Slabina Petera Pana

Sbohem

Po chvíli vyšli ven Regina, Zelena a její dcerka. ,,Co se stalo?" Ptala se Emma, Regina se slzami v očích řekla. ,,Hádes je pryč. A Robin taky." Já s Panem jsme jen zůstali stát u cedule a dívali se na ně. Regina se Zelenou odešli a Emma přišla k nám. ,,Postarali by jste se o Robinovo tělo?" Pan i já jsme kývli a šli do radnice. Vzali jsme Robina a kouzlem ho převlékli a uložili do rakve. Pan ji pak kouzlem držel a šli jsme na hřbitov. Na neštěstí začalo pršet. ,,Kat vytvoříš bariéru, nechci být mokrý jako myš." Řekl Pan, mávla jsem rukou a bariéra nás chránila před deštěm. Přes noc jsme nachytali pohřeb a jak začalo svítat už jsme jen čekali na truchlící. Pan nás kouzlem převlékl do černého a podal mi jeden deštník. Za chvíli se k nám přidali i ostatní, rodina hrdinů, Robinovi přátelé na všichni. Pár lidí položilo na rakev ozdobené šípy. Poslední byla Regina. Přišla i Zelena s dcerkou, stoupla si vedle Reginy a ta řekla. ,,Ani své malé nedal jméno." Ostatní už odcházeli a Zelena odpověděla. ,,Napadá mě jediné vhodné jméno. Robin." Regině se vlili slzy do oči a řekla. ,,Robin?" Pak odvrátila pohled na rakev a vydechla. ,,Jistě." Zelena ji vzala za rameno a společně odešli. Zůstali tu už jen Emma s Henrym a Sněhurka s Davidem. David odvedl Henryho a Sněhurka přistoupila k Emmě. ,,Snad už takový den nikdy nezažijeme." Emma aniž by odtrhla pohled od rakve řekla. ,,Snad mami." Sněhurka se podívala na Emmu a řekla. ,,Vím na co myslíš, ale ty za to nemůžeš." Emma se nadechla a řekla. ,,Chci se jen rozloučit sama jestli ti to nevadí." Sněhurka kývla a odešla. Najednou kolem nás projela energie a za Emmou stál Killian. ,,Swanová?" Vydechl Killian, Emma se otočila a vrhla se na něj. ,,Co ty tady děláš?" Ptala se Emma nadšeně. ,,Nejspíš mě sem poslal sám Zeus za pomoc s porážkou Háda." Usmála jsem se a řekla. ,,Poznal jsi mého dobrého přítele." Killian se na mě podíval a zeptal se. ,,Ty se s ním znáš?" Usmála jsem se a řekla. ,,Zeus mě hlídal několik set let, známe se dost dobře." Chytila jsem Pana za ruku a oba jsme zmizeli. 

Objevili jsme se před bistrem u babičky. ,,Půjdu se rozloučit a můžeme domů." Řekla jsem a dala Panovi pusu na tvář. Pan kývl a já vešla dovnitř. Šla jsem rovnou k Regině, sedla jsem si naproti ní a řekla. ,,Regino, jdu se rozloučit. Jsi skvělá matka." Regina se usmála a řekla. ,,Děkuju za pomoc, tobě i jemu." Kývla jsem a odešla za Henrym. ,,Henry, můžu na slovíčko?" Zeptala jsem se ho, Henry se na mě otočil a řekl. ,,No jasně, o co jde?" Objala jsem ho a řekla. ,,Vracíme se do Neverlandu. Změnil jsi se a jsem ráda, ale já musím jít. Ráda bych tady zůstala s vámi, ale chlapci nás potřebují. Ale nezapomeň pořád máš ten zapalovač, kdyby se cokoli dělo nezapomeň se ozvat." Odtáhla jsem se od něj a vyšla ven, chytila jsem Pana za ruku a řekla. ,,Tak můžeme." Pan se usmál a řekl. ,,Nebojíš se toho, co Ramp plánuje?" Zvedla jsem obočí a řekla. ,,I kdyby, nás se to netýká. Budeme mít dost jiné práce." Vznesli jsme se do vzduchu a letěli k druhé hvězdě napravo. Přilétli jsme do Neverlandu a hned za námi přiběhl Devin. ,,Kde je Felix?" Ptal se zvědavě, vydechla jsem a řekla. ,,Je s Rufiem na lepším místě." Devinovi zmizel úsměv z tváře a Pan dodal. ,,Důležité je, že našel klid. A Katrin je v pořádku." Devin se obrátil a všichni jsme se vrátili ze skály do tábora. Já jsem vylétla do své chaty a sedla jsem si na most. Pan všem řekl o tom, že Felix je pryč. Seděla jsem na mostě a koukala se k obzoru. Najednou mi přistála Peterova ruka na rameni. ,,Kat, nerozloučíme se s Felixem?" Zeptal se Pan, podívala jsem se na něj a řekla. ,,To je dobrej nápad." Pan mi pomohl na nohy a oba jsme slétli mezi chlapce. 

