Organizace proti ohni (part I)

53. Kapitola

Srpen 16, 2018 8:24

Probudila jej příšerná rána. Škubl sebou a bleskově se zvedl. Slunce, které mu svítilo přímo do očí mu div nevypálilo sítnice, ale i přes to našel své brýle. Vyskočil na nohy. Schody dolů do přízemí seběhl po třech. Ve dveřích do malého obchůdku se skoro srazil s malou Link, která nesla v ruce koště a lopatku. Rychle si nasadil brýle na nos a procpal se kolem ní do obchodu, který byl živností jeho kamarádky. Ostražitě se podíval vlevo a poté i vpravo. Za pultem z dubového dřeva se krčila drobná stařenka s taškou přes pravé předloktí. Dívala se na ohnivého boha s výrazem plným úleku. Staré, kostnaté ruce se jí začaly třást a taška jí sklouzla ze zápěstí na zem.

James pocítil, jak hladina adrenalinu v jeho těle klesla a on se musel zachytit pultu, aby neupadl. Pravým stehnem mu projela ostrá bolest, která mu do očí vehnala slzy. Pořádně se zapřel o dřevěnou desku pultu snažíc se nekřičet bolestí se pomalu posadil na zem. Link jej z jedné strany obešla i s koštětem.

„Nemáte se čeho bát, babičko, to je jen jeden můj známý. Udělalo se mi trochu zle, protože to včera trochu přehnal s alkoholem." vysvětlila rychle Link stařence a přitom se podívala na Jamese, který se skutečně držel za hlavu. Nebylo to ale kvůli tomu, že by měl kocovinu, ale kvůli krvi, která se mu spustila z nosu. Natáhl před sebe zraněnou nohu nechávajíc vyjít z jeho zkřivených úst slabý sten. Měl pocit jakoby se mu měla lebka rozskočit na dvě půlky. Ve spáncích mu rychle tepala krev a ruce se mu začaly třást. Odkašlal si. Dlaň, kterou si dal před ústa byla plná krve, jež pomalu stékala mezi jeho prsty na zem.

Link nevěděla, že se Jamesem něco děje a tak dále zametala rozbitou misku, kterou omylem upustila stařenka. Když byla hotova, tak se natáhla přes pult, aby mohla opřít koště na druhé straně. Vytáhla další misku s polévkou, tentokrát už misku plastovou a podala ji stařence. Drobná číňanka obešla pult, protože už jí začalo dělat starost, proč se James stále ještě nezvedl. Naskytl se jí pohled na ohnivého boha ležícího na podlaze a škubajícího sebou při dalším z jeho záchvatů. Po dřevěné podlaze se rozlévala krev. Z ruky jí vyklouzla lopatka se střepy. Než ale mohla dopadnout na zem, tak se zastavila pár centimetrů nad zemí a ze dveřích, které vedli do jejího bytu vyklouzl přikrčený John.

Výraz v jeho obličeji byl spíš starostlivý. Jemně svého otce chytl za hlavu a nechal do něj proudit svou moc. Místnost se naplnila jemnou vůní mandlí a planoucího dřeva. James sebou přestal házet, ale začal hlasitěji oddechovat. Krev z nosu pomalu ustávala až se zastavila úplně. Bůh ohně pomalu otevřel oči. Malátně se podíval do očí svého syna a poté jej silně chytl pod krkem. Přirazil jej zády k pultu takovou silou až se nad jejich hlavami roztřásly solničky a pepřenky. Jedna s nádobek na sůl se zakymácela natolik, že spadla na zem a roztříštila se na tisíc třpytivých kousků.

„Proč jsi to udělal?!" sykl James na svého syna, který se tvářil netečně jako socha. „Prozradil si nás, hlupáku!" zavrčel. Tlak z jeho strany ještě zesílil, ale John v obličeji nezačal rudnou jen se na něj smutně podíval.

„A co jsem měl jako dělat? Nechat tě zemřít, protože nemáš dostatek sil na to, abys přežil ten svůj záchvat?!" odvětil ostřeji než chtěl. Všechno, co řekl bohužel pravda byla. James by tento záchvat v jedné z možných budoucností neměl přežít. Měl zemřít v kaluži vlastní krve a poslední, co měl na ve svém životě spatřit byl Jerry Williams, který právě vstoupil do obchodu.

Nad dveřmi zacinkal zvoneček. Po dřevěné podlaze se ozvaly klapání těžkých bot, ten někdo se ale v půli cesty zastavil. Rozhlédl se po obchůdku a přiložil si k nosu kapesník. Link to brala jako urážku její dobré pověsti, ale její zásady jí bránily v tom, aby nezvaného návštěvníka vyrazila ze dveří.