61. Kapitola

28 6 0
                                    

Srpen 21, 2018 6:02

Budovou se rozeřvala požární siréna. Vzduch v chodbách se tetelil pod jejím kvílením. Ozývalo se dupání těžkých bot, jak zřízenci opouštěli svá pracovní místa. Vše se ocitlo v obrovském shonu přestože většina zaměstnanců ještě nepřišla do práce. V jednom z pokojů, kterých bylo v budově OPO požehnaně, se s trhnutím probudil James. Zaskučel pár nesrozumitelných slov otáčejíc se na druhý bok snažíc se opět usnout od přikrývkou, který ležela přes něho a Oxanu po jeho boku. Bohyně plodnosti otevřela modré oči a podívala se na svého manžela, jenž si přetáhl deku přes hlavu snažíc se dělat, že neexistuje. Pohladila jej po čupřině zrzavých vlasů, které vykukovaly z pod deky.

„Asi bychom měli vstát." usmála se na něj když vykoukl ze svého úkrytu.

„Hrozně rád bych, ale strávil celý den po tvém boku tady." přitáhl se k ní. Jemně políbil její šíji, ze které nejdříve odhodil hřívu vlasů. „Chtěl bych tě zase slyšet křičet moje jméno a nechat tě zarývat nehty do mých zad..." zašeptal jí do ucha. Políbil jí na rty zatímco se jí pokoušel povalit do zničené postele. Svalil se s ní do zbytků postele. Přikrývka zahalila jejich těla do modrých záhybů a skryla je před zraky všech, kdo by ještě zůstali za obrazovkami, které na sobě nesly živé záznamy z kamer.

Oxana tiše vzdychla pod jeho doteky. „Musíme pryč, Jamesi." vydechla a jemně jej od sebe odstrčila. Zhluboka se nadechla. Do nosu jí praštila vůně kouře a ohně. „Hoří." zamumlala. Oba vystrčili hlavy zpod peřiny. Pode dveřmi se linul tmavý kouř, který stoupal ke stropu jako šedá stužka nebo had.

James sprostě zaklel rychle se zvedajíc ze zbytků postele. Vytáhl na nohy svou ženu, které okamžitě vrazil do náruče svou červenou mikinu, aby se mohla obléci. Sám popadl pohozené kraťasy, jež si natáhl na nohy. Vykročil ke dveřím, které silným kopnutím vyrazil z pantů. Přelétl pohledem přes tmavou místnost, ve které se tyčily do výše basy piva. Podíval se na Oxanu po svém boku a rychle vyrazil ke dveřím z jejich vězení, jež byly otevřené dokořán kvůli poplachu. Chodby byly naplněné kouřem, který se plazil jako had z pod každých dveří, které míjeli. Orientovali se podle značek úniku jež vyseli na stěnách vysoko nad jejich hlavami.

S prvním slunečním paprskem toho dne se dostali před budovu OPO. Na zeleném plácku postávali přítomní zaměstnanci, kteří se strachy krčili před Jerry Williamsem, jež hulákal na celé kolo na jedno z mladíků v bílém plášti.

„Jak si mohl jen tak nechat ležet ty zkurvené papíry na tom přístroji?! Vždyť na něm je velikým písmem napsáno, že se přehřívá!" strhl muži vizitku z pláště a ukázal na opačný konec ulice, kde se objevil hasičský vůz. „A teď jim, ty idiote, vysvětlíš, že seš kretén a nevíš, že papíry se nedávají na přístroje, které se kurva přehřívají!" vytrhl Rayovi z rukou složku papíry, které mu doktor podal a naštvaně se podíval na přicházejícího Jamese s Oxanou. „Takže sis přece jen užil noc s tou kurvičkou, a jak vidím asi jste se ani jeden nenudil." ušklíbl se při pohledu na bohova záda.

„Moc dobře víš, že mi jsou tvoje posměšky akorát k smíchu." odvětil James objímajíc svou manželku kolem pasu. Nechal si mezi sebou a jejím bokem určitý odstup, aby nemohl provést nějakou nemravnost na veřejnosti.

Williams se opětovně zašklebil jako orangutan. „Myslíš, že když sis jí teď vzal, že bude nedotknutelná? Pokud se mi zachce do ní strčit ptáka, tak jí ho narvu do krku i když byla svobodná i teď, když je tvoje. A tu postel si-"

„Vy jste šéf téhle organizace?" zeptal se velitel zásahu, který již byl nevrlý z koktání mladičkého vědce.

Jerry si jej změřil opovržlivě od hlavy až k patě. „A co když ano? Chcete mě zavřít za to, že jeden z těch hňupů neumí číst?"

Organizace proti ohni (part I)Kde žijí příběhy. Začni objevovat