Problém

375 32 2
                                    

Patrik

Rychle jsem se vydal do kuchyně. Narazil jsem tam na Alice, Jazze, Davida, Leu a naše vzácné hosty. ,,Dobrý večer. Prý jste mě sháněli." Podíval jsem se na naši návštěvu. ,,Ano, utekl jste uprostřed jednání." ,,Opravdu?" Dělal jsem ze sebe hloupýho. ,,Ano." Odpověděl Hyacint. ,,A já jsem myslel, že už jsem Vám vše vysvětlil, vaše veličenstvo." Opřel jsem se o kuchyňskou linkou a ruce si založil na hrudi. Čekal jsem na jejich reakci. Jako první mi odpověděla Anastázie. ,,Promiň te Patriku, ale náš rozhovor jsme určitě ještě neukončili." ,,Promiň te Vaše veličenstvo, ale Olivie tento úkol předala mě a Lence. A kdyby věděla, že to nezvládneme, tak by to nedělala." Odbyl jsem ji slušně.

Anastázie

,,Promiň te Vaše veličenstvo, ale Olivie tento úkol předala mě a Lence. A kdyby věděla, že to nezvládneme, tak by to nedělala." Musela jsem uznat, že sebevědomí mu opravdu nechybí. ,,Myslím, že se v tomto rozhodnutí Olivie unáhlila." Řekl po krátké odmlce Hyacint. ,,Já si to nemyslím a časem vám to s Lenkou dokážeme." ,,O tom bych dost pochyboval." Prohlásil teď Vigo. ,,Dejte nám čas a dokážeme to. A teď, nechci vás vyhazovat, ale v království vás již určitě postrádají." Vytvořil nám průchod. ,,No dobrá, půjdeme má drahá." Otočil se na mě Hyacint. Vzal mě podle královské etikety za ruku a hlavou pokynul Vigovi. Všichni jsme vstoupili do průchodu.

Patrik

Odešli. ,,Uff." Vydechnul jsem. ,,Co to sakra bylo?" Zeptala se mě Al. ,,Součást úkolu, který nám předala Olivie." Odpověděl jsem jí. Pak jsem se vydal k ledničce. Vzal jsem si tam kousek salámu a pak jsem si z chlebníku vzal dnešní rohlík. Rychle jsem se najedl. ,,Kdyby mě někdo scháněl, budu s Lenkou v naší ložnici." Informoval jsem je a pak jsem se vydal za Lenkou.

Esme 

Lenka měla pořád velmi vysokou horečku. Carlisle jí dal na čelo ledový obklad a dal jí další prášek na snížení horečky. Seděla jsem u ní. Po chvilce otevřela oči. ,,Esme." Zašeptala moje jméno. ,,Leni klid spinkej dál." ,,Kde je Patrik." Zašeptala tiše. ,,Musel něco vyřídit, za chvilku se vrátí." ,,Esme dala by jsi mi prosím napít." Zašeptala slabě. Rychle jsem jí podala hrneček s vodou a přidržela jsem jí ho u úst. ,,Děkuji." Znovu zašeptala. Pohladila jsem ji po vlasech. ,,Spinkej zlatíčko. Potřebuješ si odpočinout." Zavřela oči a během chvilky zase usnula.

Patrik

Došel jsem do našeho pokoje. ,,Tak co?" Zeptal jsem se Carlisle, který seděl ve křesle u postele a Esme seděla na posteli. ,,Pořád má vysokou teplotu, ale před chvílí se znovu probudila." Informoval mě Carlisle. ,,Dobře, potřebuju se prospat, mohl bych vás požádat, jestli Lenku na chvíli pohlídáte." ,,Klid Patriku, klidně se prospi, my na ní dáme pozor." Uklidnila mě Esme a já jsem se natáhl na postel vedle Lenky. Chytil jsem její ruku a pevně ji sevřel ve své. Chvíli jsem ji pak ještě sledoval, než jsem usnul.





Cullenovi a oživlé živlyKde žijí příběhy. Začni objevovat