Slabina Petera Pana

Felixova záchrana

Šli jsme městem a Pan řekl. ,,Kat, musíš se vrátit k hrdinům, já jsem hroznej Peter Pan." Kývla jsem a objala Pana. ,,No tak, neboj se. Budu tě hlídat na každým kroku." Řekl Pan a dal mi pusu na čelo, potom i se stínem zmizeli. ,,Je nefér, že se pořád musíme loučit." Řekla jsem a rozletěla se k hodinám. Už padala tma a moje záře začala zářit ještě víc, když jsem přilétla za Emmou a ostatními. ,,Našla jsi Felixe?" Zeptala se Sněhurka, sedla jsem si na spadenou věž s hodinami a řekla. ,,Vím kde je, ale dostat ho odtam bude těžký." Emma se na mě podívala a zeptala se. ,,Ta záře je tvoje práce?" Usmála jsem se a řekla. ,,Líbí se ti?" David se na mě otočil a štěkl. ,,Zbláznila jsi se, bylo by fajn, kdyby o nás Hádes nevěděl." Seskočila jsem a přistoupila přímo před něj. ,,Krasavče, nevím jestli to děláš často, ale začni používat hlavu, on už o nás ví. Tohle je jeho říše ví úplně o všem." David se zamračil a zeptal se. ,,Tak proč na sebe ještě upozorňuješ?" Usmála jsem se a řekla. ,,Protože já už vím, jak se Hádovi dostat pod kůži. A přinutit ho udělat chybu!" Sněhurka odtáhla Davida a řekla. ,,To už stačí!" Vyskočila jsem zpět na hodiny a dívala se do prázdné ulice, po jejím středu přicházela Regina s Henrym. Můj pohled upoutala střecha, viděla jsem tam siluetu. Usmála jsem se, protože na střeše stál Pan. Regina s Henrym přišli až k nám. ,,Je tvůj táta v pořádku?" Zeptala se Sněhurka, Regina se usmívala a odpověděla. ,,Už je mu mnohem líp." Henry ji doplnil. ,,Odešel na lepší místo." Seskočila jsem z hodin a Sněhurka se zeptala. ,,To tady lze zachránit?" Regina jim odpověděla. ,,Každá duše v tomhle městě něco nedořešila a je možné že u mnoha z nich, se to týká nás." Podívala jsem se na Reginu a řekla. ,,Záchrana dalších duší je hodně tenkej led." Do řeči se přidal i Rampelník. ,,Musím s Katrin souhlasit. Nenalhávejte si, že vám tihle lidé za to stojí. To nejsou vaši drazí zesnulí, jen mrtvé bídné duše. Mě se to netýká." Přistoupil k Emmě a v jeho hlase bylo znát rozrušení. ,,Já jsem ale nekecala, ráda se Bell svěřím, že ses opět stal temným." Rampelník se zarazil a sykl. ,,Dohoda zněla, že najdeme piráta a zase vypadnem. Pokud se chceš vrhnout na další nesmyslnou misi, tak prosím. Já končím!" Hned jak to dořekl odešel, všichni jsme přistoupili k Emmě a Henry se zeptal. ,,Jste připravený na operaci Fénix?" Usmála jsem se Regina se zeptala. ,,To bude její název?" Emma se otočila na Henryho a zeptala se. ,,Podle mýtickýho ptáka, nebo auta?" 

