Řekni Mi, že Mě Nemiluješ

46.

POHLED HOPE:
Z ničeho nic Matt zase nemluví a jen leží u sebe v pokoji. Já a Finn za nim občas zajdeme, ale nepomáhá to, nevíme co už dělat. Cesar za nim chodí každou hodinu si popovídat, ale Matt toho prý moc nenamluví. Občas tam s nim i ležíme, aby se necítil sám, ale nic. Je jako tělo bez duše.

Byla noc a všichni jsme už spali. Venku byla obrovská bouřka a kapky deště mlátily do oken.
Začala jsem hučet a škubat ze sebou ze spaní, nešlo se mi ze snu probudit. Snažila jsem se křičet, ale nešlo to. ,,Hope, zlato" třásl semnou Finn. Rychle jsem otevřela oči a zhluboka se nadechla. Byla jsem celá zpocená a kapky potu mi tekly po čele.

Asi až po minutě jsem si uvědomila, co se mi zdálo. ,,Finne" šeptla jsem s brekem a objala ho. Zdálo se mi, že se semnou Finn rozešel a už se nikdy nevrátil. Bylo to všechno tak opravdové, že mi ani nepřišlo, že to byl sen. ,,Co se ti zdálo?" hladil mě po zádech a uklidňoval.
,,Rozešel si se semnou a už si se nikdy nevrátil" brečela jsem mu na rameni. ,,Finne slib mi, že mě nikdy neopustíš. Slib mi to" podívala jsem se na něho. Finn mi utřel slzy a srovnal mi vlasy. ,,Nikdy bych tě neopustil, slibuju" usmál se na mě a dal mi pusu na čelo.

Byl to jen špatný sen, nic jiného. Nechápu, proč se mi poslední dobou zdají takovéhle sny. Jsem ráda, že mi to ale Finn slíbil. Vím, že by mě Finn neopustil, neudělal by to.

,,Hope, miluju tě jasný? Nikdy, NIKDY bych tě neopustil!" přitáhl si mě v posteli k sobě a objal mě.
,,Děkuju Finne za to, že tě mám"
-
Bylo ráno a nebyl slyšet žádný smích, jen ticho. Táta dělal snídani sám bez Matta. Matt ani nevylezl z pokoje, prostě jako kdyby tu nežil.
,,Hope, musíš s nim promluvit" povzdechl si táta. ,,Myslíš, že už jsem to nezkusila? Nemluví" zamračila jsem se na tátu a protočila očima. ,,Tak to dneska zkusíš ještě jednou, když s Finnem půjdeme nakoupit. A když ti nic nepoví, tak to potom vyřešíme jinak" podal mi talíř se snídaní.

Jestli mi dneska Matt nic neřekne, tak se to bude muset řešit jinak a já moc dobře vím jak. Dostane odbornou pomoc jako já. Nechci, aby Matt dopadl jako já, takže dneska mi to musí říct.
-
Finn a táta už odešli pryč a já mám tak hodinu na to s Mattem promluvit. Vytáhla jsem jeho nejoblíbenější čokoládu, abych mu trošku zlepšila náladu a šla za ním nahoru.

,,Ahoj Matty" usmála jsem se, když jsem otevřela dveře od jeho pokoje. Jen ležel a koukal do zdi, ani se na mě nepodíval. ,,Nesu ti tvoji nejoblíbenější čokoládu" pohladila jsem ho po vlasech a položila čokoládu na noční stolek.

Lehla jsem si vedle něho a objala ho ze zadu. ,,Táta a Finn šli něco nakoupit, tak mě napadlo, že bychom si mohli spolu promluvit"
,,Není o čem Hope, jdi pryč" zamumlal do polštáře. Povzdechla jsem si a stiskla ho v objetí ještě víc. ,,Matte, potřebuju vědět co se s tebou děje. Sám víš, že bych to nikomu neřekla, kdyby si nechtěl. Ale musím to vědět, protože jinak budeme muset vyhledat odbornou pomoc, který to budeš muset říct".
Matt mě od sebe odstrčil a otočil se na mě. ,,Takže ty mi vyhrožuješ odbornou pomocí, jen kvůli tomu, abych ti něco řekl?" zamračil se na mě. ,,Jinak to nejde Matte" povzdechla jsem si a nahrnuly se mi slzy do očí. ,,Jsem v pohodě, jdi pryč" otočil se zpátky zádama ke mně.

,,Dobře, jen doufám, že je mezi námi všechno v pohodě. Mám tě ráda Matte" otevřela jsem dveře od pokoje a byla na odchodu.

,,Jsem gay" křikl. Otočila jsem se na něho, zavřela dveře od pokoje a sedla si zpátky k němu. ,,Já vím" usmála jsem se na něho a utřela mu svým rukávem od trička slzy. ,,Jak to?" zeptal se mě. ,,Matty, mám tě moc ráda a znám tě celkem dost. Prostě jsem si toho všimla a myslela jsem si to už nějakou dobu" objala jsem ho pevně a on se mi rozbrečel na rameni ještě víc. ,,Jak si se to dozvěděl ty?" odtáhla jsem se od Matta a chytla ho za ruku.
,,Když jsme byli u Lucy. Vyspal jsem se s ní, ale neužil jsem si to. Řekli jsme si, že se milujeme, ale v duchu jsem věděl, že to nemyslím vážně. Navíc, koukám na ulici po klukách a ne po holkách... a prostě mě-"
,,Matte, je to v pohodě. Chápu, že tě to třeba vyděsilo, ale není to nic špatného. No tak se ti líbí kluci, no a? My tě budeme mít rádi pořád tak moc, jako teď" usmála jsem se na něho a ze srandy mu rozcuchala vlasy. ,,Děkuju Hope, ale nech si to zatím pro sebe, řeknu jim to potom až sám. Řekni jim zatím třeba, že mi prostě nebylo dobře. Budu dělat jakoby nic"

Jsem ráda, že mi to Matt řekl. Nevidím na tom nic špatného, nikdo by na tomhle neměl vidět nic špatného. Láska je láska a tak to má prostě být.
-
,,Jsme doma" zakřičel táta z prvního patra.

,,Chceš jít semnou dolů?" zeptala jsem se Matta a ještě jednou mu utřela slzy. ,,Moc rád" usmál se.

,,Matte, tak moc rád tě zas vidím" objal ho Finn a k němu se přidal i táta. ,,Já vás taky!"

Finn vytáhl nákup a potom ještě z tašky vyndal zabalený dort. Všichni jsme se zamračili, protože jsme nevěděli, proč Finn koupil celý dort.

,,Matte, všechno nejlepší k narozeninám" křikl Finn s dortem v ruce. Matt se zamračil a začal se smát. ,,Kámo, ale já mám narozeniny až v lednu" dostal Matt záchvat smíchu. Matt měl narozeniny těsně před tím, než jsme se začali všichni bavit. ,,Ale na Facebooku si měl, že máš dneska narozeniny" řekl Finn zmateně. ,,Protože nevim jak to změnit" pokrčel Matt ramenama.
,,Ale když já koupil zkurvenej dort" začal Finn nervně poskakovat na místě, až mu ten dort málem spadl celý na podlahu. ,,To je jedno, dáme si ho" vzal mu táta dort z ruky a začal krájet.

Vidět Matta se smát je něco kouzelného.