Obyčejná holka ✔️

// Část 66. Happy birthday \\

,,Ehm, Jeremiasi?" odkašlala si Lola, co začala s proslovem.

,,Ano?" zeptal se překvapeně. Škvírkou jsem ho pozorovala. Začal se rozhlížet okolo sebe. ,,Jste všichni?" zeptal se zaraženě. Že by se rozhlížel po mně?

,,Ano," přitakala Berča.

,,Věnujte nám pozornost, prosím," zakřičela na celou místnost Justýna. Všichni se tedy ztišili a koukali na Lolu, Justýnu a Berenicu v popředí, krabici ve středu a Sama, Maxe, Mattyho, Davida a Bena za krabicí.

,,Jeremiasi, tady je jeden dáreček. Stačí otevřít," ukázala Lola na krabici a holky odstoupily. Jeremias s úsměvem a možná i nedočkavostí přešel ke krabici. Třásla jsem se nervozitou, ale i tak jsem měla radost.

Jeremias otevřel krabici a poodešel dál, protože z krabice vylétly balónky. A já se dala pomalým krokem k němu s dortem v ruce. Začala jsem zpívat.

,,Happy birthday to you. Happy birthday to you. Happy birthday dear Jeremias. Happy birthday to you."

Zpívala jsem potichu a co nejlépe jsem uměla. Po zazpívání tohoto mého sóla se ke mně přidali úplně všichni, kdo před chvíli obklopovali krabici.

,,Happy birthday to you. Happy birthday to you. Happy birthday dear Jeremias. Happy birthday to you."

Myslím, že se nám to opravdu povedlo. Ben, Matty a Dave do toho vybouchli konfety. Já zatím přes celé dvě sloky pomaličku přešla k Jeremiasovi s dortem. Sam s Maxem přiběhli a zapálili svíčky. Bylo jich tu plno okolo celého obvodu dortu, takže to rozhodně nesouhlasilo s Jeremiasovým věkem, ale to nevadí. Dort jsem zvedla k Jeremiasovi. Kolem nás dvou se utvořilo obrovské kolo všech přítomných.

,,Něco si přej," zašeptala jsem a dort zvedla ještě trošku víc k Jeremiasovi. Jeremias zavřel oči a potom se pořádně nadechl a sfoukl všechny svíčky. Všichni začali tleskat a ječet. Myslím si, že to bylo opravdu hezké. Já odložila dort a u Jeremiase se utvořila řada. Ještě jsme mu dávali menší dárky.

Jeremias byl opravdu šťastný. S každým se objal, děkoval jim snad půl hodiny a strašně se usmíval. Všichni mu přinesli nějakou čokoládu a flašku, protože to neřeší. Jen nás pár si dalo práci s krabicí a celkovým nápadem. Když jsem přišla na řadu, už se držel opravdu ztěžka. Potřásla jsem mu rukou.

,,Jeremiasi, všechno nejlepší. Doufám, že se ti ta blbůstka líbila a že si užiješ oslavu. Všechno nejlepší ještě jednou. Mám tě moc ráda," popřála jsem mu s úsměvem na rtech.

,,Děkuju, Tess, já k tomu nemám slov. Prostě děkuju," poděkoval mi a objal mě. Potom si převzal tašku s drobnostmi a já s úsměvem chtěla odejít za holkami.

,,Počkej," zastavil mě Leo, co stál vedle Jeremiase.

,,Ano?" otočila jsem se na ně trošičku překvapeně.

,,Ještě přece pusu," ušklíbl se. Jeremias mu vrazil loket do žeber. Leo se začal tlemit jako blbec, takže radši odešel. Jeremias jen stál se slzami na krajíčku. Usmála jsem se a přistoupila jsem k němu. Stoupla jsem si na špičky a dala mu obyčejnou pusu na rty. Jeremias se na mě podíval opravdu potěšeným výrazem.

,,Je čas otevřít dárky," zašeptala jsem a pomalu odcházela. Oslava se proměnila v party. Pustily se písničky, plno lidí začalo pít a tančit nebo zpívat karaoke. Jen špetka lidí ještě zůstala, aby se podívala na Jeremiasovu reakci z dárků. Utvořili jsme kruh, ve kterém postával samozřejmě Jeremias, potom Nicolas, já, Lola, Dave, Justýna, Matty, Sam, Zack, Berenica, Ben, Max, Leo a ještě nejspíš nějaký Jeremiasův známý.

