Moje hra!

108 8 2
                                    

Stála jsem před knihovnou, kde pracovala Bell a v které vždycky všichni našli odpověď. Chtěla jsem sáhnout na kliku, ale instinkt mě zastavil. ,,Takhle tam jít nemůžu." Řekla jsem a luskla prsty. Obalil mě modrý dým a když se rozplynul, měla jsem podobu Henryho. ,,To by šlo." Řekla jsem a otevřela dveře. ,,Jé, ahoj Henry. Jak se máš? Co Mariana?" Volala od pultíku Bell, usmála jsem se a řekla. ,,Zdravím Bell, já se mám dobře a s Marianou to taky vypadá nadějně." Bell se s úlevou usmála a zeptala se. ,,To jsem ráda. Potřebuješ něco?" Přistoupila jsem k pultíku a řekla. ,,Vlastně jo. Chtěl bych vědět něco o Merlinovi." Bell se zamračila a řekla. ,,Nemáš něco konkrétnějšího?" Zamyslela jsem se a vyhrkla. ,,No asi to nějak souvisí s Camelotem." Bell se pousmála a řekla. ,,Jo o Merlinovi z Camelotu bych tady něco mít měla." Promnula jsem si ruce a řekla. ,,Bell ještě si musím něco zřídit. Mohla bys mi to tady nachystat, že bych se pro ty knihy, pak zastavil." Bell kývla a zmizela mezi regály, otočila jsem se na patě a zašeptala. ,,Tak to by bylo." Vrátila se mi normální podoba a vzlétla jsem do vzduchu. Letěla jsem nad městem a přímo ke Goldově krámu. Přistála jsem před dveřmi a chytila za kliku. Hned jak jsem vešla se ozval Gold od pultu. Byl ke mně otočený zády a řekl. ,,Lituju, máme zavřeno!" Pousmála jsem se a úlisným hlasem řekla. ,,Rampe, to si neuděláš čas ani na mě?" Ramp se rychle otočil, ale než stihl cokoli udělat, oči se mi rozzářili a já proti němu natáhla ruku. Ovládla jsem jeho krev a on se nemohl ani pohnout. ,,Co tady chceš?" Syčel Rampelník vztekle. ,,Ale jen pár drobností. Za prvé Pandořinu skříňku. Za druhé knihu od mého otce a za třetí Mrtvou  a Živou vodu, co jsem ti vytvořila." Rampelník se zamračil a řekl. ,,Ani jednu z těch věcí tady nemám!" Pousmála jsem se a řekla. ,,Ale jdi. Tak mocný předměty a ty bys je nechal v Začarovaným lese v paláci, který už vlastně nemáš?" Rampovi se v očích vzteky zablesklo. Mávla jsem rukou a Rampa spoutali silná lana. Spustila jsem ruku zpět k pasu, Ramp sebou začal cukat. Jen jsem se culila a po chvilce řekla. ,,Je to marný skřete. Ty lana jsou čistá energie, nikdy je nepřetrhneš. Skříňku máš pořád vzadu viď?" Ramp se na mě jen podíval a já se ladným krokem nesla do druhé místnosti. 

