~2~

1.9K 93 33
                                    

(O den později)

Vylezla jsem z postele a šla si udělat ranní hygienu. Potom jsem šla do kuchyně kde jsem si vzala rohlík s paštikou a pak jsem se přesunula ke stolu. Máma s tátou byli v obchodě říkali mi to včera že ráno pojedou do obchodu ještě něco koupit takže jsem byla v klidu. Když jsem dojedla šla jsem si zbalit ruční zavazadlo.

„Takže myslím že mám všechno zbaleno"

Musela jsem se usmát protože za dva dny být kompletně zbalená je úspěch.

Najednou mi napsala mamka:

Ahoj zlatíčko s tatínkem za chvilku přijedem takže už se chystej abychom mohli jet na letiště.💗

Když jsem dočetla zprávu vzala jsem si saky paky a rozešla se ke dveřím. Venku už stáli rodiče. Potom z auta vylezl taťka a vzal mi zavazadla.

„Už si jdi sednout" řekl klidně

„Jojo"

Jeli jsme asi tak 3 hodiny v autě. Když jsme dojeli vylezla jsem s auta a šla si pro zavazadla společně s rodičema. Potom jsme se šly odbavit a čekali jsme v čekací zóně. Už asi hodinu čekáme a pořád nic. Najednou na mě promluvila mamka.

„Tak co těšíš se na let?"

„No docela jo, ale trošku se bojím že mi bude špatně"

„Chceš Kinedryl?"

„Jo radši jo"

Když jsem si dala Kinedryl tak nás zrovna začali volat ať jdem k letadlu že za 15 minut odlítáme.

„Tak jo už je čas holky, musíme jít" řekl taťka a s radostí šel

„Jojo už jdem"

Seběhlo to všechno tak rychle že už sedíme v letadle.Já jsem seděla uprostřed sedadla mamka v uličce a taťka u okna. Dobrá a teď ten strašný vzlet vážně se bojím letím po druhé a vzlétávání a přistávání vážně nemusím.

O pár minut později jsme byli ve vzduchu. Myslela jsem teda že to bude horší. Nu což. Tak. A já si konečně můžu pouštět písničky a jít spát. Ale ještě před tím se zeptám taťky jak dlouho poletíme.

„Tati?"

„Ano?"

„Jak dlouho poletíme"

„Asi tak 10 hodin"

„Cože?"tak dlouho si dělá prdel jako když jedete autem,vlakem autobusem tak je to normální ale letět ve vzduchu 10 hodin je horší.

„Tak dlouho?"

„Bohužel ano,ale to nějak zvládnem"

(Okey lidi takže tady nad tímto jsem se doslova zarazila

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

(Okey lidi takže tady nad tímto jsem se doslova zarazila.Netušila jsem že by let z Prahy měl trvat tak dlouho)

Byla jsem vážně v šoku. Ehm...a neusne třeba ten pilot? Nebo co když nějak spadnem? Tady tyto otázky jsem si kladla do té doby dokud jsem neusla.

(O 2hodiny později)
Vzbudila jsem se na divné třepání letadla. No jasně turbulence. Znáte takový ten pocit kdy to letadlo jde dolů a nahoru a vy v tom sedadle jen tak na volno lítáte no tak přesně to se mi právě teď dělo.(Vážně hrozný pocit). Začala jsem panikařit ale nikomu jsem nemohla nic říct protože rodiče spali. Tak mi nezbývalo nic jiného než čekat na to až doletíme, jenže to bude doba. Dobrá takže poletíme ještě 8 hodin. Ach jo jenže mně se nechce sedět v letadle tak dlouho. Hmm co kdybych si zahrála nějakou tu hru na mobilu. Na telefonu jsem strávila 2 hodiny takže mi ještě zbývá 6 hodin. Naštěstí se vzbudila mamka takže jsme spolu kecali asi tak hodinu. Potom začali letušky chodit a nabízet nějaké věci.Tak jsme si z mamkou koupili nějaké to pití a jídlo. No a potom jsem šla zase spát.

Takže ahojjj🥰 jsem tady z další kapitolou doufám že se líbí.😍 Omlouvám se za chyby v textu. Budu ráda za každou⭐ a komentář 💭. Vím že je to zatím nudné ale za chvíli už tam bude něco s Taem.💜 Uvidíme se u další kapitoly.🌺

XOXO

Taehyung × reader [Y/n]Kde žijí příběhy. Začni objevovat