Organizace proti ohni (part I)

54. Kapitola

Srpen 16, 2018 9:02

Dům, který už dlouhá léta patřil rodině Link, hořel jasným plamenem. Z oken stoupal těžký, šedý a páchnoucí dým, který plnil oblohu šedinami. Linul se jako obrovský had na našimi hlavami a stoupal stále víš a víš. Nikdo se neodvážil zavolat hasiče dokud před budovou stáli muži z organizace, která mohla každého bez sebemenší záminky dostat diskrétně ze společnosti. Stačil jen jeden jediný přešlap a už jste nemuseli nikdy vidět svého souseda, který ještě relativně nedávno prohlašoval v hospodě, že by se měli zakázat samozvané organizace na ochranu lidstva před všemožnými reálnými i nereálnými nebezpečími. Tohle mohl prohlašovat dny, možná i měsíce, ale dříve nebo později se vytratil jako pára nad hrncem. Jeho manželka by vám řekla, že ji prostě opustil. Ve firmě, kde pracoval by jste se dozvěděli, že dal ze dne na den výpověď. Prostě zmizel jakoby nikdy neexistoval.

Pohlédl jsem na dům, který byl ještě před pár minutami naším jediným útočištěm. Nevydržel jsem pohled na osamělou budovu, která ve svých pekelných útrobách věznila nebohého stařečka. Ve vzduchu se chvěl jeho křik, který snad každého nutil sklopit oči k zemi a zamyslet se nad takovým utrpením. Nemohl ale donutit každého, Jerry Williams opírající se o černé auto se zatmavenými skly měl ve tváři výraz zadostiučinění. Smetl rukou drobný popel, který se usadil na jeho saku a nahnul se do otevřeného auta pro kelímek s kávou.

Zatímco zbytek mé rodiny cpali do přistavěné dodávky, která nás měla zavést rovnou na letiště, já stále ještě stál vedle Williamse. Na rukách jsem měl pouta a modré náramky, které ale nesvítily skoro vůbec. Možná, že jsem už neměl sílu, kterou by mohly pohlcovat a nebo prostě bylo moc velké světlo. Jerry po mém boku upíjel kávu a spokojeně koukal na svoji práci. Rudl jsem vedle něj vzteky. Nemohl jsem přece nechat nebohého staříka jen tak zemřít!

Vytrhl jsem kelímek Jerrymu z ruky a chrstl mu celý jeho horký obsah do obličeje. Než mohli jeho podřízení zareagovat, tak jsem se i s pouty na rukou rozběhl do plamenů. Zastavily mě až vchodové dveře, které agenti zamkli. Podařilo se mi je vyrazit až po druhém pokusu, což už značně snižovalo šanci, že se k muži dostanu včas. Dveře se rozrazily dovnitř. Ošlehl mě horký poryv vzduchu plný ohně a popela sypajícího se snad ze všech stran. Přimhouřil jsem oči, abych mohl najít v peklu na zemi muže. Plameny šlehaly ze dřevěného pultu, který byl předtím polit benzínem, ale také z drobných stolků rozestavěných po celé místnosti.

Hořící dům se začal hroutit. Ze stropu začaly padat obrovské trámy, které sebou nesly sloupce jisker a další žár, který potil moji pokožku. Bezhlavě jsem se rozběhl přes místnost a snažil se najít starce. Vzduch byl již dávno nedýchatelný, už několikrát jsem se ošklivě zakuckal. Hlavně teď nesměl přijít žádný neočekávaný záchvat nebo hloupé zranění na noze. Velikým obloukem jsem oběhl hořící pult ze kterého již zbývala ubohá kostra. Na pár vteřin jsem spatřil dveře do druhého patra, které byly stále otevřené. Mezi omlácenými futry stál pevně rozpažen muž, kterého jsem hledal. Spatřil jsem jej sotva na pět vteřin, protože další s padajících trámů spadl přímo přede mě. Roj jisker, které se začaly honit v začouzeném prostoru mi úplně zaclonil výhled na staříka.

Měl jsme pocit, že nevidím pouze komicky vyhlížejícího dědu, ale i černou postavu za ním. Stačilo jen pár vteřin, aby mi bylo jasné, že ten černý stín za jeho zády je Smrt. Lehce na mě kývla. Rty se jí stáhly do rovné čárky. V bledých rukách přehmátla svou kosu a pohled stočila k muži před sebou. Rázně jsem vrtěl hlavou a skoro ji na kolenou prosil, aby mi dala ještě šanci starce vykoupit z její náruče. Ale nemohla mi nic takového dopřát. Napřáhla kosu k poslednímu máchnutí! Přeskočil jsem spadlý trám a hnal se hlava nehlava k muži. Nemohl jsem ale stihnout závod se smrtí. Dědu jsem do náruče chytil až poté, co dopadla kosa. Chytil jsem bezduchou mrtvolu, které v mé náruči ztěžkla. Už nevypadal jako člověk, ale jako stará odložená věc, které by se chtěl každý majitel zbavit při první příležitosti.