Destiny (Harry Styles ff.)

12

19:15. Připravená sedím na pohovce, zatímco mi Susan dělá přednášku. Abych pravdu řekla, nepochytila jsem ani jedno slovo. Přemýšlím a srdce mi klepe o sto šest. Snažím se na tváři o úsměv, aby si toho Susan nevšimla. Čekala by mě potom ještě další přednáška spojená s uklidňováním. Toto trvá věčnost. Připadá mi to, jako bych teď mrhala můj život. Snad nejhorší, co může být před randem je, čekat, až pro vás přijede. Nejlepší je, když si ještě v klidu můžete dokončovat váš vzhled. Jenomže Susan svolala holky už tři hodiny předtím, abychom to všechno stihly. Asi před půl hodinou holky odešly, proto jsme tady zůstaly jenom já a Susan.

Ucítím, jak mi Susan ještě upraví účes a to mě probudí.

"Vypadáš krásně," řekne. Těmito slovy mi Susan připomněla, když mě mamka chystala na moje úplně první rande. To bylo ještě všechno v pohodě. Jak ráda bych přetočila čas zpátky do dob, kdy jsme byli ještě šťastná rodina. Bohužel, kdybych dneska za mámou přišla, jestli by mě nechtěla připravit na rande, tak by za prvé ani nebyla doma a nebo by mi řekla: "Jsi dospělá, dokážeš se upravit sama." To je sice pravda, ale ráda bych cítila tu mateřskou lásku, která nikdy nevyprchá. Jak ráda bych s mamkou chodila na kafe do kavárny anebo nakupovat hadry. Sice tuto činnost nesnáším, ale kdybych tam měla jít jenom kvůli mamce, tak tam půjdu ráda. Pociťuji, že ta láska už vyprchala a to mi je teprve dvacet čtyři. O tátovi už radši nemluvím. S ním mi láska vyprchala už před sedmi lety. Myslela jsem si, že budu mít mámu, která tady pro mě vždycky bude a budeme si navzájem oporou. Bohužel jsem pocitově ztratila i jí.

Cuknu sebou, protože se bytem rozezní zvonek. Susan nadskočí radostí. Je vidět, že se těší víc než já.

"Připrav se na výslech a pamatuj si, co jsem ti říkala," oznámila mi. Jenom kývnu hlavou jako, že rozumím, protože kdybych jí řekla, že jsem neposlouchala, tak by byla schopná mi to ve zkratce odvyprávět od znova a Harryho by nechala stát za dveřmi. 

"Budeš slavná," řekla a otevřela dveře. Napadlo mě, že tímto randem si chce vzdáleně upevnit vztah s Mikem tak, že mu ukáže články bulváru. Mike si pořád myslí, že s Harrym chodím. Určitě bychom za ním zase nenaklusaly a neřekly, že to všechno byla lež.  

"Ahoj," uslyším Susanin pozdrav, zatímco si přes rameno přehazuji malou kabelku. Najednou se Susan objeví u mě a chytí mě na ruku. 

"Pojď," řekne to tak, abych to slyšela jenom já. Táhne mě ke dveřím. U dveří mě pustí. 

Zvednu oči a střetnu se s Harryho pohledem. Na sobě má klasicky na půl rozepnutou košili a sako. Toto rozhodně nevypadá jako by mě bral někam sportovat. Takže jsem (teda holky) zvolily správný outfit. 

"Sluší ti to," řekne, když mě sjíždí pohledem seshora dolů. 

"Děkuji," řeknu a vyjdu ze dveří.

"Užijte si to," řekne s úsměvem Susan a zavře dveře.

Přejdu k výtahu a zmáčknu tlačítko. 

"Tak co máš v plánu?" zeptám se, abych stopla trapné ticho.

"Uvidíš," řekne, když vejdeme do výtahu. Zmáčknu tlačítko do přízemí a výtah se rozjede. Harry si mě pořád prohlíží, k čemuž mu napomáhá rozzářené světlo ve výtahu. Připadá mi, že vždycky výtah jede docela rychle, ale tentokrát je až moc pomalý. Konečně se zastaví a otevřou se dveře. Vyjdeme z domu a já zahlédnu Harryho zaparkované černé auto přesně před domem. Harry k němu hned míří a já za ním. Podrží mi dveře a já nasednu. Po chvíli už Harry sedí vedle mě. Pomalu vyjede z parkoviště.