Taehyung × reader [Y/n]

~20~

Tudíž se nám nechtělo už k nám a s klukama je sranda tak jsme všechny přikývli. Tae se usmál a dal mi jeho oblečení ať se umyju a vezmu si to. Poděkovala jsem a hned jsem letěla do koupelny. Zamkla jsem se a začala se umývat. Po chvilce jsem vylezla a namířila jsme si to k Taemu do postele. Lehla jsem si k němu a přitulila jsem se. Ten se hned přivalil ke mě a taky mě obejmul. Ostatní to nějak moc neřešili až na to že si nás pár krát vyfotili ale to bylo v pohodě. Potom když ají holky vylezli s koupelny tak nevěděly kam mají jít ale to trvalo chvilku protože Jimin řekl Sue ať si jde k němu lehnout a Yoongi řekl Kyung ať jde k němu. Potom jsme si chvilku ještě povídali a potom jsme konečně usly. Během noci se mi zdál strašný sen už si ho moc nepamatuju ale vím že po mě začal někdo střílet a potom jsem umřela. S toho snu jsem se probudila byla jsem úplně spocená. Rychlostí blesku jsem vstala z postele a šla jsem si do koupelny opláchnout obličej. Potom jsem vyšla a namířila si to je dveřím.

„Na chvilku se pujdu provětrat"Řekla jsem potichým hlasem a zavřela jsem za sebou dveře. Nadechla jsem se a z hluboka vydechla. „Nemám ráda takové sny prostě jsou hrozné a navíc když v něm ještě umřete tak to je ještě horší" Když jsem si tak nahlas povídala sama se sebou tak se najednou otevřely dveře. Leknutím jsem poskočila a prudce se otočila. Spatřila jsem Jungkooka.

„J-jungkooku?! Děláš si prdel výš jak jsem se lekla!" Řekla jsem trošku nahlas.

„Promiň" Řekl mile a stoupl si vedle mě. „Co tu vůbec děláš?" Řekl tázavě.

„Noo zdál se mi úplně strašný sen už si ho moc nepamatuju ale vím že jsem tam umřela" Řekla jsem tichým vystrašený hlasem.

„Jaj takové sny nemám rád vždycky se probudím a pak je těžké zase usnout" Řekl s menším úsměvem. Potom okolo mě přetáhl ruku a přitulil se ke mě.

„Není ti zima?"

„Docela jo" Sice je léto ale já tady jsem v krátkém pyžamu a sem tam tady táhne studený vítr. Usmála jsme se a obejmula ho taky abych se zahřála. Jungkook se usmál a začal mluvit.

„Víš ještě jsem se ti vlastně ani neomluvil jak jsem tě ve škole otravoval a posmíval se ti" Odmlčel se. „Takže promiň už to nikdy neudělám" Řekl lítostně a otočil si mě k sobě. Nevěděla jsem co na to říct ale vím že bych stejně řekla v pohodě.

„Jo to je v pohodě" Usmála jsem se na něj.

„Jo a jinak když už se víc bavíme tak mi můžeš říkat Kookie" Usmál se jako králíček a já neodolala a musela jeho líčko zmáčknout.

„Dobře Kookie" Silněji jsem ho obejmula.

„Jdem už dovnitř pojď" Řekl a rozešli jsme se zpátky do naší chatky.

Ahojky 💜 doufám že se nezlobíte a že vydávám kapitolu až teď 🤗 ale měla jsem strašně moc věcí do školy a nestíhala jsem🙍✨ takže se vážně omlouvám💗 jinak teď se budu snažit vydávat častěji kapitoly protože mě to začalo hodně bavit🌈😂 ale budu si muset udělat čas ‼️😅 mám vás ráda💞

Vaše Sany💕