Handsome Prince [VKOOK]

20.

,,Jungkookie? To jsem já, Taehyung," zaklepal Taehyung na dveře, které se vzápětí otevřely a vykoukl z nich princ s ještě stále zarudlou pletí a zalesklýma očima.

Pustil Taehyunga dovnitř a rychle zavřel dveře.

,,Na, oblékni si ho," podal mu Taehyung černý plášť s kápí, když se otočil.

Jungkook si plášť převzal a oblékl si ho.
Taehyung udělal totéž s tím svým.

,,Všechno mám přichystáné. Jídlo, vodu, i nějaké peníze, kdyby bylo moc zle. Ale spaní v nějakém hostinci nebude možné, poněvadž nepochybuji o tom, že hned zítra se vydá prohlášení o tom, že princ Jungkook zmizel."
Jungkook na všechno chápavě přikyvoval.

Taehyung k němu poté přešel a chytil ho za obě ruce.

,,Už jen ty... Ale...jsi si jistý, že to chceš doopravdy takhle? Nebude to totiž vůbec jednoduché..."

Jungkook polk, podíval se na své a Taehyungovy spojené ruce a poté mu pohlédl do očí.

,,Chci... Ať už to bude sebevíc náročnější, je to stále lepší, než si vzít...tvého bratra..." řekl tiše a sklopil hlavu.

Taehyung vydechl a pohladil ho po tváři.

,,Tak...tak tedy pojďme," řekl s odhodláním v hlase, Jungkook na něj pohlédl a poté přikývl.

Otevřeli dveře od balkónu, které se nacházely v princově pokoji, a vyšli na něj.
Naštěstí byla princova komnata skoro v přízemí, takže stačilo jednoduše přelézt zábradlí balkónu a seskočit dolů.

Taehyung skočil dolů jako první, aby mohl popřípadě Jungkooka chytit.

,,Teď ty! Neboj se, kdyžtak tě chytím," řekl Taehyung, Jungkook na něj z balkónu pohlédl, poté svou hlavu otočil a podíval se znovu okolo sebe.

Opravdu opouští svůj dlouhodobý domov. Ale necítí se nějak špatně...naopak... Konečně cítí jakýsi osvobozující pocit.

,,Jungkookie?" oslovil ho Taehyung.

,,P-pokud chceš...klidně to můžeme ještě utnout. Nemusíme nikam utíkat. Vím, že tohle je tvůj domov...a já tě o něj nechci v žádném případě připravit..."

Jungkook s jemným úsměvem zakroutil hlavou, poté se zhluboka nadechl, přelezl zábradlí a seskočil dolů.

Zachytil se Taehyunga kolem krku a ten jej přidržel kolem pasu.
Pohlédli si do očí a na chvíli i vzájemně na rty, dokud se Taehyung neodtáhl a nechytil Jungkooka pevně za ruku se kterou si propletl prsty.

Bez jednoho jediného slova se oba vydali k jedné ze zdí v zahradě, kterou přelezli tak, aby je nikdo jiný nezahlédl.

Poté se co největší rychlostí rozeběhli na jeden kopec, ze kterého šel zámek krásně vidět, a tam se Jungkook zastavil.
Znovu se otočil a pohlédl na něj.

,,Jungkookie," položil mu Taehyung něžně dlaň na rameno.

,,To je v pořádku, Tae... Nechci se vrátit. Ačkoliv je to můj domov...věřím ti...věřím, že mi najdeš lepší. Nebo spíš...nám." řekl Jungkook a jemně se mu začervenaly tváře.

Taehyung se usmál a natočil si Jungkooka k sobě.
Poupravil mu zapínání u pláště a nasadil mu kápi.

Hned poté jej znovu chytil za ruku a pohladil ji po hřbetě palcem.

,,Pojďme..."