Organizace proti ohni (part I)

51. Kapitola

Srpen 15, 2018 21:42

Stehnem mu projela bodavá bolest. Strhl ze sebe přikrývku, kterou odhodil na podlahu. Nahmatal na stolku brýle a nasadil si je na nos. Jeho první pohled byl darován jeho přítelkyni ležící po jeho boku. Pozorovala ho modrým pohledem, který na něj působil jako balzám na duši. Druhý pohled dostalo jeho stehno, které bylo ještě před pár hodinami rozřízlé až na kost. James zaskučel bolestí, když se pokoušel vstát. Skoro sletěl z postele, ale Oxana jej pevně zachytila za zápěstí, za které svého přítele vytáhla na nohy.

„Musíš dávat pozor." zašeptala unaveně. Pod levým okem měla fialovou modřinu. James jí pohladil po tváři, ukazováčkem jemně přejel po modřině.

„Potřebuji na záchod." vysvětlil jí pokoušejíc se opět zvednout. Jediné, co se mu podařilo bylo opět padnout do peřin.

Oxana se zvedla a přešla na druhou stranu postele, kde ležel bůh ohně. Vzala berle, které byly po celou dobu opřené o zeď. „Přinesl je Ray před pár hodinami. Měl o tebe starost. Ztratil jsi mnoho krve a on jako každý lékař pochyboval o tom zda přežiješ."

James od ní berle převzal pomalu se posazujíc na okraj postele. Jednu nohu po druhé spustil na zem a postavil berle na podlahu, záhy na to se postavil. Velice opatrně se vydal do koupelny. Cestou málem vrazil do křesla v pokoji, který používal jako pracovnu. Naštěstí jen trochu zavrávoral a zachytil se za opěrku křesla.

„Měl by si přestat být tak tvrdohlavý a požádat mě o pomoc." řekla za jeho zády Oxana, která stála v jeho červené mikině jinak byla nahá a opírala se o rám dveří.

„Dokážu dojít na záchod sám." odvětil ostřeji než chtěl, ale za to mohla jeho špatná nálada. Bohyně plodnosti se k němu sehnula, aby mu pomohla na nohy. On ji odbyl máchnutím ruky a pokusil se postavit na zdravou nohu. Ta se pod ním podlomila a on opět padl obličejem do křesla. Opatrně se postavil na zdravé koleno a podíval se nahoru na svou přítelkyni. Nepřítomně se usmál a sáhl do kapsy mikiny, kterou na sobě měla Oxana. Vytáhl malou krabičku z modrého semiše, kterou okamžitě strčil do kapsy kraťas. Jemně přejel po stehně Oxany, pomalu stoupajíc se zastavil až u vnitřní strany těsně pod slabinou.

Trochu se pousmál, neodtahujíc ruku z její nohy pravil: „Když nastala pro nás ta osudná noc, která byla jen předzvěstí naší lásky, tak jsme si slíbili, že se jednoho dne vezmeme, ale-"

„Ano!" vykřikla Oxana se slzami v očích. „Samozřejmě, že si tě vezmu!" sklonila se k Jamesovi a dlouze jej políbila. Poté, co se od sebe odtrhli, tak se bůh ohně zeptal: „Nechceš si alespoň poslechnout, co jsem ti chtěl říci dále?" ušklíbl se.

„Promiň... Víš bylo to tak náhle a-" zadrhl se jí hlas. Dala se rovnou do šťastného pláče. On jí podal ze stolku papírový kapesník.

„Chtěl jsem říct, že jsme chtěli počkat až organizace přestane ohrožovat naše životy." na pár chvil se odmlčel, aby mohl Oxaně utřít ukazováčkem slzu stékající po její šíji. „Poté měla následovat věta: 'Vezmeš si mě?' ale k té jsem se nedostal... Každopádně bych ti měl předat prstýnek." vytáhl z kapsy modrou krabičku. „Zavři oči..." zašeptal. Oxana nemohla odolat překvapení a okamžitě oči zavřela. James otevřel krabičku ze které vytáhl prstýnek. Pomalu jej nasadil na prsteníček své snoubenky a zašeptal: „Otevři je."

Bohyně plodnosti otevřela oči. Druhou rukou si zakryla ústa nechávajíc slzy kanout proudem. Na jejím prstu zářil jednoduchý stříbrný prstýnek ve kterém byly zasazené kamínky stejně modré jako její oči. Nedokázala se ubránit jak slzám, tak radostnému výsknutí. Objala Jamese kolem krku a políbila jej na tvář.