Lov

399 36 2
                                    

Lenka

,,No vy mi teda dáváte." Začala se uklidňovat Olivie. Jakmile jsem se trochu vzpamatovala z toho výbušného lektvaru. ,,Tohle už zkoušet nebudu." A s touhle myšlenkou jsem se postavila. ,,Edwarde, ještě je potřeba vyzkoušet oblbovací lektvar." Křikla jsem na něj. A za zády se mi ozvalo. ,,Ty ještě nemáš dost?" Otočila jsem se za hlasem. Stál tam Patrik. ,,Musí vidět, co který lektvar dělá, aby se v dané chvíli mohli správně rozhodnout, jaký použít. ,,No dobře, ale tenhle lektvar si vyzkouší na mě." ,,To ale pak nebudeš schopný tak dvě hodiny nic dělat." ,,To nevadí." Stál si na svém Patrik. ,,Tak dobře jak chceš. Alice." Křikla jsem na ní. Plavně ke mně přistoupila. ,,Ano?" ,,Hoď na Patrika oblbovací lektvar." Alice mě uposlechla a hodila lektvar na Patrika.

Emmett

Al hodila na Patrika oblbovací lektvar. Byl jsem moc zvědavý co se stane. Nejdřív si Patrik lehl na zem a začal máchat rukama a řvát. ,,Píp, píp." To jsem nevydržel a začal jsem se smát. Pak si sedl chvilku na nás koukal, pak vyplázl jazyk a říkal. ,,Já jsem malý Pepíček." No prostě dělal takový blbosti, že jediné co jsem dělal, bylo že jsem se válel po zemi a smál. A ostatní na tom nebyli o moc líp. Jasper ten se smíchy popadal za břicho a ostatní se dost hlasitě smály. Asi za deset minut Lenka, Patrika odvedla do jejich pokoje, s tím, že tohle by bylo ještě na dlouho.

Patrik

Nevím co se dělo, ale pak jsem si uvědomil, že jsem v mém a Lenky pokoji. Pomalu jsem vstal. Poslední co si pamatuju, že na mě Al hodila oblbovací lektvar, nic víc. Ale vzhledem k tomu, že mi bylo dobře, jsem usoudil, že byl nejspíš neškodný. A protože jsem měl hlad, tak jsem se vydal do kuchyně. Tam jsem narazil na Davida. ,,Tak co jak ti je Patriku?" ,,Jsem v pohodě." Usmál jsem se na něj a vzal jsem si z lednice jogurt a mlíko. ,,Určitě, prý si vyváděl nehorázný blbosti." ,,Kdo to říkal?" ,,Emmett." ,,No jo tomu taky nemůžeš všechno věřit." Dolil jsem sklenici mlékem a vrátil jsem ho do lednice. Posadil jsem se ke stolu. Po chvilce přišla i Lenka. ,,Dobré ráno Pepíčku." Políbila mě do vlasů. ,,Pepíčku." ,,To neřeš." Usmála se a rozcuchala mi vlasy.

Esme

Byli jsme s Carlislem v našem novém pokoji. Carlisle ležel přes postel na šířku a já jsem měla hlavu položenou na jeho hrudi. Hladil mě po vlasech a já jsem mu nahlas předčítala Hamleta. To byla jedna jeho nejoblíbenější kniha. Takhle jsme zůstali asi tak dvě hodiny, než k nám do pokoje nakoukla Lenka. ,,Ahoj, nechcete si skočit na lov?" ,,Mohli bychom?" Zeptal se Carlisle. ,,Jistě, běžte všichni, ale od paláce se moc nevzdalujte. Nejdál tak třicet kilometrů od paláce." ,,Dobře díky za informaci." Odpověděla jsem Lence pro změnu já. Pak jsme se s Carlislem vydali pro Al a Jazze. Ty se pak vydali pro Eda a Bellu a já s Carlislem jsme šli pro Rose a Emmetta. Při lovu jsme se drželi pospolu. Každý jsme si ulovili tři srny a pak jsme se vrátili zpět do paláce.


Cullenovi a oživlé živlyKde žijí příběhy. Začni objevovat