Slabina Petera Pana

Sladká pomsta

Opřená o hodiny jsem si přehrávala tu Panovu větu pořád a pořád dokola. ,,Jsem démon?" Zeptala jsem se sama sebe. ,,Ne to ne, nikomu jsem neublížila." Zapřela jsem tu úvahu hned. ,,Co David a ten jed?" Ozval se tichý hlásek v mé hlavě. ,,Je to pravda, jsem zrůda. Davidovi jsem ublížila a chci Rampa zavřít do té prokleté skříňky. ,,Dost! Nesnáším to!" Řekla jsem a hlasy v mé hlavě utichly. Ticho tak krásná věc, prožila jsem v něm několik let a i tak jsem ho měla ráda. Jediné co jsem poslouchala byl šum písku v hodinách, našla jsem v něm klid. Zavřela jsem oči a k mým uším dolehl zvuk, jak mořská voda narážela na skálu. Mohlo to trvat několik hodin a já uslyšela povědomý zvuk. Vesla a malý člun. Ten člun co byl přivázaný na druhém břehu. Otevřela jsem oči a mávla rukou. Zmizela jsem a s napětím očekávala co se bude dít. Pochodně na stěnách osvětlovali celou jeskyni. Ucítila jsem jak se kolem skály tvoří ochranná bariera. ,,Jsou tady." Vydechla jsem a přimáčkla se ke stěně. Do jeskyně vstoupil Henry i s Panem, mě se opět ozval tichý hlásek v hlavě. ,,Zastav ho, potřebuju ti něco říct." Řekl Panův hlas, Henry ke mě byl zády. Rozzářili se mi oči a Henry se zastavil v čase. Zviditelnila jsem se a Pan řekl. ,,Kat ochranné kouzlo jsem pustí jen toho, kdo nevrhá stín. Musíš se postarat, aby se sem dostal jen Rampelník. Zvládneš to?" Zeptal se Pan bez jediného náznaku pochybnosti. ,,Spolehni se!" Sykla jsem, oči se mi rozzářili a ze skály vyletěla obrovská světelná koule. Záře se roztáhla po nebi a bylo to jakoby zářilo slunce. ,,Šikovná." Řekl Pan pyšně, pousmála jsem se a znovu zmizela. Henry se začal hýbat a oba se vydali dál po schodech až k hodinám. Za chvíli jsem uslyšela hlasy Rampa, Reginy, Emmy i Neala. Ucítila jsem jak Rampelník prošel bariérou a v očích se mi rozzářili plamínky zlosti. Musí projít kolem mě, ale to je moc jednoduché. Chci aby věděl proč v té skříňce skončí! 

