Handsome Prince [VKOOK]

39.

Taehyung měl pravdu. Práce na poli opravdu nebyla jednoduchá věc. Vyžadovala totiž hodně síly a trpělivosti.
Nicméně Jungkook chtěl Taehyungovi dokázat, že už není žádné ufňukané princátko a tak do veškerého zarytí motyky do půdy vkládal veškerou svou fyzickou sílu aby toho udělal co nejvíce.

Jenomže jak slunce pálilo, začínala se Jungkookovi motat hlava a pociťoval únavu.
I tak ale s prací nepřestával, protože i když se snažil sebevíc, pořád toho udělal míň než Taehyung a jeho dědeček.

,,Kookie? Jsi v pořádku? Nechceš si jít odpočinout?" zeptal se ho Taehyung, když k němu přišel.

Jungkook zakroutil hlavou a v ten moment se mu udělal první žmitek před očima.
A poté další. A další...

,,Kookie? Kookie, vnímáš mě?"

Jungkook však Taehyunga slyšel jen ochable.

,,Pojď," chytil jej Taehyung za ruku, v ten moment se Jungkookovi podlomily nohy a sesunul se k zemi.
Taehyung jej však stihl chytit kolem pasu takže se sesunul s ním.

Bezvládný černovlásek mu ležel v náruči a on mu palcem přejížděl po tváři a rtech.

,,Je všechno v pořádku?" zeptal se ho jeho dědeček.
,,Ne tak docela. Asi se přepracoval..." odpověděl mu Taehyung s nervozitou v hlase.

,,Nebo je možná jen dehydratovaný."

,,No každopádně, dnes jste toho udělali už oba dost. Teď ho odnes domů a postarej se o něj."

Taehyung přikývl, vyšvihl si Jungkooka do náruče a rozešel se k malému domečku.

,,Ale? Copak se stalo?" zeptala se Taehyungova babička, když ho uviděla s Jungkookem v náruči.

,,Zřejmě se přepracoval-.."

,,Nepřepracoval. Vždyť jsem toho udělal míň než ty a tvůj děda," zamumlal Jungkook.
Taehyung se na něj na chvíli podíval a poté zase zvedl pohled k babičce.

,,Doneseš mu nahoru trochu vody, prosím?"

Stařenka přikývla a ihned zamířila do kuchyně, zatímco Taehyung šel s Jungkookem do podkroví.

,,Odpočiň si," položil Jungkooka do postele a přikryl ho.

,,Nic mi není-.."

,,Tomu doufám, že ani ty sám nevěříš," ozvala se ve dveřích Taehyungova babička jež svírala džbán a hrneček.

,,Děkuju ti," poděkoval Taehyung a převzal si je od ní.

,,Zkontroluj ho jestli nemá horečku," mrkla na něj ještě předtím než odešla.

Taehyung přišel zpět k Jungkookovi a přitiskl své rty k jeho čelu.
Bylo neskutečně horké.

,,Sakra, Kookie, vždyť máš teplotu!"

Jungkook se však začal kroutil od bolesti.

,,B-břicho..."

,,Bolí tě?"

Jungkook přikývl.

,,Zeptám se babičky, jestli nemá nějakou mast, která by ti pomohla-.."

,,Radši mi přines nějaký kýbl," vyhrkl Jungkook poněvadž cítil, že je mu velmi špatně.

Taehyung mu ihned k posteli přisunul starý, rezavý vandlík, který se v místnosti nacházel, Jungkook se přehl přes okraj postele a vyzvracel se do něj.

,,P-p-promiň," vydal ze sebe vyčerpaně.

,,Za co?"

,,Asi ti to není dvakrát příjemné být tu se mnou a dívat se jak zvracím..."

,,Jungkookie," vydechl Taehyung s jemným úsměvem a zakroutil hlavou.
Přišel k posteli a podal Jungkook hrnek s vodou.
,,Zřejmě jsi dostal nějakou virózu z toho horka."

,,Ale neboj se, postarám se o tebe..."