Organizace proti ohni (part I)

33. Kapitola

Únor 27, 2017 19:21

Celé dva dny je nechali žít v pokoji a nosili jim jídlo. Ale dnes jim přinesli jen snídani. V poledne se nikdo neobjevil a v čas večeře také. Sedli si na zem do kroužku a probírali své možnosti, ale moc jich nebylo.

Až po sedmé hodině se otevřeli dveře do pokoje a v nich stanula Tina s Smrtí. Tina měla na tváři široký úšklebek, ale bohyně její radost nesdílela. Tvář měla velice vážnou a jedinou známkou emoce byla osamocená slza stékající po levé líci.

„Půjdete s námi. Jestliže se pokusíte o nějaký podraz, tak vás nemilosrdně pošlu do říše snů a náš smrtelný páreček zabiju." řekla Tina a pohlédla na Michaela, který pomalu vstával, a Brigit. „Ale věřím, že taková hloupost vás už jistě napadla. Proto tady zanechám malou Lily a tu pozemskou ženskou. Jestli budou vaši příbuzní plnit naše rozkazy, tak se jistě ještě někdy v budoucnu shledáte."

James zatnul ruce v pěsti snažíc se udržet a nevrazit Tině jednu do zubů, aby jí konečně z tváře zmizel ten samolibý úšklebek. Lea vedle boha ohně zbledla jako stěna a vzala svého manžela za ruku. Pevně ji stiskla ve snaze získat trochu podpory. James ji letmo objal a políbil na tvář. Michael o kus dál měl na tváři masku bezcitnosti. Brigit po jeho boku byla stejně bledá jako Lea , ale snažila se to skrývat.

„Budeš tak ochotná, drahá?" zeptala se Tina bohyně smrti podávajíc jí modře svítící náramky, které pohlcovaly každičké kouzlo. „Pokud budete odporovat, tak se nikdo z nás neštítí vám zranit a to i smrtelně."

Smrt vzala od své přítelkyně náramky a vydala se k Jamesovi. Bůh ohně s velikou neochotou natáhl před sebe ruce a vytáhl si rukávy košile, aby odhalil předloktí.

„Promiň." řekla bohyně a natáhla mu jeden z náramků na pravé zápěstí. Během mrknutí oka nakopla Jamese do stehna, které se stále ještě plně nezahojilo. Následoval bolestní výkřik a podlomení nohy, poté se bůh svalil na podlahu. „Odporoval." oznámila Smrt k Tině a sehnula se k Jamesovi. „Už dávno jsem prokoukla jaký je to netvor. A již dávno jsem s ní odmítla být v nějakém vztahu." zašeptala a jemně nakopla jeho levou nohu.

Poté se od něj odvrátila a dokončila svou práci. Navrátila se k Tině a spokojeně se opřela o rám dveří. Žena zavolala na někoho, kdo musel celou dobu stát za dveřmi, aby je odvedl na předem smluvené místo. Do místnosti vešel Gethys.

Probudil jej šplíchanec vody do obličeje. Rychle otevřel oči a snažil se pohlédnout tomu, kdo mu vodu nalil na hlavu, ale přes prameny mokrých vlasů spadajících mu do obličeje nemohl pohlédnout svému vězniteli do obličeje. Vyprskl zbytek vody z úst a trhl hlavou doleva. Ramenem projela ostrá bolest, ale o moc se nepohnulo. Byl přivázaný k židli.

„Kam jsi poslal svůj meč, plášť a kufr?!" vyštěkl na něj někdo před ním. Když dlouhou dobu neodpovídal, tak se rozmáchl a uštědřil mu ránu plochou stranou ruky do tváře. Jenže s bohem to ani nehnulo a i nadále zarytě mlčel. „Chci odpověď! Okamžitě!" žena vzala za jeho bradu a prudce s ní škubla vzhůru. James jí pohlédl do tváře slabě se ušklíbajíc.

„Proč bych ti něco takového měl říkat, Tino?" zašklebil se. Z pod pramenů mokrých vlasů se zaleskly jeho hnědé oči. „Vždycky jsem byl já ten hloupý a teď si ode mě necháváš radit?"

„Okamžitě to vyklop nebo tě opět praštím!" zavrčela se nenávistivě se podívala do jednoho z ok, které bylo vidět, protože přes něj nebyly vlasy.

Na tváři mu stále zářil úsměv. „Víš, že mě můžeš mlátit jak chceš, ale stejně ti to neřeknu." Je to blázen, řekla si pro sebe Tina. Bez milosti zmáčkla jeho zraněné rameno. Viděla jak se mu do očí hrnou slzy, ale i přes to nevydal ani hlásku