Slabina Petera Pana

Plavba s Hookem

Pod vodopádem jsem byla už dlouho. Pomáhání lidem mě unavovalo. Ale jednou když nesvítil měsíc, kdy byla moje moc nejslabší. Se před vodní stěnou ozval temný hlas. ,,Katrin?" Zavolal mé jméno. Přimhouřila jsem oči a rozetnula vodní stěnu. Do jeskyně vstoupil pirát. Celý v černém, s hákem místo ruky. ,,Co si přeješ?" Zeptala jsem se chladně. ,,Potřebuju živou vodu, pro jednoho z mých mužů." Odpověděl pirát a do jeskyně vešla část jeho posádky. ,,Teď to nepůjde, nesvítí měsíc. Moje magie je slabá." Řekla jsem a znovu otevřela vodní stěnu. ,,Přesně to jsem chtěl slyšet!" Sykl pirát. ,,Teď!" Vykřikl a všichni z jeho posádky se na mě vrhli. Zavázali mi oči a pevně mi svázali ruce. ,,Co to sakra děláš?! Hned mě pusť!" Křičela jsem na něj. ,,Kdepak drahá, ty teď půjdeš se mnou." Odpověděl pirát a pohladil mě po tváři, ledovým hákem. ,,Za tohle zaplatíš!" Vykřikla jsem a začala sebou cukat. ,,Prosím kotě, říkej mi kapitán Hook! Odnést na loď!" Muži mě zvedli a šli se mnou z mého úkrytu dolů k moři. ,,Co se mnou chceš dělat?" Zeptala jsem se Hooka. ,,Jsi moje cesta ke svobodě. Navíc se nám tvoje moc bude hodit, vzhledem k tomu do jakých vod plujeme." Povzdechla jsem si a řekla. ,,Co když ti nebudu chtít pomoct?" Znovu jsem ucítila ledově chladnou ocel na své tváři. ,,Pomůžeš nám, jenom tím, že budeš na palubě. A bez očí ani nemůžeš čarovat, takže si bezmocná." Potom se ocel odlepila od mojí tváře. ,,Co temná magie?" Zeptala jsem se znovu provokativně. ,,Nehraj si na temnou čarodějku. Nikdy temnou magii nepoužiješ." Sykl Hook. Najednou jsem ucítila jeho dech na mém krku. ,,Krásně voníš, dost mě láká si tě nechat." Podotkl, zbytek cesty už probíhal v tichosti. Poznala jsem když jsme se přiblížili k moři. Vstoupili jsme na loď a Hook poručil. ,,Přivázat ke stěžni. Jedeme na výlet." Muži mě shodili z ramen a ruce mi sevřeli do ledového železa. ,,Jsme připraveni pane." Prohlásil hrdě jeden člen posádky. ,,Výborně. Všichni na místa a pevně se chytněte!" Najednou loď zrychlila a jakoby padala a zároveň letěla do obrovského víru. 

