Slabina Petera Pana

Dobré jitro

Pan se objevil ve svém krámu, za pultem stál Rampelník a Pan se zeptal. ,,Co tak najednou synáčku. Neříkal jsi, že mi nepomůžeš?" Rampelník se opřel o pult a řekl. ,,Až do teď jsem o tom neuvažoval. Bohužel se vyskytnuli určité okolnosti." Pan se usmál a řekl. ,,Dobře, tak o co jde?" Rampelník se na Pana podíval a řekl. ,,Potřebuju páku na Háda. Pomůžeš mi unést Prohnanou čarodějnici." Pan přistoupil k Rampovi a řekl. ,,A moje srdce?" Rampelník se usmál a řekl. ,,Můžeš si vzít to Zelenino, až Hádes roztrhá tu zatracenou smlouvu." Pan zvednul obočí a zeptal se. ,,Ta smlouva na tvoje druhý dítě?" Rampelník se zarazil a zeptal se. ,,Jak to víš?" Pan se usmál a řekl. ,,Už tehdy v Neverlandu jsem ti řekl, že jsem na tebe nezapomněl. Pořád jsem tě sledoval a i v podsvětí jsem déle než ty." Rampelník se ušklíbl a řekl. ,,Fajn, tak jdeme pro ni. Má večeři v bistru u babičky." Pan kývl a oba se vydali k bistru. Když už byli skoro u babičky, Pan zmizel aby Zelenu překvapil. Zelena přicházela z opačného směru. Stoupla si před bistro a prosklenými dveřmi se dívala dovnitř na Háda. Rampelník k ní přistoupil a na něj mile řekl. ,,Koukám, že tu kvete láska. A já myslel, že v podsvětí nekvete nic." Zelena se na něj znechuceně podívala a zeptala se. ,,Co chceš?" Rampelník se nadechl a chladně řekl. ,,Hledám ženskou, kvůli kletbě. Hnusné spací kletbě, kterou dala mé ženě." Zelena se nenechala vyvést z míry a odpověděla. ,,To že Bell upřednostnila věčný spánek před tebou, ale není moje vina. Její úsudek se lepší." Rampelník rozhozeně vydechl a řekl. ,,Problém je, že si nemyslím, že k tomu dospěla sama. Myslím, že jsi zavětřila šanci a využila ji. Zrovna jako já teď." Zelena se usmála a jistě řekla. ,,Mě neublížíš. Máme dohodu nevíš?" Rampelník se jí celou dobu díval do očí a chladně řekl. ,,To ano, vtipné ale je, že mám další nabídku. O niž jsem neuvažoval, dokud jsi nezblbla Bell." Pan přistoupil k Rampovi a pohledem probodával Zelenu. ,,Kdo je to?" Zeptala se rozrušeně Zelena. Rampelník se podíval na Pana a bez citu řekl. ,,No tohle je má klička. Zeleno, to je můj otec. Peter Pan." Zelena se vystrašeně podívala na Pana a ten chladně řekl. ,,Prej seš prohnaná. Ale já jsem horší!" Potom ji přehodil pytel přes hlavu a všichni tři se přemístili zpět do krámu.

