Destiny (Harry Styles ff.)

60

Hned další týden po tom, co jsme se dozvěděli, že se nám narodí holčička, jsme pro ni začali zařizovat pokoj. Rozhodli jsme se předělat jeden z pokojů pro hosty, který byl přímo naproti naší ložnici. Takto k nám Darcy bude mít blízko a naopak my k ní. Počítám s tím, že se celý rok po Darcyným narození pořádně nevyspím, protože budu muset vstávat kvůli jejím narušeným spánkům.

Měla jsem představu o tom, jak by mohl vypadat pokoj naší holčičky. Řídila jsem se podle svého dětství, kdy jsem si přála pokojíček jako pro princeznu. Jsem přesvědčená, že Darcy jinou představu o pokoji mít nebude. Přeci jen bude celá po mně...

Harrymu jsem řekla svůj plán. Zahrnovalo to barvu pokoje a specifický nábytek. Harryho žádná jiná realizace pokojíku nenapadla, a tak se mnou souhlasil. Pozval malíře, kteří pokoj přemalovali, aby se jeho stěny sjednotily a upravily. Zvolili jsme klasickou jednoduchou bílou barvu. Sice to bude působit nudně, ale v jednoduchosti je krása a navíc všechno ozvláštníme světle růžovým nábytkem. Na internetu jsme vybrali růžovoučkou dětskou postel s bílými nebesy. Koupili jsme ale také postýlku se zábranami, ve které bude Darcy spát ze začátku. Rovnou jsme koupili i psací stoleček se židlí, křesílko, televizi, skříně a nesměli jsme zapomenout na chlupatý kobereček, který jsme položili vedle postele. Nezbytnou součástí byly i poličky, záclony a lampa. Prostě jsme pro Darcy zařídili zbrusu nový pokoj. 

Po měsíci jsme udělali poslední úpravy. Povlékla jsem hedvábné peřiny, na křesílko naaranžovala polštářky a na jednu z poliček vyskládala plyšáky, které Darcy dostávala ještě před narozením. Všichni z našeho příbuzenského okolí ji totiž očekávali stejně napjatě jako my. Úplně poslední tečku za přestavbou pokoje udělal Harry, když na jeden z věšáků pověsil Gucci dupačky. Poté zavřel skříň a otočil se na mě. 

"Hotovo," oznámil a pevně mě sevřel kolem pasu. Usmála jsem se a dlouze ho políbila. 

Susan na mě už dlouhou dobu tlačila, ať jdeme nakupovat oblečení pro miminko. Harry by pro Darcy taky chtěl nakupovat hadříky, ale kdyby ho někdo viděl v krámku s dětským oblečením, všechno by se provalilo. Takhle alespoň celý svět tápe a hádá, jestli jsem otěhotněla s Harrym nebo s někým jiným a jestli spolu jsme nebo nejsme. Dneska jsem v práci skončila dřív, tudíž jsem měla dost volného času, tak jsem Susan vyhověla. Vyzvedla mě hned před barem a už si to mířila směrem nákupní centrum. 

"Takže se bude jmenovat Darcy?" zeptala se s úsměvem na tváři Susan. 

"Ano, celým jménem se bude jmenovat Darcy Claudia Styles," rozzářila jsem se, přičemž jsem sledovala rušné ulice Londýna. 

"Tak to Darcy musíme stylově vybavit šatník, když se bude jmenovat Styles," reagovala Susan a já jsem se zasmála. 

"Ani nevíš, jakou mám radost, že máš radost," zasmála se Susan. 

"A já mám radost, že máš radost, že mám radost," odvětila jsem jí se smíchem. Susan zaparkovala v podzemních garážích a vypnula motor. 

"Víš, co jí hlavně musíme koupit?" položila mi otázku Susan, když jsme mířily do horních pater nákupního centra. 

"Nevím, co?" odvětila jsem zmateně.

"No přece princeznovské šatičky," vykřikla Susan, div se na nás otočilo pár kolemjdoucích.

"Není na šatičky moc brzo? Ze začátku bude jenom spát a nosit dupačky."

"Na šatičky nikdy není brzy, to si pamatuj," Susan vztyčila svůj ukazováček, aby svým slovům dodala větší důraz.