Obyčejná holka ✔️

// Část 15. Přípravy \\

Je to tu nádherně uklizené. Paní Hallová si dávala záležet, protože v domě nebylo jediné smítko. Lola plno krát povídala, že její mamka je na tohle vysazená. Sešli jsme se společně v obýváku.

,,Kolik teda každý pozve lidí?" zajímal se Max.

,,Jeden maximálně osm. Ale pochybuju, že já tolik lidí pozvu," vyhrkla jsem jako první. Na to jsem se usmála a koukla po ostatních, jestli něco nenamítají.

,,Vybereme nějaký spolu," drkla do mě Lola a vřele se usmála.

,,Fajn, tak obvolejte lidi, načančejte se a pak se sejdeme tady," uzavíral domluvu Sam, který vypadal tak nějak v pohodě.

,,Fajn, ale v kolik mají ti lidi přijít?" zeptala jsem se na docela důležitou věc.

,,V osm? O půl deváté?" házela časy Lola. Prakticky to bylo jedno, jen jsme se potřebovali shodnout na jednom.

,,Půl devátá," rozhodl Max a vstal na nohy.

,,Vy běžte, my to tu nachystáme, pak se taky převlečeme a je to," vyhazoval nás Sam, co si taky stoupl.

,,Vždyť to tu můžeme připravit společně," nabídla jsem se jim s povytaženým obočím. Proč nás pořád tak vyhazují?

,,Ne, díky. Nebudeme potom dvě hodiny čekat, než si vyberete "to správný" oblečení," protočil očima Max a při slovech to správný naznačil ve vzduchu uvozovky. Sam na to vyprskl smíchy.

,,Dobře, tak pá, pá," rozloučila se s nimi Lola, které to absolutně vyhovovalo. Vzala mě za ruku a vlekla do jejího pokoje. Prvně si musíme vybrat oblečení, to je jasné. Kluci chystali byt a my jsme se zavřely u Loly v pokoji. Nastaly velké přípravy.

,,Budu si muset půjčit tvoje oblečení, protože domů nemůžu," povzdechla jsem si.

,,Platí," usmála se. Otevřela svoji obrovskou skříň. Její mamka se jí hodně věnovala, nakupovala s ní oblečení i kosmetiku a nebo jí dávala peníze, aby měla pěkné oblečení. Moje mamka se o tohle zas tolik nestarala. Měla na starosti hlavně Luccy. Mě spíš brala jako dospělou a dost starou. Sem tam mi dala peníze, ale nikdy se mnou nenakupovala. To nechávala výhradně na mě. Pořád opakovala, že jsem velká, soběstačná. Ano, neříkám, že nejsem, ale Lole jsem tohle záviděla. Já měla asi poloviční počet oblečení co ona. Proto jí to nijak nevadilo. Moc dobře věděla, jak na tom jsme. Nakupovaly jsme povětšinou spolu.

,,Zkus si tohle," hodila po mě nějaké šaty. Lolo, vidíš mě poprvé? Já a šaty nejdou dohromady.

,,Šaty mi nesluší, ty budou slušet tobě," hodila jsem jí je nazpět. Byly nádherné, ale ke mně to nesedí.

,,Dobře, tak co si vezmeš?" ukázala na skříň a nechala to na mě. Usmála jsem se a přitáhla si ji k sobě.

,,Moc dobře víš, že mi musíš poradit," řekla jsem natěšeně. Lola se ušklíbla. Obě jsme se tedy vrhly přehrabovat skříní.

— — —

Po asi hodině jsme se obě rozhodly. Já si na sebe vzala riflové kraťásky, k tomu černé tílko a okolo pasu jsem si uvázala červenou kostkovanou košili. Na nohou jsem měla svoje oblíbené vysoké červené conversky. Udělala jsem si lehký makeup a řasenku. Potom mi Lola samozřejmě radila, a tak jsem si zvýraznila rty jemně růžovou rtěnkou.

Lola si vzala úzké, oplé a krátké černé šaty. K tomu jsem jí poradila riflovou bundičku. K šatům by sice měla mít lodičky nebo baleríny, ale přece jen si nechtěla vyvrtnout kotník. Proto si vzala černobílé nike tenisky. Namalovala si výrazně oči a rty a udělala si opravdu jen lehký makeup. Sundala si brýle a nasadila si kontaktní čočky. Brýle se k tomuto modelu moc nehodily.