Obyčejná holka ✔️

// Část 65. Outfity \\

Nakonec jsem si na sebe vybrala lacláče, obyčejné bílé tričko pod to a na nohy vysoké bílé conversky. Potom jsem si udělala vysoký drdol a nechala si dva pramínky vlasů nezapletené. Namalovala jsem si jen lehký makeup, řasenku a jemné růžové rty.

Lola si vybrala černé riflové kraťásky s vysokým pasem. Do toho si zastrčila bílou halenku s nabíranými rukávy. K tomu si vzala nízké vansky. Namalovala si výrazně oči, což znamená řasenka, stíny a linky. Rty zvýraznila červeně a nezapomněla na lehký makeup. Ofinu stejně dlouhou jako zbytek vlasů si sepnula do malého culíčku a jinak si vlasy nechala rozpuštěné.

S Lolou jsme si vyměnily pohledy.

,,Já myslím, že dobré," ušklíbla jsem se na ni.

,,Ne. Ještě jeden malý detail," zakroutila hlavou s lehkým úsměvem a začala něco hledat ve svých špercích. ,,Zavři oči," pobídla mě. Zasmála jsem se tomu, ale udělala jsem, co mi řekla. Po chvilce ke mně přešla a ten šperk, co hledala v komoře, mi připnula do vlasů. ,,A teď je otevři," usmála se. Stály jsme před zrcadlem. Lola mi do mého drdolu zapíchla stříbrnou korunku, takže krásně vynikla v mých tmavých vlasech.

,,Lolo, ale -"

,,Pst. Oslavenec k sobě potřebuje princeznu," zašeptala. Vykouzlila mi tím široký úsměv na rtech. Začervenala jsem se a objala ji.

,,Děkuju ti," zašeptala jsem děkovně. Tohle bylo moc hezké gesto. Párkrát jsme se vyfotily v zrcadlech i pár selfie. Tvářila jsem se všude upřímně. Měla jsem radost. S korunkou mi to moc slušelo a Lola je krásná všude a vždycky.

,,Tak fajn, půjdeme říct klukům, aby se oblékli. Napíšeme i ostatním a ty zavolej Gregorovi, ať o půl osmé přijede. Prvně oni, pak my," diktovala Lola. S úsměvem jsem psala zprávu Gregorovi. A potom Lola volala Maxovi, aby se domluvil se Samem.

,,Ťuk, ťuk," zaťukal někdo na dveře Loly pokoje.

,,Dále," pozvala dotyčného dovnitř.

,,Ahoj, holky, kam se chystáte?" zeptal se s úsměvem pan Hall. Loly táta vypadal překvapeně.

,,Jdeme na party, tati," odpověděla mu se smíchem v hlase.

,,Na party?" zvedl obočí pan Hall.

,,Ano. Jdu tam s kamarády," mrkla na něj.

,,Nebojte, pane Halle, jdeme tam všichni," ujistila jsem ho přesvědčivě.

,,Dobře, jen nezapomeňte na slušné vychování. Jinak, chtěl jsem říct, že dneska jedeme s maminkou na operu. Přijedeme zítra, vy předpokládám taky," usmál se na nás.

,,Ano. Tak se sejdeme na večeři?" zeptala se mile Lola. Pan Hall přikývl a odcházel z pokoje, protože mu někdo volal.

,,Ty se máš," drkla jsem do Loly a zašklebila se.

,,Proč?" zeptala se trošku s nechápavým výrazem.

,,U nás musel Petra přemlouvat Jeremias. Do dvou odpoledne musíme být doma. A máma se s námi odmítá bavit kvůli mikrovlnce," zakroužila jsem očima. Lola se jen zasmála. V tom mi volal Max.

,,Maxi?" zvedla jsem hovor dost překvapeně.

,,Pojďte dolů. Všechno máme, jen vezměte dort," vyřídil mi a ukončil hovor. Přeříkala jsem to Lole a ta se už hrnula k ledničce. Rozloučila se s rodiči a ke dveřím přišla s dortem v rukou a úsměvem na tváři. Šly jsme dolů.

