Obyčejná holka ✔️

// Část 22. Zpět domů \\

Odtrhla jsem se od Nica. ,,Copak, copak, Jeremiasi? Nepřejícný bratříček?" ušklíbla jsem se. Jeremias se jen chvíli zasmál. Nico měl kamenný výraz a já to tak nějak neřešila. Všichni tři jsme různě plavali a vcelku si to užívali.

,,Hey, Cageová, ty jsi vážně Nicolasova spolužačka?" pronesl po chvíli vážně Jeremias. Ani mě nepřekvapuje, že se ptá. On by byl schopný se ptát, jestli jsem holka a to ho znám pár minut.

,,Ano. A kolik je tobě?" zajímala jsem se. Vypadal tak na osmnáct devatenáct. A mě zajímalo, o kolik má Nico staršího bratra.

,,Zkus hádat," připlaval ke kraji a vyskočil nahoru. Seděl s lišáckým pohledem a voda z něj kapala. Prohrábl si vlasy a opřel se o ně. Chtěl si hrát, fajn!

,,A co když neuhodnu?" zvedla jsem tázavě obočí. Nico připlaval k Jeremiasovi a sedl si vedle něj. Zůstala jsem ve vodě sama. Užívala jsem si to.

,,Tak mi dáš pusu," řekl vesele Jeremias. Začala jsem se neskutečně smát. Nestihla jsem mu na to ale nijak jinak odpovědět, protože Nico ho shodil do bazénu. Rychle jsem doplavala ke břehu za Nicolasem.

,,Pojď, půjdeme," usmál se svému chování a stoupl si. Mně podal ruku. Chytila jsem se ho, a tak mi pomohl vylézt ven z vody. Odcházeli jsme pryč v mokrém oblečení. Do toho se vynořil Jeremias. Kašlal, protože musel vypít minimálně polovinu bazénu a to mě ještě víc rozesmálo.

,,Hey, Cageová, uvidím tě ještě někdy?" křičel na mě se zájmem v hlase. Musela jsem se ušklíbnout nad tím, že se opravdu ptá.

,,Dřív, nebo později," křikla jsem vesele přes rameno. Naposledy jsem se na něj ušklíbla. Pak jsem se plně věnovala jen své cestě pryč od bazénu. A přeci jen mi v hlavě ukotvil jeho pohled, ty oči.

— — —

,,Super a já nemám co na sebe," stěžovala jsem si, jen co jsme vešli mokří do jeho pokoje. Nebo jsem si alespoň myslela, že je to jeho pokoj. Tady bylo všechno tak luxusní a velké, že to nešlo rozeznat.

,,Neboj, něco najdeme," usmál se Nico a sám si sundal mokré tričko. I on měl hezké tělo, ale jeho otravnému bratrovi se nevyrovnal.

,,Dalo by se to ždímat. To jen tak neuschne,"  tahala jsem jeho vypůjčené tričko. Kapala z něj voda, jako bych pustila kohoutek. Nico mě ignoroval a hrabal se v nějakých věcech ve skříni.

,,A co tohle?" hodil po mně jeho další tričko. Chytila jsem ho a rozložila, abych se podívala, do čeho se to jdu oblékat.

,,No, nemáš spíš sestru?" zasmála jsem se. Vzápětí jsem se otočila k němu zády a převlékala se do suchého tmavě zeleného trička s nápisem ,Summer vibes'.

,,Bohužel. Jeremias mi stačí," řekl s patrným smíchem v hlase. To mě taky rozesmálo. Mít takového bratra, tak asi umřu. Zlatý Sam.

,,Jo, málem bych zapomněl," vypadlo z něj najednou. O krok dál se pro něco natáhl. ,,Tady máš kraťasy,"  hodil po mě Loly riflové kraťasy. Tak tady je moje oblečení.

,,Jé, děkuju," řekla jsem překvapeně a okamžitě si je oblékla.

— — —

Pověsili jsme společně mokré oblečení a kolíčky si připínali na nosy, na oblečení a podobně. Strašně jsme se u toho nasmáli a já v něm viděla snad jednoho z nejhodnějších lidí na planetě.

,,No, já vážně musím. Neutíkala bych tak, ale musím jít k Lole si sbalit a přijít domů," řekla jsem docela zklamaně a začala jsem si namotávat mokré pramínky vlasů na prst. Zase ten blbej zlozvyk!