Lenka
Když se všichni seznámili, vydala se nám Olivie ukázat naše pokoje. Mě a Patrikovi, Olivie upravila můj bývalý pokoj a Monča dostala upravený bývalý pokoj Patrika. Alice a Jasper dostali pokoj po Miladě a Simoně, Rosalie s Emmettem dostali pokoj po Kristiánovi, Carlisle a Esme dostali pokoj po Jirkovi a Bella s Edwardem měli pokoj po Anetě. Jak jsem s Cullenovi procházela všechny pokoje, vzpomínala jsem na všechny lidi, které jsem znala. Od doby, co jsem odešla se tady toho moc nezměnilo.
Patrik
Vzpomínal jsem na všechny lidi, které jsme s Lenkou znali. Byli to naši přátelé. Moc se mi stýskalo po Kristiánovi a Jirkovi. Oni byli takzvaní ochránci. Chrání mladé oživlé živli, které ještě neuměli ovládat svou moc. Byli moc fajn. Často jsme chodívali hrát fotbal, nebo tenis. Někdy se k nám připojovaly i holky. Lenka a její ochránkyně Milada.
Carlisle
Olivie nám rozdělila pokoje. Dostali jsme čas se tady trochu zabydlet. Tady se nesmělo nosit obyčejné oblečení. Dostali jsme každý tři kalhotové soupravy béžové a dvě kalhotové soupravy světle modré barvy. S Esme jsme si je hned uklidili do skříní. Esme si na sebe vzala modrou soupravu a já béžovou.
Pak jsme vyšli před dveře. Měli jsme tam počkat na Lenku, která nás měla dovézt do Oliviiny kanceláře. Přitáhl jsem si Esme k sobě a jemně jsem jí políbil do vlasů. ,,Neboj se Esme. Nedovolíme, aby se jim cokoli stalo." Jen mě objala okolo pasu. Já jsem ji taky sevřel ve svém náručí. Chvilku jsme tak zůstali, než se nám za zády ozvalo. ,,Jdete?"
Lenka
Dovedla jsem Carlisle, Esme a Alice s Jasperem do Oliviiny kanceláře. Patrik s ostatními tam na nás už čekali. Olivie seděla za svým mohutným stolem. Jen co nás uviděla přicházet, tak nás vybídla, abychom se posadili. ,,Jsem ráda, že jste nám přišli pomoci. Samozřejmě je pro vás všechno přístupné." ,,Díky Olivie my bychom se teď raději šli připravit, vzhledem k tomu, že nevíme kdy hodlá Temný Lord udeřit." ,,Jistě nebudu vás zdržovat. Uvidíme se na večeři v sedm." S tím nás propustila.
Esme
Vyšli jsme před Oliviinu kancelář. ,,Takže." Začala Lenka. ,,Chtěli byste nám pomoci." ,,To je hloupá otázka." Odpověděl jí Emmett. ,,Dobře, vzhledem k tomu, že nemáte žádnou moc, tak vás zavedu do laboratoře. Tam vám pomůžeme namíchat nějaké lektvary a pak vás naučíme, jak s nimi zacházet." Na ta slova nás vedli mnoha chodbami, až jsme dorazili před velké dubové dveře. Lenka vytáhla z pod předložky u dveří klíč a odemkla. Lenka a Patrik šli první. Carlisle se postavil přede mě a opotrně vešel za nimi. Já jsem ho následovala. Když jsme byli uvnitř, schoulila jsem se zase do Carlisleova objetí.
Emmett
,,Páni." Vydechl jsem, když jsem uviděl tolik lahviček, kotlíků a starých knih. ,,Tady to vypadá jako v čarodějnické škole." Patrik s Lenkou se tomu zasmáli. ,,Možná ti to tak připadá, ale jinak je to stará alchymistická laboratoř. Tenhle svět, je tak trochu za opicema." Vysvětlila nám Lenka a pak přinesla na stůl starou knihu. ,,Tahle laboratoř se nepoužívá, protože tady zatím nebyl nikdo, kdo by neměl žádnou moc, takže nikdo nepotřeboval vytvářet lektvary. Až dnes po několika stoletích budeme první, kdo ji zase použije." Pronesla obřadně Lenka.
