Řekni Mi, že Mě Nemiluješ

9.

,,Jestli o tomhle někdy někomu cekneš a to hlavně Finnovi, tak si mě nepřej Hope" zašeptal mi do ucha a odešel pryč.

,,Kurva!" zakřičela jsem celá ubrečená a zjistila jsem, že to byl jen sen. Byla jsem tak unavená a ze všeho vystresovaná, že jsem usla a zdálo se mi tohle.
Bohužel ale Adam měl každou chvíli vážně přijít a já se začala bát, že ten sen se vážně stane skutečností.
,,Tohle nedopadne dobře, musím dát věci do pořádku" pomyslela jsem si.

Zvedla jsem se z gauče a šla si opláchnout obličej studenou vodou.
,,Panebože, já jsem úplně zpocená" povzdechla jsem si a dala si vlasy do drdolu.

Uslyšela jsem zvonek a došlo mi, že je tady. Abych se přiznala, vůbec se mi nechtělo mu ty dveře otevřít, ale jen přece...byl to jen sen a Adam by tohle přece neudělal ne?
Otevřela jsem dveře, celou si mě prohlédl a řekl ,,Co se ti stalo? Že jsi tak upocená" zasmál se a vlezl do domu.

,,Cvičila jsem" usmála jsem se na něho a nalila mu vodu do skleničky, kterou jsem mu pak následně podala mojí rozklepanou rukou.
,,Co se tak klepeš?" zamračil se. ,,Áďo, musím ti něco říct" sedla jsem si k němu na gauč a začala se znova potit. ,,Povídej" usmál se na mě, jako kdyby mu bylo jedno, co mu řeknu.

,,Tohle musí skončit" řekla jsem klepavým hlasem. ,,Co musí skončit? Nebo jako nechápu tě teď " zasmál se. ,,My, náš vztah. Já nechci aby sis myslel, že v tom je někdo-".
,,Počkej, počkej, počkej. Proč? Provedl jsem něco? Je v tom Finn?" přerušil mě.
,,Adame, kdyby si mě nechal domluvit, tak bys slyšel, že jsem řekla, že v tom není nikdo jiný. Prostě necítím se v našem vztahu dobře. Rozhodně to není tvoje chyba, není v tom ani Finn. Prostě chci konec" povzdechla jsem si a všimla si jeho výrazu. Adam byl snad naštvaný, smutný a šťastný dohromady.
,,Víš Hope, hele chápu tě. Jestli chceš konec, tak konec bude. Jen prostě nepočítej s tim, že se pak k tobě vrátím a tyhle sračky. Snažil jsem se teď, příště tě pošlu do prdele" dopil svou sklenici vody a odešel.

,,Co to mělo bejt" zasmála jsem se a u toho mi začaly téct slzy smutku.
,,Nebreč, udělala jsi správnou věc" utřela jsem si slzy a zavolala Finnovi.

,,Prosim?" řekl Finn do telefonu.
,,Finne rozešla jsem se s Adamem. Neptej se proč, prostě je konec" řekla jsem.
,,A jaký z toho máš pocit" povzdechl si. Jako kdyby ho to mrzelo, že jsem se s nim rozešla.
,,Jsem šťastná, asi" zasmála jsem se, i když co si budem...někde hluboko mě to vážně mrzelo.
,,Tak to jsem rád" řekl a típl hovor.
,,Finne? Finne? Halo?" zakřičela jsem do telefonu.

Proč to Finna tak vzalo?