Devin mě objal a řekl. ,,Mrzí mě to." Než jsem se od Devina odtáhla celý tábor byl vyzdobený. Věnce květin a všude rozsvícené pochodně. ,,To je krása!" Vydechla jsem a rozhlížela se. ,,Kat vezmeš Felixe? Já postavím vor." Řekl Pan, kývla jsem a zmizela. Odkryla jsem Felixovu rakev a podívala se do té krásné tváře. ,,Felixi, přišla jsem o tebe už před lety, ale pořád se tě nemůžu vzdát." Kouzlem jsem zvedla Felixe do vzduchu a nesla ho k pláži. Přišla jsem do tábora a tam na mě čekali chlapci i s Panem. Šla jsem první, za mnou letěl Felix a za ním šli chlapci. Pan šel poslední a hrál na flétnu. Šli jsme osvětlenou cestou k pláži. Na mělčině byl připravený vor, položila jsem na něj Felixe a složila mu ruce. ,,Sbohem Felixi." Řekla jsem a dala jsem mu pusu na čelo. Pan mávnul rukou a vor se pomalu vzdaloval od pláže. Chlapci si stoupli do řady a nachystali si kuše. Když namířili, mávla jsem rukou a hroty šípů začali hořet. Vor doplul doprostřed laguny a Pan řekl. ,,Teď bratříčci!" Chlapci vystřelili šípy a já se dívala, jak šípy míří k voru. Většina šípů zasáhla vor a ten se po chvíli ponořil do plamenů. Vylétla jsem do vzduchu a z hrudi my vylétl paprsek, rudá záře zalila celé nebe nad Neverlandem. Klesla jsem k zemi a po tvářích mi telky proudy slz. Pan mě objal a řekl. ,,Jsi silná Kat, on byl první kdo to věděl." Když se vor potopil, vrátili jsme se do tábora a společně jsme si sedli k hostině, co vykouzlil Pan. Na vzdory smutku, co jsem cítila se podařilo Devinovi, mě rozesmát. Po hostině chlapci začali tančit kolem ohně, já jsem seděla bokem od ostatních a nejednou mě někdo chytil za rameno. Rychle jsem se otočila. Byl to Felix s Rufiem. ,,Kluci, co tu děláte?" Zeptala jsem se zaskočeně. ,,Kat už nebreč. Slzy ti nesluší." Řekl Felix mile, otřela jsem si tvář a řekla. ,,Je to těžký Felixi." Rufio se usmál a řekl. ,,Je to těžký, ale neboj jsme pořád s tebou, s vámi všemi." Mrkla jsem a když jsem otevřela oči Felix i Rufio byli pryč. Usmála jsem se a přidala se k Panovi a chlapcům.

Kat se vrátila do Neverlandu a tam na ni dopadli všechny ty pocity, ale má podporu Petera a chlapců. A bude ji potřebovat.