Najednou vše přestalo. ,,Vítejte v Neverlandu!" Řekl Hook hrdě. ,,Neverland! Zbláznil si se, okamžitě mě pusť!" Křičela jsem od stěžně. Odpovědi jsem se nedočkala. Jen jsem slyšela jak se vlny rozbijí o příď lodi. V noci když se loď uklidnila jsem zvedla hlavu k nebi a začala zpívat. Během pár minut jsem uslyšela na palubě kroky. ,,Kdo jsi?" Zeptal se něžný chlapecký hlas. ,,Je to Katrin. Cena za můj odchod odsud!" Ozval se Hook. ,,Proč jsi mu ji ještě nevydal?" Ptal se znovu chlapecký hlas. ,,Protože, má ty nejvíc uhrančivý oči na světě." Najednou se mojí tváře dotkla teplá ruka. ,,Už zmizni chlapče!" Štěkl Hook, na to se ruka odtrhla od mého obličeje. Slyšela jsem jak skočil do loďky a odplul. ,,Kdo to byl?" Ptala jsem se dychtivě. ,,Nikdo důležitý!" Sykl Hook, ale pak dodal. ,,Moc hezky zpíváš lásko, pokračuj prosím." Zhluboka jsem se nadechla a začala znovu zpívat. Zpěv mi přinášel drobnou útěchu. Den jsem celý prospala a vzbudila jsem se až další večer. Paluba byla tichá, nikde nic. Voda klidná, představovala jsem si, jak se od ní odrážejí hvězdy. Najednou se ozval tichý hlas. ,,Katrin? Jmenuješ se tak?" Zeptal se mě, otočila jsem hlavu tím směrem a řekla. ,,Ano jmenuju a ty jsi?" Uslyšela jsem drobné uchechtnutí a potom hlas řekl. ,,Jsem Felix. Byl jsem tady už včera." Na tváři se mi rozlil úsměv a vydechla jsem. ,,Jo pamatuju si tě." Felix mi znovu přiložil ruku na chladnou tvář. ,,Máš nádherný hlas." Vydechl Felix, najednou se ale ozval Hook. ,,Ale, ale ty už jsi tady zase? Řekl jsem ti ať jsem nelezeš! Za to zaplatíš!" Křičel Hook, Felix se ode mně odtrhnul a já jen slyšela jak sebou škube. ,,Ne prosím Hooku!" Křikla jsem ze všech sil. Hluk přestal, cítila jsem jak se na mě všichni upřeně dívají. ,,Nemůže za to, to já jsem ho sem přilákala." Řekla jsem zbrkle. Chvíli bylo ticho, které probodl až Hook. ,,Ne on jsem přišel za tebou. Pan se tě nemůže dočkat!" Cukala jsem se a zakřičela. ,,Nech ho jít!" Hook mi položil ocelový hák na tvář a řekl. ,,Neboj jemu neublížím. Ale tobě!" Zarazila jsem se a současně s Felixem jsme vydechli. ,,Co?" Hook se ušklíbl a řekl. ,,Je to jednoduchý, pokaždé co tě tady uvidím. Katrin nechám zbičovat." Začala jsem sebou  znovu děsivě škubat a dva chlapy mě otočili čelem ke stěžni. ,,A ty se na to budeš muset dívat!" Štěkl Hook. Ucítila jsem na mích zádech palčivou bolest. Můj křik se nesl temnou nocí a rozléhal se daleko do moře. Dostala jsem pět ran, přes šátek mi stékali slzy a bílou košili barvila rudá krev. Sesunula jsem se na zem a jen vzlykala. ,,Dokud ho nevyzvu, nevstoupí nikdo z vás na moji loď. Vyřiď mu to!" Štěkl na Felixe Hook.

Ráno za mnou přišel Hook a řekl. ,,Je mi opravdu líto, ale musel jsem to udělat." Podíval se na moje záda ani jsem se nepohnula. ,,On by se léčil celé dny. Ty jsi už zdravá a navíc, nemám v úmyslu si zprotivit jejich velitele. Tím že mu zbičuju chlapce." Ohnala jsem se po něm a sykla. ,,Nesahej na mě!" Hook ode mně uskočil a řekl překvapeně. ,,Klid kotě." Byli to dlouhé chvíle u stěžně. Nezpívala jsem, nechtěla jsem zase dostat bičem. Zpěv byl moje jediná útěcha, ale teď jsem všechno dusila v sobě. Myslela jsem na Felixe, po těch letech mi připadalo, že to byl první vlídný člověk. Ani jsem nevěděla jak se tvářil když mě bičovali, ani nevím jestli se na to díval. Každý večer mi stékali po tvářích slzy, nikdy mi moje jeskyně a tůňka nechyběli víc. Seděla jsem na palubě a jen vnímala jak mořské vlny houpají s lodí. Netušila jsem jestli byl den nebo noc. Přestala jsem vnímat čas. Asi po deseti dnech se Felix vrátil. ,,Katrin, buď potichu. Uvolním ti ty pouta a odvezu tě na náš ostrov." Kývla jsem a řekla. ,,Ráda tě slyším Felixi." Felix mi odvázal ruce, vzal mě do náruče a vyskočil se mnou z lodi. Nechal mi zavázané oči a držel mě pořád v náruči. Ve člunu byli další co veslovali a potichu jsme se vzdalovali od té příšerné lodi a jejího kapitána. 

S Katrin se život nemazlí. Léta v samotě a pak únos. Ale přece to přineslo něco pozitivního. Poznala Felixe, sice zná jen jeho hlas, ale i to ji dokáže vykouzlit úsměv na tváři.