či sluhů, co se těchto rozhovorů účastní a jsou při nich. Dodávají mi informace nad kterými se často pobavím, ale někdy mi i poradí, jak si udržet titul nejmocnějšího vládce. Ach...a přitom pro tyto informace stačí jen ubohá malá truhla zlaťáků..."

,,Jednou jsem se však od jednoho svého špeha dozvěděl, že byla řeč o jednom princi. O tom údajně nejkrásnějším princi, kterého musela stvořit samotná bohyně krásy.
Opět se spekulovalo o tom, že pokud by si jej někdo vzal, mohl by mě ve vládnutí předběhnout. Přeci jen by měl toho nejpohlednějšího manžela.
Byl by to dokonce muž. Mnohem originálnější než mít za manželku nějakou urozenou princeznu či královnu. Ať už bude jakkoliv moc urozená...stále to bude obyčejná žena.
Byla to pro mne jen další směšně lehká výzva...alespoň jsem si to myslel.
Tvůj otec se sňatkem souhlasil okamžitě. Jste malé království, neměl bych problém ho během pár hodin získat pod svou nadvládu.
Jenže v čase, kdy jsem si o tobě zjišťoval informace, kupoval jsem veškeré portréty, na kterých jsi měl údajně být, začal jsem si uvědomovat to tvé kouzlo.
A navíc...jako vládce bych s tebou byl už opravdu nepřekonatelný. Páč bych měl vše. Největší území, obrovské bohatství, neomezenou moc...a nejkrásnějšího manžela..."
Nezamiloval jsem se. To opravdu ne. Alespoň ne do tvé duše. Ale tvé tělo, tvá postava, tvář, oči...jsi nádherný."

Držel Jungkooka za bradu a upřeně mu zíral do očí.

,,Nehýbej se! Pokud uhneš, Taehyung bude trpět," na to jej políbil. Jungkook křečovitě sevřel víčka k sobě a poté začal pomalu na Namjoonovy hořké polibky nedobrovolně odpovídat.