POHLED EVIE:
Seděla jsem s Finnem venku na lavičce a snažila se dlouhým rukávem zakrýt velké modřiny, které mi způsobili rodiče.
Nechtěla jsem Finnovi říkat, co se stalo. Vím, že by mi pomohl, ale vím taky to, že nejsem v jeho hlavě jediná.,,Jsi v pohodě? Dneska jsi nějak ticho" podíval se na mě Finn a já se snažila nebrečet. ,,Měla bych říct, že ano, protože holka jako já by měla být v pohodě" zasmála jsem se falešně. ,,Ale nejsem v pohodě. Chci být v pohodě, myslela jsem si, že můžu být v pohodě, ale nejsem Finne" rozbrečela jsem se a zvedla se z lavičky.
,,Evie-" snažil se mě Finn chytit za ruku. ,,Ne Finne, dneska ne" uhla jsem rukou. ,,Evie řekni mi, co se děje" běžel za mnou Finn a tentokrát se mu podařilo mě za tu ruku chytit.
,,Chtěla jsem u tebe předtím spát, protože u mně doma byli rodiče a dopadlo to takhle, jen kvůli tomu, že jsme byli v televizi" vyhrnula jsem si rukávy a ukázala Finnovi svoje modřiny a jizvy. ,,Je mi to moc líto, Evie" objal mě"POHLED HOPE:
Nemůžu uvěřit tomu, že Finn a ostatní byli v televizi. To jim to není blbý? Finn by takový vůbec nebyl, kdyby byl tady.Nechtěla jsem nad tím vůbec přemýšlet, ale pomalu každý ze školy mi psal, jestli jsem to taky viděla. Vlastně nejen lidi ze školy, ale napsala mi i Lucy.
Lucy: Viděla jsi to? To je strašný...doufám, že jsi v pohodě Hope.
Hope: Viděla jsem to no, co se dá ale dělat. Ať si Finn dělá co chce.
Lucy: Hope, kdyby něco...tak mi napiš nebo cokoliv, jsem tu pro tebe.
S Lucy jsme nejlepší kamarádky už celkem dlouho, a i když se vidíme jen párkrát za rok, tak naše přátelství je furt stejně silné.
MATTŮV POHLED:
Nejen, že jsem na Finna naštvanej, ale taky mě to mrzí. Nechápu, co se mu honí hlavou, však tohle by nikdy sám od sebe neudělal. Hope je zase strašně a vsadím se, že teď u sebe v pokoji zase pije. Kdybych mohl nějak vrátit čas, tak to udělám hned a zařídím, aby se tyhle věci nikdy nestaly.Finn vám chce poslat zprávu.
Zamračil jsem se na svůj telefon, když mi přišlo to upozornění.
Proč mi píše? Co chce? Chce mi zase zlomit ruku?Finn: Jak je Hope?
Nevím, jestli je vůbec dobře, že se na ní ptá. Kvůli němu Hope trpí a on má ještě tu drzost se takhle zeptat.
Matt: Co myslíš, když tě viděla v tý televizi?
Finn: Hele uznávám, že to byla sračka, ale vážně mě mrzí to, co se s Hope děje. Furt mi na ni záleží a lituju toho, že jsem ji nechal a odešel.
Matt: Pije, kvůli tobě. A když toho tak lituješ, tak proč si s Evie a děláš tyhle věci? Přestaň si furt protiřečit.
Finn: Matte, furt mi na tobě a Hope záleží. Udělám cokoliv, abych ti dokázal to, jak moc mě všechno mrzí. Prosím Matte.
Matt: Fajn, tak to ukonči s Evie a tou partou.
Možná jsem to přehnal, nebo ne? Jestli to Finna vážně mrzí jak on říká, tak rozejít se s Evie a vykašlat se na partu, je pro něho hračka.
O TÝDEN POZDĚJI....
POHLED FINNA:
,,Evie, Máš chvilku? Potřebuju s tebou mluvit" povzdechl jsem si, když se bavila s klukama u auta. ,,Jasně, co se děje?" šli jsme o kousek dál, abychom měli soukromí.,,Víš Evie, já-já tohle všechno chci ukončit" povzdechl jsem si a podíval se Evie do očí, která se snažila pochopit, co tím myslím.
,,Jak jako?" zamračila se na mě.
,,Vztah, parta-" vysvětloval jsem Evie, ale ta mi skočila do řeči, než jsem to stihl celé dopovědět. ,,P- proč?" nahrnuly se jí slzy do očí a ty jí začínaly téct pomalu po tvářích, které jsem ji prstem utřel.,,Víš Evie...Jsi skvělá holka, jsi úplně jiná než jsem si myslel, což myslím dobře. Je s tebou sranda, jsi krásná, ale ty nikdy nebudeš Hope. Víš uvědomil jsem si, že moje srdce patří jenom jí a nikomu jinému" odpověděl jsem.
,,Miloval jsi mě vůbec?" povzdechla si a utřela si slzy. ,,Samozřejmě, že jsem tě miloval Evie. Ale nikdy jsem pro tebe nebyl dobrej a ani nikdy nebudu. Oba dva hledáme a chceme něco jiného a to nejde k sobě" pokrčel jsem ramenama.,,Ale já tě miluju, Finne" chytila mě za ruce, které jsem dal hned pryč. ,,Ne, nemiluješ. Víš jenom to, co chci aby jsi viděla. Vidíš jen to, co chci aby si viděla. To je to, co miluješ" dal jsem si ruce do kapes, aby mě znovu nemohla za ně chytit.
,,Vždycky tě budu milovat" povzdechla si a znovu si utřela slzy. ,,Miluj někoho jinýho, který ti dá přesně to, co hledáš" odpověděl jsem a koukal na to, jak Evie brečí víc a víc.
,,Evie, slib mi, že už Hope a Matta necháte napokoji" otočil jsem se na Evie, než jsem odešel pryč. ,,S-slibuju" odpověděla.
POHLED EVIE:
Finn v podstatě nebyl nikdy můj, ale jeho ztráta mi zlomila srdce.
ČTEŠ
Řekni Mi, že Mě Nemiluješ
FanfictionMladá sedmnáctiletá studentka Hope se stará o svou rozpadlou rodinu. Její rodiče na tom nejsou zrovna nejlíp, táta silný alkoholik a máma na několik týdnů jen tak zmizí. Většinu času je doma sama se svou mladší sestrou o kterou se stará převážně ona...