Přečíst!
Ahoj, omlouvám se, že poslední dny nevyšla nová kapitola. Bohužel na tom nejsem moc dobře a nikdo moc neví, co se děje. Dostala jsem od doktorky něco na uklidnění a doufám, že vše bude v pořádku, jako dřív. Už se cítím lépe a doufám, že to bude vše jen lepší. Omlouvám se, že jste museli čekat, ale nechtěla jsem, aby moje nálada nějak ovlivnila děj příběhu.
———————————————————————
,,Promiň" řekl Finn tiše, aby ho nikdo jiný kromě mě neslyšel.Myšlenka, která mi v ten čas hlavou proběhla byla, že si myslí, že jsem nejhezčí holka v kroužku a díky tomu jsem se cítila výjimečně. Během toho polibku jsem si vlastně uvědomila, že k Finnovi asi něco cítím. Víc než přátelství. Jeho polibek byl...jako kdyby všechny obavy hned zmizely a prostě netrápily mě dál.
Po 20 sekundách se odtáhl dál, sedl si zpátky na své místo a jen na mě koukal s úsměvem.
Nevěděla jsem, co dělat nebo jak reagovat, protože jsem byla v naprostém šoku. Mým tělem projel pocit klidu a lásky. LÁSKY! Moje city k Finnovi musí hned zmizet, tohle se nesmí stát.
Evie si stoupla a odešla z místnosti pryč. Samozřejmě se se svým kamarádem Michalem. Asi bych se normálně bála, ale teď mi to bylo jedno.
,,Evie je ubrečená kráva, panebože" zamumlala jsem, protože jsem se furt tak trošku bála. Pár lidí se zasmálo a souhlasilo semnou.
Viděla jsem, jak k nám přichází Lucy. Vím, že tu pusu viděla, musela ji vidět. Vsadím se totiž, že to už někdo někam dávno zveřejnil.
,,Jsme zpátkyyy" přišla si sednout zpátky na zem Evie s Michalem. Bylo vidět, že si Evie poplakala, ale snažila se to zakrýt tím, že přinesla talíř s jídlem.
Hrálo se dál a přidala se k nám i Lucy. Bylo super ji mít zase po svém boku.
,,Hope, pravda nebo úkol?" zeptal se mě Finn.
Nejsem vůbec na úkoly, takže jsem si zvolila pravdu.
,,Cítíš k někomu něco?" jako kdyby už Finn věděl odpověď.
,,No, ne. Necítím k nikomu nic, nejspíš se nenašel ještě ten pravej" pokrčela jsem ramena.
Nemohla jsem říct pravdu! Co kdyby se mě zeptali "a ke komu chováš city?" co bych odpověděla ?
————————
Někteří ještě hráli, ale já s Finnem a Lucy jsme už odešli. Už to začínalo být drsné a my toho nechtěli být součástí.,,Támhle jsou kluci ze základky! Holky, půjdu na chvíli za nima" oznámil nám Finn a už za klukama utíkal.
,,Tak jaká byla pusa?" zeptala se mě Lucy. Určitě si všimla, jak jsem teď koukala na Finna, když mluvil s klukama.
,,Byla hezká, třeba mě má rád a nebo mi nechtěl ublížit tím, že políbí Evie. Však je krásná a má všechno, co kluci v téhle době vyžadují, takže volím druhou variantu" pozvedla jsem obočí a napila se piva, které mi Lucy nalila.
Původně jsem nechtěla vůbec pít, ale jedno pivo mi nic neudělá.
,,Nemysli furt na špatný věci Hope, třeba tě má vážně rád" usmála se na mě Lucy a koukla se na Finna a pak hned zpátky na mě.
——
Lucy odešla po chvíli domů a já se už chystala taky. Finn se hezky bavil a nechtěla jsem ho rušit, když tam byl s klukama.,,Kam jdete paní?" přiběhl ke mně Finn a přitáhl si mě blíž k sobě.
,,D-domů" zakoktala jsem a začala se červenat.
,,Zůstaň tady ještě, lidská společnost ti neublíží" táhl mě na gauč a sedl si vedle mě.
Nevěděla jsem, co si s nim říct. Jeho pusa mě udělala nervózní a nemohla jsem mluvit, ale věděla jsem, že nemůžu mlčet a musím něco říct.
,,Takže ty si myslíš, že jsem pěkná, huh?" řekla jsem a sledovala ostatní, jak se baví mezi sebou. Někteří stále hráli pravda nebo úkol, někteří koukali na film a někteří zase tancovali.
,,Nádherná" řekl svým opilým hlasem a já cítila, jak se mi pomalu červenají tváře.
,,Jsi na mě až moc hodnej...nerozumím tomu, však jsem totálně hl-" cítila jsem jeho rty znova na mých a tentokrát to bylo delší než předtím. Cítila jsem jeho ruce v mých vlasech a cítila jsem mé srdce, které bilo jako o závod.
Věděla jsem, že se lidi dívají a nevadilo mi to.
ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!💖
ČTEŠ
Řekni Mi, že Mě Nemiluješ
FanfictionMladá sedmnáctiletá studentka Hope se stará o svou rozpadlou rodinu. Její rodiče na tom nejsou zrovna nejlíp, táta silný alkoholik a máma na několik týdnů jen tak zmizí. Většinu času je doma sama se svou mladší sestrou o kterou se stará převážně ona...