Lenka
Chvíli jsem plakala, a pak pro mě přišel Patrik, že mám jít k obědu. Sešli jsme se tady všichni z paláce. Přišlo mi to jako dobrá chvíle, kdy přečíst Oliviinu závěť. Měla jsem ji složenou v kapse, takže hned jakmile jsme dojedli, jsem ji vytáhla a všem nahlas přečetla.
Patrik
Lenka nám přečetla Oliviinu závěť a pak se znovu odebrala do její kanceláře. Šel jsem za ní. ,,Asi by jsi mi měla vysvětlit, co je tvým úkolem a teď už vlastně naším?" Nic neřekla jen mě vzala za ruku a pokračovala v cestě. Když jsme došli do Oliviiny kanceláře, posadila mě na jednu ze židlí a podala mi černou knihu. ,,Přečti si jí." Řekla a sama se přesunula ke knihovně.
Lenka
V Oliviině závěti byla zmínka o zelené knize. Hledala jsem jí celkem dlouho. Trvalo mi hodinu, než jsem jí našla. No nebyla to přímo kniha, ale spíše takový zápisník. Sedla jsem si tedy do Oliviina křesla a otevřela ho. Byl v něm složený papír. Vzala jsem si ho do ruky a v rychlosti přečetla.
Leni,
tenhle zápisník obsahuje zápisy z koncilů od roku 1836. Koncil je shromáždění všech panovníků (strážců) všech říší. Projednávají se nové podměty, nebo pomocná tažení. Tyhle rady jsem vždy svolávala já a nyní to bude úkol tvůj a Patrikův. Vím, že vy dva to zvládnete. Na konci černé knihy je kouzlo, které když vyslovíš, pošle zprávu do všech říší. Jejich seznam je napsaný v černé knize. Ve stole je pak prsten s modrým kamenem a zlatý náhrdelník se zeleným kamenem. Vezmi si je. Prstenem můžeš vytvořit portál do jakékoliv říše. Ale na moc náhrdelníku musíš přijít sama. Koncil svolej co nejdříve. Musíš všem sdělit, že jsi nová strážkyně.
Mám tě ráda .
Dočetla jsem dopis. Dobře takže bychom měli co nejdříve svolat koncil. Otevřela jsem zásuvku Oliviina stolu a vzala jsem z ní prsten a náhrdelník. Rychle jsem si je na sebe navlékla a pak přešla k Patrikovi, který byl zabrán do studia černé knihy. ,,Patriku půjč mi prosím tu černou knihu." Bez protestů mi ji podal a já mu dala do ruky Oliviin dopis.
Patrik
Podala mi nějaký dopis. Rychle jsem si ho přečetl a pak jsem se na ní podíval. Její pohled se střetl s mým. Pokýval jsem hlavou a tím jí odpověděl na nevyslovenou otázku, jestli rozumím tomu, co se píše v dopise. Pak mě vzala za ruku a nalistovala nějakou stránku v černé knize. ,,Tohle musíme přečíst spolu." Řekla a ukázala na text poslední stránky. ,,Dobře." Usmál jsem se na ní. Potichu jsme si odpočítali začátek a společně jsme zvolali. ,,Aleis tehda kais. Nomore klas de leux." Ze začátku se nic nedělo. Podíval jsem tázavě na Lenku. A z jejího pohledu bylo jasné, že taky nechápe co se děje. Ještě chvíli jsme stáli a čekali, co se bude dít. Najednou se před námi objevili tři portály.
Lenka
Objevili se před námi tři portály. Z toho prvního vyšli dva postarší muži a jedna žena. Z toho druhého vyšla mladá žena, mohlo jí být tak třicet víc ne a z toho posledního vyšel tak dvacetiletý mladík. Než stačili cokoli říct, otevřely se ještě další portály a z nich vyšli další lidé.
