Nikdy nemám problém s rozhodováním, co si vezmu na sebe. Nikdy to neřeším. Samozřejmě, že jako každá žena chci vypadat hezky, ale nejsem jako Susan, která u šatníku prostojí dvě hodiny se slovy, že neví, co si má vzít na sebe. Nyní vím zcela jistě, co si na sebe do restaurace vezmu, protože jsem si s sebou vzala šaty přesně na tuto příležitost.
Rovnou tedy otevřu kufr a začnu v něm hrabat. Rukama zajedu na dno kufru, protože vím, že jsem si ty šaty dala na samé dno kufru. Když tak v kufru hrabu, zahlédnu tu krajkovou košilku, kterou jsem Susan zakázala zabalit mi ji s sebou. A ona mi ji tam nakonec potají přibalila. To si s ní vyřídím, až přiletím domů. Když košilku vytáhnu, prohlédnu si ji a zakroutím hlavou. Následně ji ihned složím a položím ji zpátky na dno kufru. Popadnu šaty a košilku zaházím zbývajícím oblečením. Nesmím zapomenout vytáhnout černé lodičky. Sice lodičky moc nemám ráda, ale ke koktejlovým šatům si přece tenisky vzít nemohu. Musím to na podpatcích vydržet.
Nejprve si obléknu šaty a potom popadnu svou taštičku s líčidly. Vlasy sepnu do ledabylého drdolu, aby mi při líčení nepřekážely. Poté z taštičky všechny produkty vyndám. Makeup ani žádné jiné produkty na pleť nemám. Řasenka mi vadí, protože mám citlivé oči. Už vůbec nepoužívám žádné linky, a dokonce byste v mé kosmetické taštičce nenašli ani stíny. Skončím tedy jako vždycky pouze u rtěnky.
Po nalíčení se rtěnkou přejdu na vlasy. Rozdělám si drdol a vlasy pečlivě rozčešu. Rozhodnu se učesat si klasický culík. Několikrát vlasy uhladím a zakončím to gumičkou. Vznikl hustý culík, u kterého gumičku zakryji pramínkem, který kolem gumičky omotám. Na zápěstí jsem si nechala náramek, který jsem dostala od Harryho k narozeninám, a svůj look ještě ozvláštním řetízkem.
Jakmile vklouznu do lodiček, do pokoje vejde Harry. Automaticky se otočím směrem ke dveřím.
"Jsi nádherná," usměje se na mě Harry a přijde blíž ke mně. Mám možnost prohlédnout si Harryho od hlavy až k patě. Už je taky převlečený.
"Jdeme?" zeptá se Harry a nastaví přede mě ruku, kterou přijmu. Po cestě z pokoje popadnu své psaníčko, které jsem měla položené na posteli, a poté opustíme pokoj.
Před hotelem na nás čekalo černé auto, které nás dovezlo přímo před restauraci. Harry vystřelí z auta ihned po zastavení a pak mohu vidět, jak se na mé straně otevírají dveře. Přijmu Harryho ruku, kterou mi pomůže vylézt z auta. Zahlédnu svítící restauraci, do které následně vejdeme. Ke stolu nás dovede pěkně ustrojená slečna. Harry mi odsune židli a až se na ni posadím, přisune mě ke stolu. Sleduji, jak Harry míří k protější židli, na niž si sedne. Navzájem se na sebe usmějeme a přemístíme oči na servírku, která právě přišla k našemu stolu, aby nám předala menu. Oba dva poděkujeme a sklopíme oči do černých desek.
Sice jsem si předtím pokrm vybrala, ale servírka nám nabídla italskou specialitu, kterou jsem neodmítla. Číšník nám přijde nalít šampaňské do skleniček s pár slovy, kterými nám přiblíží nápoj, jejž budeme pít. Po jeho odchodu si s Harrym skleničkami cinkneme a ochutnáme zlatavou, šumící tekutinu. Zahlédnu, jak Harry pozvedne obočí a začne zkoumat šampaňské. Z této reakce nejde poznat, jestli Harrymu nápoj chutná nebo jestli se ptá sám sebe, co nám to nabídli za blivajz. Mně to šampaňské docela chutná. Krátce se ale zasměji Harryho reakci a můj smích rozesměje i jeho. Po položení skleničky Harryho pohled opět nakrátko zakotví na mém náramku. Tu ruku s náramkem mi opatrně chytne. Připadá mi, jako by zkoumal mé nehty.
ČTEŠ
Destiny (Harry Styles ff.)
FanfictionNikdy nevíte, co si na vás osud vymyslí. Bonusové kapitoly: Destiny-bonus (https://www.wattpad.com/story/130545563-destiny-bonus-harry-styles-ff)