Lenka
Už jsou to tři týdny, co se stýkáme s Culleny. Al, Jazz a Emmett chodí se mnou do druháku a Rose, Edward a Bella chodí do třeťáku s Patrikem. Byli jsme zrovna všichni na obědě. V tu chvíli mi zazvonil mobil. Přestala jsem se smát Emmettovým vtipům a zvedla jsem hovor. ,,Prosím u telefonu Lenka Březinová. Aha a co se stalo? Jsou v pořádku? Cože, to ne." Típla jsem hovor. Z očí mi vytryskly slzy. ,,Leni co se děje?" Zeptal se mě Patrik. Musela jsem pryč. Vyběhla jsem ven. Běžela jsem a běžela, až jsem doběhla za město. Všechno ve mě se hromadilo. Vztek a bolest až jsem to nevydržela a všechna má moc vybuchla. Pak už si pamatuji jen tmu.
Alice
Vyběhli jsme všichni za Lenkou. Běželi jsme až za město. Lenka se zastavila na louce, chtěla jsem běžet za ní, ale Patrik nás zastavil a vytvořil okolo nás velkou vodní kouly. Stihl ji vytvořit jen tak tak. Nevím co se stalo přesně najednou se objevila ohromná záře, která mě na chvilku oslepila. Pak už jsem viděla jen jak Lenka padla k zemi.
Esme
Alice a Patrik přinesli Lenku. ,,Proboha co se jí stalo." ,,Klid Esme, bude v pořádku. Jen musí načerpat síly." Snažil se mě uklidnit Patrik. Al odnes ji prosím tě do vašeho pokoje. Já zavolám Carlisleovi.
Lenka
Probudila jsem se v nějakém pokoji. Pokusila jsem se posadit, ale něco mě vrátilo zpět do postele. Pak jsem zaslechla Esmin hlas. ,,Leni měla by jsi odpočívat." ,,To je dobré Esme. Jsem v pořádku." Řekla jsem. Pak mě nechala vstát. ,,Kde je Patrik?" Zeptala jsem se. ,,Musel domů." ,,Taky bych měla jít." ,,Leni myslím, že bys měla dneska zůstat tady." ,,To nejde musím si sbalit." ,,Hodláš někam jet?" ,,Ano Esme hodlám odjet do děcáku." Chtěla jsem rychle utéct, aby mě neviděli plakat. Jenže mi dveře zatarasili Carlisle, Alice a Jazz. ,,Proč do děcáku?" Zeptala se Al. Slzy, které mě pálili v očích se mi začali kutálet po tvářích. Klesla jsem na kolena a rozplakala se. ,,Leni, co se stalo?" Ptala se Esme. ,,Volali mi od policie. Moji rodiče byli v Turecku nalezeni mrtvý." Víc už jsem říci nedokázala. Nevím co se dělo, ale má moc se zase začínala vzpínat. Vyskočila jsem na nohy. Jediné co jsem stihla říct bylo uhněte. Uhnuli mi a já vyběhla na zahradu. Tam jsem padla na kolena a z úst, oči a každého póru těla mi vyšlehl plamen. A pak si pamatuji zase jenom tmu.
Esme
Chuděrka Lenka. V šestnácti by měla jít do děcáku. Když jsme ji donesli zase do zpátky do postele, a vzala jsem si Carlisle stranou. ,,Carlisle chtěla bych si s tebou promluvit."
