Destiny (Harry Styles ff.)

40

Dnes bychom měli jít na večeři do Restaurant Alle Corone. Abychom ale celý den nepromarnili na pokoji v hotelu, rozhodli jsme se, že si půjdeme prohlédnout historické centrum Benátek. 

Naše první zastávka je Basilica di San Marco. Jelikož se náš hotel nachází blízko historického centra, došli jsme sem pěšky. Alespoň jsme se cestou mohli kochat krásnými, upravenými domy. Je to něco úplně jiného. Doteď jsem neopustila Velkou Británii, proto mě to upoutává. Všechno jsem vždycky viděla jenom na fotkách, ale nyní jsem tu a všechnu krásu si mohu prohlédnout na vlastní oči. Přešli jsme i přes několik mostů, které k Benátkám patří. Pod mostem proplouvaly gondoly s turisty prohlížejícími si okolní domečky. Ti si nesměli zapomenout všechno fotit. Já jsem vyfotila snad jenom tři fotky, protože si to raději všechno prohlížím a nerada se na to koukám přes displej mobilu. Samozřejmě, že si ty fotky, které tu vyfotím, budu doma prohlížet a budu vzpomínat na to, jak jsem se poprvé mohla podívat za hranice svého státu. Šli jsme klidnějšími, menšími uličkami, takže se stalo, že jsme tou uličkou procházeli úplně sami. Jak jsme se ale přibližoval k centru a k cíli naší procházky, lidí se kolem nás začalo hemžit čím dál víc. 

I podle změny okolí jsem poznala, že se za chvilku objevíme u baziliky. Kolem nás se už nenacházely domky, ale vkročili jsme na rozlehlý plácek plný turistů, holubů a obrovskou bazilikou. Už z dálky mě tato památka okouzlila. 

"Wow!" vydechnu očarovaně. Začnu si prohlížet detaily baziliky. Vejdeme do hloučku turistů, kteří jsou stejně uchvácení jako já. Pomalým krokem se vydáme blíž k paláci. Připadá mi, jako by se všichni kolem nás rozestupovali a tím nám zpřístupňovali cestu. Až u dostatečné vzdálenosti od památky vytáhnu svůj mobil, abych si ji mohla vyfotit.  

"To je super," vyjde ze mě. Po chvíli se pomalu rozejdeme pryč na další místo obdivované turisty. 

"Vždycky jsem si přála cestovat po světě, objevovat nové věci, styl žití v zemích a jejich jídla. Netušila jsem ale, jak nákladné to je. Kdyby mi někdo v sedmi letech, kdy jsem si to nejvíc přála, řekl, že se do jiné země podívám až v pětadvaceti letech, byla bych naštvaná a jen tak bych to asi nevydýchala," zasměji se.

"Byla bych schopná odpočítávat dny do svých dvaceti pěti let," dodám s ještě větším smíchem. 

"Jsem rád, že jsem ti tímto splnil sen," usměje se Harry. 

Poté jsme pouze z dálky viděli Doge's Palace. My jsme ale mířili na vedlejší Náměstí svatého Marka. 

"Hele..." Harry se zastaví u nějaké kavárny. Když zvednu hlavu, zjistím, že se to jmenuje Cafe Lavena. 

"Nepůjdeme tam?" podívá se na mě Harry. 

"Můžeme," odpovím jasně. Harry mě hned vede dovnitř. Objevíme se v luxusně zařízené kavárně. Nechám se Harrym dovést k jednomu z prázdných stolů, ke kterému si i sednu. Ihned nám servírka donese nápojový lístek. 

"Prosím," jeden lístek položí přede mě. Ihned na mě promluvila anglicky. Všimnu si, jak se na Harryho dívá, když další lístek pokládá před něj. Nejspíš poznala, že to je ten Harry Styles z těch One Direction. My jí poděkujeme a já se pustím do vybírání. 

"Ledová káva... Na tu jsem čekala," promluvím, když mé oči padnou na mou oblíbenou věc, která mi v tomto horkém počasí bodne. 

Po téměř hodině a půl opouštíme kavárnu a ruku v ruce se rozejdeme dál. Krásně mě ta káva osvěžila. Celou dobu jsme si povídali a zjišťovali o sobě nové věci. Myslela jsem si, že jsme za těch několik měsíců o sobě zjistili už všechno, ale spletla jsem se. Sice u stolu padaly jenom maličkosti, které nám ale umožnili poznat se do těch největších detailů.