Organizace proti ohni (part I)

39. Kapitola

Březen 31, 2018 0:01

James usnul v křesle, kam si k večeru sedl s hrnek čaje v ruce. Akorát když se hodlal napít z hrnečku, tak přišla Oxana s jejich synkem. Položila mu dítě do klína a unaveně políbila jeho otce na tvář.

„Půjdu si lehnout. Postarej se Benedikta a pokus se ho uspat. Eleanora s Tomem už dávno nahoře spí. Až si půjdeš lehnout, tak se je pokus nevzbudit." ještě jednou políbila svého přítele na tvář. Potlačila zívnutí a vyrazila do jejich pokoje.

James zůstal s malým Benediktem, který se na svého otce díval očima modrýma jako noční obloha. Chytl otcův palec zatahal za něj. Po tvářičce se mu rozlil blažený výraz a začal se smát. James mu úsměv prvních deset minut oplácel, ale poté i na něj padla únava posledních dnů. Hlava mu klesla na prsa a během pár vteřin i on následoval svou milou Oxanu do říše snů. Malinkatý Benedikt zatahal otce za ryšavé vlasy a prohrábl malými prstíky bílý pramínek vlasů. Poté si rozcuchal své tmavé, vlnité vlasy a začal se smát. Modrá očka mu zářila nepředstavitelným štěstím.

Nad půlnoční Prahou zářil jasný měsíc osvětlující svým jasným svitem pokoj, který patřil Johnovi a Martině. Jeden z stříbrných paprsků ozařoval spící Martinu, která se tiskla ke svému partnerovi. John upíral svůj pohled do tmavého stropu a nenuceně čekal. Slyšel klidné oddechování Martiny, ale věděl, že se velmi brzy změní. Pohladil jí po kaštanově hnědých vlasech a trpce se usmál. Nechtěl ji budit, protože věděl, že se brzy probudí sama. Ještě pár vteřin a probudí jí první náznak toho, že za několik hodin bude matkou. Pohladil vypoulené bříško, které se mu tisklo k boku a do tmy se usmál.

Těšil se na to být otcem i když věděl, že jím bude jen krátce. V tomhle se osud nikdy nemýlil. Zbývalo mu posledních pár vteřin klidné noci. Vyhlédl z okna na noční Prahu. Tmavě modré nebe, stejného odstínu jako Benediktovi oči, bylo ozářené stříbrným svitem měsíce vykonávajícím svoji noční pouť. Uviděl padat hvězdu. Mihla se přes daleký obzor nikým jiným než Johnem nepozorována. Dech jeho přítelkyně se zrychlil. Během vteřiny otevřela oči a prosebně se na něj podívala. Už to tady bylo. Usmál se na ní a opatrně vstal. Sebral z židle župan, který tam před ulehnutím do postele položil. Podal jej Martině a pomohl jí vstát. Společnými silami přes ní přehodili župan a oba se přemístili do nemocnice.

Ke zbytku rodiny se vrátil až časně z rána. Chtěl se tou novinou co nejdřív někomu pochlubit, ale všichni až na Lindu ještě spali. Jeho otec ležel s Benediktem v náruči v křesle, kde minulého večera usnul a hlasitě chrápal. Tak dobře se nevyspal už dobrý týden a proto ho John nechtěl budit. Oxana již byla na nohách, ale musela se starat o zbylé dva potomky a tak i přes to, že jí to John oznámil, nepůsobila tak šťastně, jak očekával. Když se jí podařilo Toma i Eleanoru nakrmit, tak se mu omluvila za svou reakci na šťastnou novinu. Neměl jí to za zlé měla sama tolik starostí, že jí svým způsobem chápal.

*

Květen 18, 2018 15:38

„Musíš tu ruku zvednout víš. Takhle bych tě mohl jednoduše zabít." řekl James a na důkaz svých slov praštil Johna naplocho mečem přes žebra. Když se jeho syn pokoušel mu úder vrátit tak o vlásek uhnul ostří meče a ušklíbl se. „Moc zbrklé." napomenul Johna s úsměvem. Pohled mu ze syna zabloudil k Oxaně, která se objevila ve dveřích na dvorek. V náruči nesla malého Benedikta, který zase utekl od svých sourozenců. James nepatrně spustil meč k zemi. John toho během vteřiny využil a vyrazil otci meč z ruky. Než mohl James nějak zareagovat, tak na něj skočil a povalil jej do trávy. Čepel svého meče mu dal pod krk a čekal, co utec hodlá udělat.