Nakonec však usoudili, že to není úplně tak strašný nápad a tak se přesto s velkou nejistotou, vydali do jedné menší vesnice, kde se však nacházel i hostinec.
Po celou dobu však museli mít nasazené pláště i s kápí, aby jim bylo co nejméně vidět do obličeje, a Jungkook ještě k tomu měl zakázané od Taehyunga s kýmkoliv mluvit.,,Máte velice krásný hlas, pane," řekla jemným hláskem mladá hospodyňka, která s Taehyungem probírala jeho a Jungkookův pobyt v hostinci.
,,Proč však máte pořád nasazenou tu kápi? I ten mladík co je za vámi. Sundejte si je-..."
,,To není třeba, madam-.."
,,Madam? Oh, to ještě ne," zasmála se hospodyně a poté se k Taehyungovi nahla. ,,Ale...alespoň vy byste si mohl sundat tu kapuci. Když už spolu mluvíme, je vcelku nezdvořilé, že se nedíváte druhé osobě do očí..."
Taehyung začal nervóznět a Jungkook, který stál za ním a pevně mu tiskl ruku, taky.
Hospodyně už natahovala ruku aby mohla Taehyungovi kápi sejmout, ovšem ten se rychle odtáhl a narovnal se.
,,Mám zaplatit předem?" vyhrkl a hospodyně si odfrkla. ,,Ano."
Taehyung tedy na stůl vysypal potřebné množství peněz, hospodyně je vzala a schovala si je do výstřihu.
Poté jim s nechutí podala klíčky od jejich pokoje, ale když už se pro ně Taehyung natahoval, ještě jej stihla pevně chytit za zápěstí.,,Přijďte večer na terasu, která se nachází před tímto hostincem. Nikdo tam nebude a vy se mi tedy smíte konečně ukázat. A možná ze mě už i tu madam uděláte," zašeptala se škodolibostí v hlase a Taehyung nervózně polkl.
Bez jediného slova se snažil svou ruku vyprostit ze sevření hospodyně a ta mu ji po chvíli se škodolibým úsměvem pustila.
Rychle se odtáhl od pultu, nenápadně si propletl s Jungkookem prsty a rychlým krokem uháněl po schodech do jejich pronajmutého pokoje.Odemkli dveře a naskytl se jim pohled na malou útulnou místnůstku se dvěma postelemi, malým stolkem a větší truhlou.
Jungkook pustil Taehyungovu ruku, sundal si kápi a se sklopenou hlavou přešel k posteli na kterou se posadil.
,,Kookie?"
,,P-půjdeš večer za ní?" zeptal se tiše a částečně smutně.
,,Blázníš?" zasmál se Taehyung, přišel k Jungkookovi, dřepl si před něj a chytil ho za obě ruce.
,,Jediné, co budu večer dělat je, že tě budu uspávat," usmál se, ale poté trochu znervózněl.
,,P-pokud o to ovšem s-stojíš..."Na to na něj Jungkook zvedl pohled a okamžitě se rozzářil.
,,Ovšemže ano, Tae," řekl a objal Taeho kolem krku. Ten mu objetí opětoval a pohladil ho po vlasech.
,,Kookie a Tae, huh..?" zamyslela se hospodyně, která poslouchala za dveřmi.
,,Hmmm, Tae~..." vydechla zasněně, ,,budeš můj!"
ČTEŠ
Handsome Prince [VKOOK]
Fanfiction,,J-já h-ho n-nechci, Tae! P-prosím! Já ho nechci!" ,,Jungkookie-.." ,,B-byl t-tak h-hrubý...T-tak s-strašně h-hrubý... Prosím pomoz mi..." Taehyung něžně chytil Jungkooka za bradu a podíval se do jeho uplakaných očí. ,,Tak se mnou uteč, Jungkooku...