Carlisle
Už uplynulo čtrnáct dní, od doby co se Monika dozvěděla, že jsme upíři. A také je to už čtrnáct dní, co se u nás Monika neukázala. Patrik ji na její přání vozil rovnou na jejich trénovací louku a pak zase domů. Pak jezdil sem, ale už sám. Vždycky, když přijel, viděl jsem na Esme, jak čeká, jestli se za ním neobjeví i Monika. A viděl jsem jak velké zklamání, vždy prožívala.
Lenka
Monika se zlepšovala den ode dne. Také jsme jí půjčila své staré knihy, aby se mohla naučit něco víc o své moci a také o dalších bytostech tohoto světa. Takže poslední tři dny jsme nejenom trénovali její moc, ale také jsem jí dávala písemné testy. A musím uznat, že měla vždy všechno pilně nastudováno. No bylo zase pondělí ráno. S Patrikem se uvidím, zase až na Moniky tréninku. ,,Ach jo." Povzdechla jsem si a vešla jsem do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu. Pak jsem se rychle osušila, vyfénovala jsem si vlasy a oblékla. A jako vždy se v osm ozval Esmin hlas. ,,Leni snídaně je na stole." ,,Už běžím." Křikla jsem dolů.
Olivie
Seděla jsem ve své pracovně, když přišel David. No přišel, spíše vtrhl ke mně do kanceláře. ,,Olivie." ,,Co se děje Davide?" Vstala jsem od stolu. Než stačil cokoliv říci, objevila se mu za zády tajemná postava. Poznala jsem ji, až když přišla blíž. ,,Markéto." ,,Ahoj Olivie, taky tě ráda zase vidím. Jen mě mrzí, že tě můžu zase vidět, až za takových událostí." ,,Co se stalo Markéto?" ,,Nesu ti zprávu od Temného Lorda." Řekla a sklopila hlavu. Když ji po asi minutě zvedla, její oči byli tvrdé a neústupné. Její hlas, když promluvila, se změnil. Byl to tvrdý a hrubý mužský hlas. ,,Hlídejte si záda." Nic víc neřekla a zničeho nic zmizela." ,,Co budeme dělat?" Zeptal se David. Oba jsme věděli, že tenhle svět nemůžeme uchránit. Při posledním boji nás mnoho zahynulo. Napadlo mě jen jediné řešení.
Patrik
Přijeli jsme s Mončou na trénovací louku. Lenka tam na nás už čekala. ,,Ahoj zlato." Pozdravil jsem ji a políbil. Když jsme se od sebe odtáhli, objevila se před námi záře. A z té záře vyšla Olivie. ,,Ahoj Olivie." Pozdravili jsme ji s Lenkou sborově. ,,Ahoj máte chvilku čas?" Zeptala se a tvář měla velmi vážnou. ,,Jistě." Odpověděla jí Lenka. ,,Všichni jsme se posadili na čtyři pařezy a Olivie spustila. ,,Temný Lord už zase něco chystá. Poslal za námi Markétu." ,,Temný Lord, myslela jsem, že jste ho minule zničili." ,,Bohužel se nám to nepovedlo. A moc mě mrzí, že vám musím přidělávat starosti, ale bez vaší pomoci ho nedokážeme porazit." ,,S tím si nědělej starosti, samozřejmě vám pomůžeme." Odpověděl jsem jí. ,,Jen si něco zařídíme." Dokončila to Lenka. ,,Dobře a děkuji." ,,Nemáš za co." Řekl jsem.
Lenka
Olivie se přenesla zpátky do své říše. Věděli jsme, že boj s Temným Lordem nebude jednoduchý. Minule proti němu stálo padesát lidí. A přežilo jich jen dvacet. ,,Musím ke Cullenům." Řekla jsem Patrikovi. ,,A my s Mončou musíme domů." Řekl pro změnu Patrik.
