Emmett
Nevím, co to tam ta Lenka vyváděla, ale jestli se chtěla zabít, nebo si něco zlomit, tak byla na dobré cestě. Když tam takhle blbla ještě další hodinu po našem návratu z lovu, došla mi trpělivost a šel jsem za ní na zahradu. Zachytil jsem jí těsně před dalším pádem. ,,Díky Emme už mě z těch pádů dost bolí zadek." Usmála se na mě, jen co se jí přestala točit hlava. Pomohl jsem jí postavit na nohy. Než jsem stačil cokoliv říct, začala se točit znova. ,,Leni, měla by jsi s tím přestat. Je už dost pozdě, měla by sis odpočinout." ,,Ne, Emmette, tohle musím zvládnout." Odpověděla mi a pokračovala v točení. ,,Jak chceš." Řekl jsem, zastavil jsem její tělo v otočce a pak jsem si ji přehodil přes rameno. ,,Emmettééé. Pusť mě na zem." ,,Kdepak teď si půjdeš odpočinout a zítra můžeš pokračovat v přelamování svých kostí."
Esme
Seděli jsme s Carlislem v obýváku a poslouchali jsme naše oblíbené písničky, když jsme uslyšeli Lenky hlas. ,,Emmettééé." Oba jsme vyběhli na zahradu. ,,Pusť mě na zem." Řekla jen co jsme se objevili před nimi. ,,Emette notak, pusť ji na zem." Řekl mu Carlisle. ,,Promiň Carlisle, ale já se nehodlám dívat, jak se snaží si zlámat všechny kosti v těle." S těmi slovy prošel okolo Carlisle. Když jsem viděla jeho nechápavý výraz, musela jsem se začít smát. Carlisle se na mě otočil a jeho nechápavý výraz se proměnil v uličnický. ,,Čemu se směješ?" Řekl a v hlase se mu usadil smích. ,,Ničemu." ,,A nejsi tak trochu blázen? Jen blázni se smějí ničemu." ,,Tak to jsem asi blázen." Řekla jsem a začala jsem se smíchy pomalu prohýbat. Než jsem se nadála, tak si mě Carlisle přehodil přes rameno a nesl mě zpátky do domu. ,,Carlisle, pusť mě na zem." ,,Kdepak. Šílenství se musí léčit a začneme s tím okamžitě." Oba jsme se tomu zasmály.
Lenka
Emmett mě zamknul v pokoji. Myslel si, že se nedostanu ven, ale jaksi zapomněl, že se umím teleportovat. Soustředila jsem se a za minutku jsem byla venku. Vzala jsem si knihu a pak mě napadlo, že bych mohla Emmetta trochu pozlobit. Knihu jsem položila tam, kde byla a začala jsem se znova točit. Emmett si mě všimnul až při mém třetím pádu. ,,Jak jsi se tam dostala?" Křikl na mě z okna. ,,Hádej." Zasmála jsem se a rychle jsem se vydala pro knihu. Než stihnul seběhnout dolů, rychle jsem se přenesla do svého pokoje. Rychle jsem si vzala knihu a lehla jsem si na postel. Stihla jsem to těsně před tím, než Emmett vběhl do pokoje. ,,Děje se něco Emmette?" Zeptala jsem se jako úplné neviňátko. ,,Jak jsi se dostala dolů?" Vykřikl skoro nepříčetně. ,,Já?" Zeptala jsem se jako bych byla úplně pitomá. ,,Ano ty." ,,No, ale já jsem přece tady zamčená. To se ti nejspíš něco zdálo? Nebo že by jsi viděl Fatu Morgánu?" Dělala jsem si z něj legraci. ,,Tak ty si ze mě budeš utahovat jo?" Než jsem se nadála seděl na mě a ruce mi držel za hlavou.
Emmett
Držel jsem Lenku pod sebou a lechtal jsem jí. ,,E-E-Emm-Emmette n-n-ne-nech t-t-to-toho." Vykřikovala mezi výbuchy smíchu. U dveří se shromáždila celá rodina. ,,Emmette, nech jí, ještě jí ublížíš." Spustila na mě Esme. ,,Kdepak, to je jen malý trestík." Řekl jsem Esme a nepřestával jsem Lenku lechtat. ,,P-P-Po-Pomoc." Prosila Lenka. Nakonec mě Edward s Carlislem odtáhli na chodbu.