Pan posadil Zelenu na židli a svázal ji temnými lany. Rampelník ji dal na zápěstí kožený náramek, který ji zabraňoval kouzlit. ,,Synku zvládneš to, já si musím něco zařídit." Rampelník se na Pana podíval a zeptal se. ,,Kdy se vrátíš?" Pan se zamračil a řekl. ,,Do rána budu zpátky." Řekl Pan a zmizel ve dveřích. Vrátil se do chaty u lesa a pomalu otevřel dveře. Felix stál v kuchyni a Kat pořád ležela na pohovce. ,,Je dobře, že jsi se vrátil." Prohodil Felix aniž by se otočil. Vzal si pití a odešel do vrchního patra. Pan si sednul ke Kat a řekl. ,,Kat jsem hrozně blízko. Neuvěřitelně blízko, abych dostal Felixe zpět." Pan se usmál, ale Kat stekla po tváři další slza. ,,Ne Kat, lásko moje. Prosím nebreč." Řekl Pan zaskočeně. ,,Kat prosím, já fakt nesnáším když brečíš. Když trpíš, tak mi to opravdu rve srdce. A to ti většinu bolesti způsobuju já. Nikdy bych nedovolil, aby ti někdo ublížil. Proto jsem si stoupl mezi tebe a Emmu." Pan seděl zády k pohovce a najednou se ozvalo. ,,Petere?" Pan se zarazil a otočil se na Kat. ,,Kat?" Vykřikl Pan a objal mě. ,,Co tě probralo?" Ptal se Pan a pevně mě svíral. ,,To ty mi způsobuješ nejvíc bolesti, ale před ostatními mě chráníš." Pan se ode mě odtáhl a prudkým pohybem spojil naše rty. ,,Katrin!" Vykřikl nadšeně Felix z vrchního patra. ,,Felixi!" Řekla jsem a sedla si na pohovku. Felix seběhnul schody a skočil na pohovku a objal mě. Když jsem se podívala na Pana, díval se do země. ,,Petere? Co se děje?" Zeptala jsem se znepokojeně. ,,Má dohodu s Rampelníkem o jedno srdce!" Štěkl Felix, zamračila jsem se a zvedla Panovi hlavu.

Podívala jsem se mu do zelených očí a zeptala se. ,,Je to pravda?" Pan se na mě provinile díval a kývl. ,,Jak jsi mohl?" Zeptala jsem se polohlasem. ,,Kat jsem hrozně blízko." Řekl šeptem Pan, pustila jsem ho a zeptala se. ,,Čí je to srdce?" Pan se postavil a řekl. ,,Prohnané." Vykulila jsem oči a sykla. ,,Sestra Reginy?" Pan ustoupil a kývl. Vyskočila jsem z pohovky a důrazně řekla. ,,Ty jsi se zbláznil? Sestra Reginy? Sotva mi začali věřit a ty chceš tak zoufale napravit svoji chybu, že tu důvěru na které mi tak záleží chceš zase podkopat. Měl jsi pravdu, ty jsi opravdu ten jedinej, kdo mi ubližuje." Pan se na mě podíval a řekl. ,,Uklidni se prosím, jen chci napravit svoji chybu!" Zamračila jsem se a řekla. ,,Tak to udělej, nech Felixe jít a sám sobě odpusť!" Pan se zamračil a řekl. ,,To nejde!" Oči se mi rozzářili, natáhla jsem ruku proti Panovi a ten stuhnul. ,,Jo? A proč to nejde? Kvůli tobě? Ale všechno není jen o tobě!" Křičela jsem na něj a zvedla ho do vzduchu. Vyletěl ven z chaty, já šla za ním a odhodila ho na prašnou cestu. ,,Kat prosím nedělej to!" Řekl Pan, než dopadl na cestu. Dopadl na nohy a chtěl udělat krok k chatě. Ale narazil do bariéry, kterou jsem vytvořila. ,,Kat teď si se mi vrátila." Řekl Pan a já na něj křikla. ,,Dokud budeš chtít získat to srdce, tak se nemáme o čem bavit." Zavřela jsem dveře od chaty a sedla si zpět na pohovku. Felix se díval z okna na Pana, jak buší do bariéry a snaží se ji rozbít kouzly. ,,On se sem nedostane?" Ptal se Felix, měla jsem založené ruce a řekla jsem. ,,Ta bariéra je spoutána s tebou. Dokud tady budeš ty, bude tady i bariéra." Felix se otočil a zeptal se. ,,Je to nutný Kat?" Obrátila jsem se na Felixe a řekla. ,,Jo je to nutný! S ním to prostě nejde po dobrém." Felix se napil a řekl. ,,Jsem rád, že jsi zpátky." Usmála jsem se a řekla. ,,Já jsem ráda, že tě vidím." Felix vzal skleničku s vodou a podal mi ji. Sednul si vedle mě a začali jsme si povídat. 

Panovi se podařilo Kat probrat, bohužel každý mají jinou představu o Felixově odchodu. Kat ví, že na Pana nemůže jít po dobrém. Vyjde jí to?