Jeremias otevřel už všechny dárky a byl nadšený. Jako poslední si nechal můj, jaké překvapení.

,,Tak a poslední je od Tess," ušklíbl se na mě. Jen jsem se pousmála. Všichni napjatě čekali. Jeremias otevřel tašku a pomalu vyndával všechny dárečky. Když si začal číst lístečky, slzy mu naplnily opravdu celé oči. ,,Mohli -" vydechl a pousmál se nad jedním z lístečků. ,,Mohli byste nás nechat s Tess o samotě, prosím?" zeptal se slušně a pohled věnoval každému z nich. Všichni se bez váhání zvedli a odešli.

Stáli jsme u takového stolu nějaké asi druhé a menší kuchyně. Nikdo tu už nebyl, a tak si mě Jeremias přitáhl blíž. Měl na sobě černé tričko, černé rifle s dírami na kolenou a bílé vysoké conversky. Samozřejmě i riflovou bundičku, ale tu si sundal.

,,Musím ji okamžitě vyzkoušet, je úžasná. Děkuju," ušklíbl se a oblékl si tu ode mě.

,,Sluší ti," poznamenala jsem. Usmál se a přitáhl si mě do objetí.

,,Jak tě něco tak úžasného napadlo?" šeptal mi do ucha.

,,To ta má bujná fantazie a chytrý mozek," odpověděla jsem se smíchem v hlase. Odtáhla jsem se od něj. ,,Přečti je. Postupně. Je to vážně hezké," usmála jsem se a položila jsem mu dlaně opatrně na jeho ruce. Podíval se mi do očí a jen souhlasně kývnul. Postupně četl jeden po druhém, já seděla vedle něj a mlčky vzpomínala.

Přiběhla jsem k bazénu, když opodál postával jakýsi brunet. Přiběhl jsi ke mně a později mě strčil do bazénu. Říkám si, že jsi asi šílenec.

J: Uvidím tě ještě někdy?
T: Dřív nebo později.
Tak moc jsem doufala, že tě nikdy neuvidím. Byl jsi jen starší a otravný brácha. Tak rychle se to změnilo.

Objevil ses přede mnou ve škole a pomohl jsi mi domů. Nemusel jsi, ale udělal jsi to. Tak moc jsem ti byla vděčná. Byl jsi hodný.

Najednou se to celé zvrátilo a potřeboval jsi pomoc. Nico se objevil v nemocnici. A tam se ukázalo, jak moc máš o něj strach a máš ho rád. To čekání v nemocnici bylo opravdu strašné, ale společně jsme to zvládli.

Potom jsem tě překvapila v parku. Konečně jsem to byla já, kdo udělal radost tobě. A jeli jsme opět k Nicovi. No, a pak?

Vzal jsi mě na to nejhezčí místo. Na tvoje kouzelné a úžasné místo. Podělil ses o něj se mnou, jak ti to můžu vynahradit?

Volal jsi mi napůl mrtvý. Přijela jsem, jak jsem nejrychleji mohla. Ležel jsi ve vlastní krvi, chápeš to? Doteď nerozumím tomu, jak jsi mohl být tak silný.

A na to, když jsem se u tebe sprchovala, nikdy nezapomenu. Byl to ten nejhezčí polibek s úžasným klukem, jako jsi ty.

A i když jsem měla spánkový deficit a omdlela a nebo jsme se pohádali kvůli Darkside, jsme tu pro sebe.

Vzal jsi mě opět tam, kde existujeme jen ty a já. A opět jsme se políbili. Dokonalý polibek na dokonalém místě s dokonalým klukem.

Dal jsi mi kočičku se srdíčkem. Plyšáčka. Ňuníka, jak jsi ji nazval. O můj bože, bez ní teď nedokážu usnout. Je to takový kousek tebe. A do srdíčka si můžu zapnout vždy všechny naše vzpomínky.

Takže abych to shrnula. Všechny ty jízdy v tvém autě, ta naše obrovská důvěra, co jsme do sebe vkládali navzájem, ta naše nápomoc z obou stran dokazuje, jak se i nová kamarádka mladšího bráchy a šílený brácha nového kluka mohou začít bavit.

Moc mi na tobě záleží. Dál tu pro tebe budu. Mám tě moc ráda. Děkuju ti za všechno. Ta Cageová ❤️.

— — —

Jak jsem slibovala, tak i dodržím. Dnešní část o něco dříve.
PS: Do úplného konce zbývají čtyři kapitoly. Chtěla bych je stihnout do konce prázdnin vydat.
Claire <3