Věděla jsem, že Pan ucítil Rampa úplně stejně jako já. Na jednu stranu to pouto byla výhoda a na druhou prokletí. Vědět o všem co se kde šustne. Ještě že nemůžu číst myšlenky to bych se zbláznila blesklo mi hlavou. Uslyšela jsem váhavé kroky a najednou se přímo vedle mě zastavil Rampelník. Otočil hlavu ke mě a zamračil se. Nedýchala jsem, srdce mi skákalo až do krku. Ramp se ale otočil a pokračoval po schodišti dál k hodinám. Spadl mi kámen ze srdce a zhluboka jsem si oddechla. Rampelník mi zmizel z dohledu a já se zviditelnila. Vzala jsem do ruky skříňku a plížila jsem se nahoru. Nesměla jsem vydat ani hlásku. Ramp vyšel k hodinám, kde už byl nachystaný Pan. ,,Nazdar chlapče. Koukám, že mi neseš dárek." Uslyšela jsem Panův ješitný hlas. ,,Kde je Henry?" Sykl Rampelník. ,,Myslíš mýho pravnuka? Tys jim ještě nepověděl kdo jsem? Ani svýmu synovi? Proč?" Ptal se Pan chladně. ,,Protože pro mě si pouhý zbabělec!" Odsekl Ramp podobně chladným tónem. ,,Kdyby to tak bylo, už bych byl dávno uvnitř!" Podotkl Pan a ukázal na skříňku, dostala jsem se ke vchodu do jeskyně a na celý to divadlo měla krásný výhled. Pan stál u hodin a Ramp pár metrů od něj. ,,Myslíš že to neudělám? Pustils mě sem, aby sis mě dobíral?" Zeptal se jedovatě Ramp. ,,Ne, abych tě viděl a mohl ti dát poslední šanci. Zůstaň se mnou. Nech to bejt. Začneme znova." Řekl Pan s lehoučkým náznakem naděje. ,,A ty si myslíš, že o to stojím? Že bych ti dokázal odpustit, jak jsi mě tehdy odkopl?" Ptal se naštvaně Ramp. Pan bez jakýhokoliv náznaku soucitu řekl. ,,Zklamal jsi mě Rampe. Doufal jsem, že po těch letech to - pochopíš." Obrátil se k hodinám a fascinovaně pozoroval písek. Obrátil se zpět k Rampovi a pokračoval. ,,Vzhledem k tomu, žes synovi udělal totéž. Tys Belfaira vyměnil za dýku. Já tebe za mládí. Jsme si podobní víc než si myslíš." Pomalými kroky se blížil k němu a mluvil na něho tím tónem, kterej z hlavy nejde dostat. ,,My si nejsme podobní!" Štěkl Rampelník. ,,Ale jistě, že jsme. Ale není třeba se stydět. Ani jeden z nás dvou neměl bejt otcem." Řekl Pan důrazně, Rampelník na to odpověděl dost klidně. ,,Já svého syna litoval ve chvíli kdy jsem ho opustil. A celý život jsem ho hledal a chtěl být s ním. Cos udělal ty? Zapomněl jsi na mě!" Pan najednou vykřikl. ,,Nikdy jsem na tebe nezapomněl! Proč myslíš, že si říkám Peter Pan!?" Rampelník jen odměřeně řekl. ,,Snad si vážně nemyslíš, že ti spolknu, že to je kvůli mě?" Pan řekl citlivě. ,,Ale ano, stačí když odložíš tu skříňku a poznáš že to tak je. Můžeme začít nanovo, jak jsi chtěl - a spolu. Jak jsme plánovali." Pan se díval na Rampa a já nestačila žasnou, nad jeho hereckým uměním. Viděla jsem snad, jak se mu lesknou slzy v očích. 

Nastala chvíle ticha a pak Ramp sykl. ,,Já začnu nanovo, jen ne s tebou!" Pan se se strachem podíval na skříňku. Ramp nad ní mávl rukou, ale nic se nestalo. Pan se škodolibě usmál a Ramp se zaskočeně zeptal. ,,Tomu nerozumím?" A mávl nad ní ještě jednou. ,,To totiž není ona!" Ozvala jsem se za jeho zády. Rampelník se zbrkle otočil a polohlasem řekl. ,,Vyměnilas je." Pan se na mě podíval a řekl. ,,Hlídej si dámu! Kat je tvůj!" Podívala jsem se na Rampa a řekla zlověstně. ,,Mluvil jsi o zapomínání, a tak jsi jistě nezapomněl, co jsi provedl?" Ramp se zaraženě se strachem v očích díval na mě. ,,Ten rybář?" Vydechl po chvilce. ,,Ano ten, co mě vychoval a ty jsi ho zabil. Před mýma očima! Vzpomínáš si i na tu noc, co jsem odešla?" Rampelníkovi oči zalil strach. ,,Ano přesně takhle jsi tehdy vypadal. Malý, bezmocný skřet, plný strachu! Tehdy jsem přísahala, že se za otce pomstím. A světe div se, ty jsi mi pomohl! Připravils pro sebe horší osud než smrt!" Rampelník se skoro třásl strachy. ,,Zjistíme co dokáže ta pravá!" Štěkl Pan a já otevřela víčko.  Rampelníka pohltil červený dým a vtáhl ho do skříňky. ,,Jak se cítíš?" Zeptal se Pan, když víčko zaklaplo. ,,Je mi skvěle!" Řekla jsem spokojeně a podívala se na Pana. ,,Teď získáme to srdce!" Řekla jsem, Pan kývl a usmál se. Mávla jsem rukou a znovu byla průhledná jako sklo. ,,Věřím, že my syna pohlídáš." Od stěny se rozzářili oči a noční oblohu už osvětloval pouze velký měsíc. 

Kat dosáhla svého a teď musí dodržet svoji část dohody. Pomoct Panovi získat srdce toho, kdo věří nejvíc. Bohužel to vypadá, že v Kat začíná růst ta temná strana.