Sam měl stejnou červenou bundičku jako posledně. Asi byla jeho, na rozdíl od mého nynějšího oblečení. Pod to si oblékl černé tričko s nějakým červeným potiskem. K tomu měl černé rifle s dírami na kolenou a černé vysoké ponožky vans. Na nohy si obul vysoké červenočerné nike boty. Na hlavu si nasadil červený šátek. Upravil si vlasy pod ním, takže vypadal opravdu moc hezky.

Max na nás vykoukl s nagelovanými vlasy na pravou stranu, kde mu na nich ležely sluneční brýle. Na sobě měl tmavě modrou mikinu s číslem. Je to určitě z basketballu, který Max hraje. Oblečené měl zkrácené tmavé rifle a vysoké šedomodré nike ponožky. Boty měl tentokrát nízké modročerné nike. Na krku mu vysely jenom tři přívěsky, což je na něho relativně nízké číslo.

,,Kdy přijede Gregor?" usmíval se Sam, když zpozoroval naše pohledy s Lolou.

,,Ehm, o půl," odkašlala jsem si. Lola se zasmála. ,,Tak aspoň víte, že vám to sluší," dodala jsem s uchechtnutím.

,,Děkujeme," odpověděli nám sborově s úšklebky.

,,Ještě máme čas, jsme poslední posádka," dodala jsem pro obeznámení kluků. Najednou mi přišla SMS od Gregora a zpráva z facebooku od Bena.

Gregor: Slečno, první várka je odvezena.

Tess: Děkuji, Gregore. Jeďte prosím k další a až naposledy k nám. Do další zprávy vám pošlu přesnou adresu.

Až jsem vyřídila Gregora, odepisovala jsem Benovi.

Ben: Jsme s Justýnou a Davem na místě. Počkáme na vás venku, tak pohněte. :D Už teď je tu dost lidí.

Tess: Gregor už jede pro Mattyho a Berču. A neboj, krabice, já i dort jsme připraveni. Xd Tak se držte venku a snažte se nenavázat kontakt s Nicolasem nebo nedej bože s Jeremiasem. Pápá. :D

Mobil mi za chvíli zapískal a přišla další SMS od Gregora.

Gregor: Slečno, jsem na cestě k vám. Jak převezeme tu krabici?

Tess: Nebojte, dáme ji do kufru nebo na střechu. Dárky si dáme na klín.

,,Pojďte, lidi, Gregor už jede," mrkla jsem na ostatní a vzala do rukou tašku a dort. Lola se ujala dárků od ostatních a kluci opatrně nesli krabici plnou balónků.

Gregor přijel a společnými silami jsme naložili krabici do kufru. Já se posadila dopředu s dortem a ostatní se naskládali s dárky dozadu. Za chviličku jsme stáli před domem, kde se slavilo už v plném proudu. A to bylo teprve před osmou.

Vystoupili jsme, vyndali krabici. Ostatní stáli venku a poslušně čekali na nás. Všichni jsme měli natěšené výrazy.

Dave se jako první utíkal obejmout s Lolou. Na sobě měl khaki tričko s krátkým rukávem a roztrhané rifle. Obul si zelené conversky. Na hlavě měl jako snad pokaždé svůj oblíbený klobouk.

Matty byl opět svůj. Má bílé tričko, na něm černou slabou bundičku. Na nohou světlé rifle a černé adidasky.

To samé se dá říct i o Justýně. Na hlavě měla nasazenou černou čepici, ale vlasy má rozpuštěné. Oblečený má černý crop top, na kterém má černou koženou bundu. Okolo pasu si uvázala červenou kostkovanou košili. Potom si oblékla černé riflové kraťasy a černé nadkolenky. Na nohy obula černé vysoké plátěné boty.

Ben si opět vzal svůj oblíbený černý svetřík. K němu si oblékl šedé zkrácené rifle. Lýtka mu zakrývají vysoké černé nike ponožky a na nohou má šedé nike boty.

A Berenica? Ta vypadá, jakoby k nám ani nepatřila. Má světlou květovanou sukýnku s růžovými květy. Nahoře má světle růžový až bílý svetřík. A na nohy si obula hnědé páskové boty.

Když jsme se všichni pozdravili a vzájemnř si prohlédli oblečení, vlezla jsem si s dortem do krabice. Kluci ji přenesli domů. Nikoho už jsem neviděla, a tak jen čekala na mé kamarády.

— — —

Jelikož je tahle kapitola slabší, následující vyjde o něco dřív. ;)
Claire <3