Blíží se tvůj konec Aro

549 51 2
                                    


Patrik

,,Neříkejte jí miláčku." Zahřměl jsem na něj. Neuniklo mi, že při výhružném tónu mého hlasu, sebou trochu cukl. ,,Ne moje odpověď je stále stejná myšáčku." Odpověděla Lenka s ledovým klidem. ,,Myslím, že by jste si to měla rozmyslet má milá." Už jsem mu chtěl dát přes ten jeho ošklivej ksicht, ale Lenka mě předeběhla pádnou odpovědí. ,,Myslím, že zrovna ty čumáčku, by jsi se měl otočit na podpatku, jestli chceš být ještě zítra živý." Usmála se a hlavu nastrčila do výšky. Přesně tak jak to dělávala při výuce etikety. Vždy když tohle udělala se každý cítil o mnoho menší.

Lenka

Bylo mi jasné, že nemůžu použít nějaký útok, abych je dostala všechny naráz. Bylo tady moc dřeva, které by velmi dobře hořelo. Musela jsem přijít na způsob, jak jich dostat co nejvíc, aniž bych podpálila všechno okolo sebe. A než na to příjdu, budu potřebovat čas. A ten jsem se snažila získat, tím nesmyslným brbláním s Arem. ,,Víš má drahá." Začal Aro. ,,Měli jsme dost času vás najít a navíc ve své armádě mám mnoho talentovaných jedinců." Nechápala jsem kam tím míří, dokud jsem nepocítila tlak na svém těle a pak nehoráznou únavu. ,,Tak tohle je dar Helen. Umí ze svých nepřátel vysát všechnu energii, kterou v sobě mají." Říkal a potutelně se usmíval. ,,Nebo tu máme ještě Louise." ,,Carlisle." Slyšela jsem Esmin výkřik. Až teď jsem si uvědomila, že ležím v Patrikově náruči. Podívala jsem se směrem, odkud vyšel Esmin výkřik.

Esme

,,Nebo tu máme ještě Luise." Řekl Aro a najednou se Carlisle skácel k zemi, jako mrtvý. ,,Carlisle." Vykřikla jsem a padla na kolena vedle něho. Přitáhla jsem si jeho hlavu do klína a jemně jsem ho hladila po vlasech. ,,Ten zase umí vysát ze všeho živého život." Dořekl se smíchem Aro. Nevydržela jsem už ten jeho arogantní úsměv a zařvala jsem na něj. ,,Proč nás už nenecháš na pokoji?" Můj křik přerušili jen mé vzlyky co se mi hnaly do hrdla. ,,Protože jste mě připravili o mou nejlepší zbraň. A já za ni chci náhradu v podobě Alice, Belly a Lenky." ,,Tak na to můžeš rovnou zapomenout ty zvíře." Zahřměl Patrik.

Patrik

Už jsem toho nadutce měl zrovna dost. Moje síla je sice neusmrtí, jako ta Lenky, ale aspoň je na chvilku ochromí, než se Lenka trochu vzpamatuje. Položil jsem Lenku do Jazzovi náruče. Pak jsem vytvořil ohromnou vodní kouli a poslal ji na něj. Nestihl nic udělat a já sledoval, jak ho ta obrovská koule odnesla spolu s dalšími jeho bojovníky ven. Na nic jsem nečekal a vyběhl jsem za nimi. Využil jsem malého jezírka za naší chatou a všechnu vodu v něm jsem zformoval do další vodní koule. Tou jsem srazil všechny k zemi. Když jsem se otočil zpátky k chatě, ve dveřích stáli Edward, Bella, Jazz, Emmett a Rosalie. Bez rozmýšlení se vrhly na Volturiovi. Já jsem se jim svou mocí snažil všemožně pomáhat. Asi za deset minut se mezi námi objevila i Lenka. Tehdy se všichni Cullenovi stáhli. Než se stačili Volturiovi vzpamatovat, vzplála pod nimi země a všichni do jednoho uhořeli. Konečně skončila tyranská vláda Volturiů.


Cullenovi a oživlé živlyKde žijí příběhy. Začni objevovat