Za stolem byla vidět v podlaze tajná skrýš. Prstem jsem vykreslila do vzduchu runu a dlaní ji přitlačila k podlaze. Dvířka se otevřela a na dně skrýše byla skříňka i dvě lahvičky. Všechno jsem si schovala do tašky, kterou jsem měla přes rameno. Všechno kromě Mrtvé vody. Tu jsem nesla v ruce zpět do obchodu. ,,Ty jsi se ji snažil upravit že?" Zeptala jsem se a lahvičku si prohlížela proti světlu. ,,Záleží na tom?" Štěkl Ramp, podívala jsem se na něj a řekla. ,,Jo, protože jsi vytvořil něco ještě lepšího." Řekla jsem zlověstně. Schovala jsem lahvičku do tašky a řekla. ,,Ještě jsem nenašla tu knihu!" Ramp se usmál a řekl. ,,Nikdy ji nenajdeš!" Podívala jsem se do země a řekla. ,,Já ji najít nemůžu, najde ji jen ten kdo přemýšlí jako ty." Rampelník posměšně řekl. ,,A takový neexistuje!" Zvedla jsem pohled od podlahy a podívala se Rampovi do očí. ,,Zase špatně!" Sykla jsem a Ramp zůstal v údivu, zase jsem měla Panovi oči a po chvilince vydechl. ,,Pan?" Ušklíbla jsem se a podívala se na strop nade dveřmi. ,,No jasně. A můžu hádat? Pokrevní kouzlo?" Řekla jsem a přešla ke dveřím. ,,To kouzlo nelze zrušit!" Štěkl Ramp, usmála jsem se a pohladila si levou ruku. ,,Já ho nemám v plánu zrušit." Sáhla jsem na dvířka a ta se otevřela, byla v nich kniha mého otce. Vzala jsem ji a spokojeně si ji prohlížela. ,,Jak jsi to udělala?" Zeptal se Ramp zaskočeně, zavřela jsem dvířka a řekla. ,,Dost jsem se toho naučila o krevní magii." Ramp sebou cuknul a zeptal se. ,,Co chceš dělat?" Otočila jsem se na něj a řekla. ,,Zjistit pravdu, kterou ty jsi mi zatajil." Pomalými kroky jsem se k němu blížila. ,,O mém otci, mé matce a o té moci, kterou teď mám!" Stála jsem u něj a nad dlaní mu ukázala runu kontroly. ,,V jedné knize jsi měl psáno, že ta runa nesmí vzniknout." Odstoupila jsem od něj a zastavila se až u dveří. ,,Tvůj otec tě varoval, co se stane. Měl jsi ho poslechnout!" Sykla jsem a dveře se za mnou zabouchli a lana co držela Rampelníka povolili. 

Letěla jsem zase přímo ke knihovně, vešla jsem dovnitř a na pultíku už byla nachystaná hromádka knih o Camelotu. Sebrala jsem ji a hodila ji do tašky. ,,Díky Bell." Zakřičela jsem mezi regály a zneviditelnila se. ,,V pořádku Henry." Ozvala se odněkud Bell. Za chvíli dorazil uřícený Ramp a zakřičel. ,,Bell! Bell! Jsi v pořádku?" Bell vyšla z uličky a starostlivě se zeptala. ,,Rampe děje se něco?" Ramp popadl dech a řekl. ,,Byla u mě Katrin. Pátrá po své minulosti. Byla tady?" Bell zakroutila hlavou a řekla. ,,Ne byl tady jen Henry, chtěl knihy o Merlinovi a Camelotu." Ramp se zarazil a řekl. ,,To byla Katrin. Dala jsi ji všechny knihy?" Bell sáhla pod pultík a řekla. ,,Ne tuhle jsi řekl, ať nikomu nedávám." Ramp si od Bell vzal knihu a řekl. ,,Tahle kniha se Kat nesmí dostat do rukou. Jsou v ní všechny věštby, vidění a vize jejího otce. Mávla jsem rukou a oba zkameněli. Mohli jenom mluvit. ,,Rampe! Co se to děje?" Vyjekla vyděšeně Bell. Zviditelnila jsem se a řekla. ,,Neboj Bell, jenom jsem chtěla mít jistotu, že mi dáš všechny knihy." Přistoupila jsem k Rampovi a vytrhla mu knihu z ruky. ,,Díky drahoušku!" Sykla jsem a schovala si knihu do tašky. ,,Nedovolím ti to!" Štěkl Ramp naštvaně, od dveří jsem se otočila a řekla. ,,Tohle je moje hra! Myslíš si, že mě porazíš v mojí hře." Ramp se usmál a řekl. ,,Porazil jsem Pana a porazím i tebe!" Podívala jsem se Rampovi do očí, moje oči se změnili a zase vypadali jako Panovi. ,,A to je ten problém, nikdy jsi Pana neporazil!" Ramp se zhrozil a vykulil oči. ,,Zabila bych tě, ale slíbila jsem Henrymu, že ti neublížím." Vyšla jsem z knihovny akorát, když k ní přicházeli Henry, Robin a Regina. Vzlétla jsem a mířila vysoko k nebi, kudy vede cesta rovnou domů. 

Kat získala všechno, co jí kdysi patřilo. Kniha ji prozradí velká tajemství a mrtvá voda od Rampa bude důležitá později. Máte se ještě na co těšit!

Slabina Petera PanaKde žijí příběhy. Začni objevovat