Bella
S Lenkou jsme se domluvili, že se vydáme do La Push ve čtyři odpoledne. Po dějepisu jsem měla ještě biologii s Edwardem, tělák s Rose a Alice a psychologii s Emmettem. Do školy jsme jeli dvěma auty. Prvním odjeli Lenka, Patrik, Monča a Al s Jazzem, kteří měli dneska jen do dvou. Já, Edward, Rose a Emmett jsme jeli tím druhým až ve tři.
Lenka
Když jsme přijeli domů, byl tam jen Carlisle. ,,Ahoj, tak jak jste se měli?" ,,Jo, dobře." Odpověděla za nás Alice a společně s Jasperem se vydali do svého pokoje. A my ostatní jsme se vydali do kuchyně. Carlisle tam byl během chviličky za námi. ,,Chcete něco k jídlu?" ,,To je dobrý Carlisle. S Mončou něco ukuchtíme." Usmála jsem se na něj. ,,Dobře." Pomalu se otočil. ,,Jo a Carlisle, kdy se vrátí Esme?" Zeptala jsem se. Carlisle se usmál. ,,Říkala něco okolo šesté hodiny večer." Pak odešel. Já s Mončou jsme se pustili do přípravy koláče. Já jsme zadělala těsto a Monča ho dokončila. Přesně o půl čtvrté byl koláč hotový. Patrik si vzal dva kousky a my s Mončou po jednom. Byl dobrý. Ve čtyři dorazili ze školy i ostatní a já jsem se přesunula do garáže.
Bella
Edward mi půjčil svoje volvo. Počkala jsem na Lenku v garáži. Přišla tam do dvou minut a pak jsme nastoupili do Edwardova volva. Zamířili jsme do La Push. Jeli jsme po hlavní silnici a pak jsme odbočili. Mířili jsme si to rovnou k Billyho domu. Zastavila jsem na příjezdové cestě. S Lenkou jsme pomalu vystoupili a zamířili jsme si to ke dveřím. Zaklepala jsem. Nic se nedělo. Zkusila jsem to trochu silněji. Ale pořád se nic nedělo. Pak se mi za zády ozvalo. ,,Bello." Otočila jsem se. Proti mě běžel Jacob a za ním stáli Sam, Quil a Paul. Taky jsem mu vyšla naproti. Chytil mě do náruče a zatočil se mnou. ,,Kde se tady bereš?" ,,Znovu jsme se nastěhovali do našeho starého domu." Odpověděla jsem mu. Pak si Jacob všiml Lenky. ,,Kdo je to tady s tebou?" Přešli jsme k Lence. ,,Jacobe tohle je Lenka. Leni tohle je můj kamarád Jacob." Představila jsem je.
Lenka
Quileté byli velmi milí. Jacob nás pozval dovnitř jeho domu. Vyprávěl nám, co se tu dělo, když tu Cullenovi nebyli. Odpověděli mi na všechny mé otázky a pak jsme se všichni vydali na procházku k útesům. Bylo tam krásně. Okolo sedmé večer jsme vyrazili zpátky domů. Přijeli jsem kolem půl osmé. Esme už nás netrpělivě vyhlížela. ,,Ahoj holky, jak jste se měli?" ,,Dobře Esme." Usmála jsem se na ní. ,,Esme měla by jsi na mě chviličku?" ,,Jistě." Odpověděla mi, ale bylo vidět, že má strach z toho co jí chci říct. ,,Neboj se Esme, není to nic strašného, ale ráda bych si o tom s tebou promluvila o samotě." ,,Dobře." Odpověděla mi Esme a společně jsme se vydali hloub do lesa. Zastavili jsme se na takové malé mýtině. Posadili jsme se na dva pařezy. ,,Esme, víš já a Patrik. Teda Patrik a já. Jinak. Prostě Patrik mě včera večer požádal o ruku." ,,Gratuluji." Objímala mě během chviličky Esme. ,,Esme, chtěli jsme vás o něco poprosit." ,,A o co?" ,,Jestli byjste nás ty a Carlisle mohli doprovodit k oltáři." ,,To je samozřejmé." ,,To jsem ráda." Usmála jsem se. ,,Jinak se svatbou si nedělejte starosti. S Patrikem, máme dost peněz." ,,Leni, ty peníze si schovejte pro sebe. Svatbu vám samozřejmě zaplatíme." ,,Esme, to nejde." ,,Leni, o tomhle nebudeme diskutovat." Prohlásila tvrdě Esme, ale pak se zase mile usmála a vydaly jsme se zpět domů.