Vhodili je do přenosné tmavé cely, jež vezli sebou.
Jungkook silně narazil hlavou o kovovou stěnu, na což se mu okamžitě vlila do hlavy bolest, kterou však musel okamžitě překousnout, páč ho teď mnohem více zajímala úplně jiná věc. Rychle si promasíroval spánek v domnění, že se bolest zmírní a poté se pomalu připlazil k třesoucímu plakajícímu Taehyungovi.
Taehyung hystericky vzlykal, neustále sebou silně škubal a zoufale se u toho snažil pobrat dech.
Jungkook se pomalu ani neodvažoval se jej dotknout, páč věděl, že za tento jeho stav může on, ale poté se vzchopil a přitáhl si ho do náruče.
Čekal, že ho Taehyung okamžitě se vztekem od sebe odstrčí, začne sebou házet ještě víc, ale místo toho se na něj více natiskl a objal ho kolem krku.Jungkook, kterému při pohledu na něj nepřestávaly téct slzy z očí, jej začal jednou rukou jemně hladit po paži a druhou si s ním propletl jeho a pevně ji stiskl.
,,Sssshhhhh~.."
Po chvíli uklidňování už přestal Taehyung vzlykat, avšak stále trhaně dýchal.
,,Je to tvoje chyba, Jungkooku..." zašeptal, ale poté se ihned díky nedostatku vzduchu rozkašlal.
,,J-já vím..." vzlykl provinile Jungkook.
,,Měl si mě poslechnout... Neměl si na ten trh vůbec chodit! Nikdy!" najednou zněl Taehyung tak rozzuřeně, na což se Jungkook jen chvěl.
Měl v sobě neskutečně obrovský pocit viny.,,O-omlouvám se ti, Taehyungie-..omlouvám s-se..."
,,Už je pozdě, Jungkooku. Taehyon je mrtvá...
Jako jediná na to nejhůře doplatila a přitom za nic nemohla..."Jungkook nad tím znovu utrápeně vzlykl a poté pocítil, jak se od něj Taehyung odtáhl.
Na to chytil jeho tvář do dlaní a zadíval se mu do uplakaných očí.,,Ale jsi to jediné co mám..." řekl nakonec i on s lesklýma očima a poté Jungkooka znovu objal.
,,M-mrzí m-mě to, T-Tae-.. H-Hrozně mě t-to mrzí..." vzlykal mu Jungkook do ramene.
,,Nevyčítej si to už. Moc dobře vím, že v tom měla prsty i Yongsun a určitě i někdo další..."
,,V-vyhrožovali jí s-smrtí. C-co jiného m-měla dělat?"
,,Ovšem," přitakal nakonec Taehyung a poté Jungkookovi vtiskl polibek na ucho.
,,P-pořád mě m-miluješ?" Jungkook však věděl, že se tato otázka absolutně nehodila k situaci. Taky že mu na to Taehyung odpověděl podrážděným vydechnutím.
,,Jsi to jediné, co mám. Zřejmě ani tebe už brzy mít nebudu... Tak co myslíš?"
,,Z-zní to, j-jako bych t-ti spíš byl j-jen na o-obtíž..."
,,Miluju tě..."
Na to Jungkook posmrkl a víc se k Taehyungovi přitiskl.
,,I já tebe... A nikdy nepřestanu. I kdyby se mělo stát cokoliv..."
ČTEŠ
Handsome Prince [VKOOK]
Fanfiction,,J-já h-ho n-nechci, Tae! P-prosím! Já ho nechci!" ,,Jungkookie-.." ,,B-byl t-tak h-hrubý...T-tak s-strašně h-hrubý... Prosím pomoz mi..." Taehyung něžně chytil Jungkooka za bradu a podíval se do jeho uplakaných očí. ,,Tak se mnou uteč, Jungkooku...