Emma vzala Henryho kolem ramen a rozešli se na opačnou stanu než Ramp. ,,Jdeš do toho s náma?" Zeptala se Regina a podívala se na mě. ,,Přece neutnu večírek, když se teprve rozjíždí!" V hlavě jsem jen zaslechla Panův smích. ,,Neříkal jsem to náhodou já?" Protočila jsem oči a rozlétla se nad hrdiny, letěla jsem nad nimi. Chtěli jsme se vyspat, takže jsme si vzali pokoj v ubytovně. Byla jsem na pokoji s Reginou a Robinem, Regina mě nechtěla v noci nechat bez dozoru. Podařilo se mi docela brzo usnout, i když jsem ležela na nepohodlném gauči. Ve snu jsem zase viděla Felixe, byl zavřený v kleci. Křičel, snažil se křičet, ale nemohl. Z očí mu tekly slzy, Felix mlátil do mříží, ale jen mu to způsobovalo ještě větší bolest. ,,Felixi, už se vzdej té naděje a dej mi ten náhrdelník!" Štěkl slizký Hádův hlas, najednou se zakrvácený Felix objevil těsně přede mnou. Začala jsem křičet a probrala se. ,,Co se děje?" Zeptal se Robin a posadil se na postel. ,,Noční můra." Vydechla jsem a podívala se z okna. ,,Říkala jsi pořád dokola jenom jméno Felix." Řekla Regina a začala se oblékat. ,,Jo, musím ho najít. Jsem si jistá, že tam bude i Hook." Kouzlem jsem se oblékla a řekla. ,,Běžte hledat do lesů, je tam vchod do podzemí. Já projdu pobřeží." Regina i Robin kývli a já zmizela v temném dýmu. Objevila jsem se na pobřeží a křikla. ,,No tak, kde jsi?" Někdo mě zakryl oči a milý hlas mi pošeptal do ucha. ,,Přímo za tebou." Otočila jsem se a řekla. ,,Petere, jdeme si pro Felixe." Pan kývl a přemístil nás do knihovny, ke vchodu do podzemí. K výtahu, stejnému jako byl ve skutečném Storybrook. Chytli jsme se za ruce a rázným krokem vešli dovnitř. Výtah se rozlej a postupně zrychloval. Už jsem si myslela, že nezastaví. Najednou sebou trhnul a mi se zakymáceli. 

Vyšli jsme do chodby a za rohem před nás vyletěl stín. ,,Veď nás." Řekl Pan a stín se rozletěl, šli jsme potichu za ním a on nás zavedl do boční chodby, postupně se chodba zužovala. Museli jsme prolétat po břiše a za sebou. Na konci té chodby jsme se ocitli v jakási dutině, odkud byl výhled na Hádův trůn. Naklonili jsme se ke stěně a pečlivě se dívali, co se děje. Nad trůnem, vysela klec a v ní Felix, vypadal v pořádku. Už jsem se chtěla vydat za Felixem ,ale Pan mě stáhnul zpět. ,,Co je?" Sykla jsem na něj, Pan cuknul pohledem k hlavnímu vchodu na levé straně. Akorát přicházeli dva muži, táhli Hooka, celého od krve. Za nimi se pyšným krokem nesl Hádes. Muži hodili Hooka na zem a Hádes řekl. ,,Dneska nás čeká vážně nádherný den." Muži odešli, Hook se otočil a s bolestí řekl. ,,To čeká, až tě zabiju!" Hádes se začal smát a řekl. ,,Co na tom všichni máte? Mě zabít nelze, já jsem Hádes. To je smrt." Pronesl Hádes pyšně, podívala jsem se na Pana a jen do vzduchu prohodila. ,,Koho mi to jenom připomíná?" Pan protočil oči a vydechl. ,,Tak najdu něco horšího a to ti udělám!" Odsekl Hook, Hádes si kleknul k Hookovi, odkryl mu límec a lépe se podíval na jeho rány. ,,A potkals mé zvířátko. Teď poznáš, že jeho pán zdaleka tak přátelský není." Hádes chytil Hooka za jeho hák a cuknul s ním. Hák mu zůstal v ruce, Hádes se postavil a Hooka odkopl ke kyvadlovým hodinám. ,,Počkej tady, ať si to neděláš ještě horší." Řekl Hádes a odešel, Pan se na mě podívala a mě problikli oči. ,,Co děláš?" Natáhla jsem ruce k Hookovi a řekla. ,,Chci ho zbavit bolesti." Z Hooka najednou vylétl černý oblak a Hook se zhluboka nadechl. 

Kat s Panem se dostali k Felixovi, ale paradoxně prvně pomohli Hookovi. Jak jen tohle dopadne?