Lenka
Krev z mého těla vytékala velmi rychle a já také rychle ztrácela vědomí. Pokoušela jsem se přepálit okovy, abych mohla utéct. Ale má moc na ně nefungovala. Bylo to, jako by byly ukované ze speciálního druhu kovu, který neroztaví žár ohně. Když už jsem si myslela, že je vše ztraceno, napadla mě poslední myšlenka. Poslední šance na útěk. Všechen zbytek moci a síly, který jsem v sobě měla jsem soustředila na přenos. Přenos má poslední šance a také možná spása. Modlila jsem se ke všemu, co jsem znala, aby to vyšlo. A vyšlo. Po chvíli, když jsem otevřela oči jsem byla na Cullenovic zahradě. ,,Leni." Slyšela jsem Patrikův hlas." ,,Patriku." Vydechla jsem z posledních sil, než jsem ztratila vědomí.
Patrik
Ucítil jsem Lenky přítomnost. Otočil jsem hlavu a zahlédl jsem ji ležet na zahradě. Všude na sobě měla krev a trochu jí měla i pod sebou. ,,Leni." Vykřikl jsem a rozběhl se k ní. ,,Patriku." Vydechla a ztratila vědomí. Rychle jsem ji prohlédl. S hrůzou jsem zjistil, že všechna ta krev je její. ,,Carlisle." Vykřikl jsem, skoro až hystericky. Byl během vteřiny u mě. ,,Proboha." Ujelo mu skrz ústa. Zřejmě ještě nic takového neviděl. Rychle se však vzpamatoval a vzal Lenky tělo do náruče. Vběhl s ní někam do domu. Hleděl jsem za ním, i když už zmizel v domě. Stále jsem se z toho všeho vzpamatovával. Po chvíli mi Esme položila ruku na záda. ,,Pojďme dovnitř." Zašeptala. Nepřítomně jsem kývl. Esme mě vzala dovnitř domu. Posadil jsem se k Alice a Jasperovi na pohovku.
Jasper vycítil moji šílenou bolest a strach. Chtěl mi pomoci a zmírnit všechny ty negativní emoce. ,,Ne Jazzi. Já to nechci." Neodporoval mi. Jen mi položil povzbudivě ruku na rameno. Stejně tak to udělala i Alice. Byl jsem jim za tohle všechno moc vděčný. ,,Esme, Edwarde pojďte sem." Vykřikl Carlisle ze shora. Okamžitě jsem stál na nohách. ,,Co se děje Edwarde?" Otočil jsem se na něj. Ten však neřekl ani slovo a zmizel nahoře. Esme stejně tak. ,,Alice." Otočil jsem se na ní. ,,Nic teď nevidím Patriku." Její slova byla tichá a projela mnou jako šíp. Když Al nic neviděla, znamenalo to Lenky smrt? To byla otázka, která mi šla hlavou. Rychleji než šíp vystřelený z kuše jsem vyběhl nahoru. Vběhl jsem do Carlisleovi ordinace. Esme a Edward drželi mnoho gázy na Lenčiných ranách a Carlisle prováděl oživování. ,,Ne." Vykřikl jsem a přiběhl jsem k nim. Padl jsem na kolena. Vzal jsem Lenku za ruku. Nevšímal jsem si dalších osob v místnosti. Pro mě tu byla jen ona. ,,Leni prosím, nesmíš mě opustit. Nevzdávej to. Bojuj. Nikdy jsi nic nevzdala. Neopouštěj mě." Slzy bolesti mi stékaly po tváři. Necítil jsem nic víc než bolest.
